Konstrukce jsou v místě mokřiny, kde dříve bývala bažina. Právě díky vysoké vlhkosti a jílům se dřevěný systém zachoval. Řekl to vedoucí terénního výzkumu Libor Janíček.
"Takto zachované konstrukce v Čechách nemají obdoby, navíc v takovém množství," řekl. Podle analýzy jsou konstrukce datovány mezi roky 777 až 390 před naším letopočtem.
Dřevěné konstrukce vytvářejí jakési komory, které jsou vždy po několika sroubeny dohromady. Většina je vyplněna jílem. Podle Janíčka je pravděpodobné, že se takto stavitelé vyrovnávali s erozí svahu a mokřadem. "Zapuštěné piloty vyplněné jílem mohly sloužit ke zpevnění plochy a jako platforma pro domy. Některé z komor mohly být využity i jako studny," uvedl.
Podle archeologa je možné, že jsou v oblasti stovky takových konstrukcí.
Zatím provedená sonda o rozměrech 2 krát 4,5 metru ukázala minimálně čtyři komory, zhruba o dalších šesti až sedmi odborníci vědí. Objekty vytvářené z jednotlivých komor nejsou vzájemně propojeny. "Je možné, že se to stavělo postupně, kácely se určité části lesa. Vzdálenost mezi jednotlivými sestavami není podle dosavadních zjištění velká, například jen 20 centimetrů," dodal.
První analýzy dokazují, že dřevo na stavby bylo použito ze stejného dubového lesa. Dosud zjištěné stáří užitých stromů je zhruba 80 až 90 let. Na dřevěných konstrukcích je patrné i užití nebozezu, údajně i pily.
"Dřevěné prvky překvapují svou uniformitou, jako by vyjely z katru," dodal.
Podle Pavla Vařeky, vedoucího katedry archeologie, jsou zatím odhady rozsahu opatrné. "Nevíme, zda to bude na ploše 50 krát 50 metrů nebo v rozsahu několika hektarů. Nicméně se jedná o evropský unikát," uvedl.
Katedra, která zatím platí výzkum z peněz určených na několikaletý výzkumný záměr, připravuje publikaci do Anglie, v níž unikátní objev zveřejní.
Požádá také o grant zaměřený na nedestruktivní průzkum a pokusí se získat i nadnárodní grant z EU a zapojit do výzkumu univerzity z celé Evropy. Nyní pracuje na digitálním modelu terénu a situací, snaží se spolupracovat s Archeologickým ústavem a regionálními muzei. V nejbližších dnech chystá větší terénní akci, bude postupně odčerpávat vodu z rybníka a dříve poničené konstrukce dokumentovat.
"Vladař je něco jako Pražský hrad v pravěku. Už nyní je to minimálně objev století v ČR a také evropský unikát. Rovnat se mu může jen několik lokalit v Evropě, jako třeba polská Biskupin, kde kolegové prozkoumali celé dřevěné město," dodal archeolog. Se zveřejněním objevů ve čtvrtém podhradí Vladaře univerzita čekala, až bude mít přesnou dataci.
První archeologové stolovou horu začali zkoumat už v 19. století. Moderní průzkum se dělal na jejím vrcholu v letech 2002 až 2006. Výsledky ještě odborníci zpracovávají.
