Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úspěch českých archeologů: ze Súdánu přivezou sochy božstev a složí je

  16:29aktualizováno  16:29
Rok 2012 zanechal dosud nejvýraznější otisk v misi českých archeologů v Súdánu. Podařilo se jim najít vzácný dvojjazyčný oltář s egyptským a merojským písmem, k němuž patří dosud nerozluštěný jazyk, a rozbité sousoší božstev Amona a Mut. To v následujících měsících dopraví do České republiky a zrekonstruují.

Jedním z loňských objevů byl i chrlič dešťové vody v podobě lví hlavy. | foto: Archeologická expedice Národního muzea, Pavel Ressner

Archeologická expedice z Národního muzea byla v uplynulém roce zdvojená: jednu výkopovou sezonu ve Wad Ben Naga, kde se v době Merojského království nacházelo jedno z největších měst starověké Núbie, si účastníci odpracovali v únoru a březnu, druhou tříměsíční pak na podzim.

A že jsou s jejich prací velmi spokojení i nadřízení, dokládají slova ředitele Národního muzea Michala Lukeše: "Loňské objevy expedice, která v oblasti působí již pátým rokem, patří mezi největší úspěchy české vědy na březích Nilu," chválí své kolegy.

Největší objev na české archeology čekal začátkem listopadu před bývalým vstupem do hlavní svatyně chrámu, takzvaného Týfónia. Z půdy se začaly nořit zbytky soch - nohy, hlavy, koruny...

Domov královen, které vzdorovaly Římu

Merojské království ovládalo území kolem Nilu jižně od Egypta v době zhruba mezi lety 300 před naším letopočtem a 350 našeho letopočtu.

V době vlády kandaké (královen) Amanirenas a její dcery Amanišacheto se království dostalo do střetu s římským impériem. Královny obstály se ctí, přes značné ztráty a pád hlavního města Napatu zůstalo království nezávislé.

Po pádu království se v místě prosadilo křesťanství, posléze ho vystřídal islám.

První Evropan se na území zaniklé říše vypravil v roce 1821. Velká pruská expedice zkoumala místo v roce 1844.

Česká archeologická koncese vznikla v roce 2009 a s rozlohou čtyř kilometrů čtverečních se řadí mezi rozsáhlé. Češi zkoumají i místa, kde žádní archeologové dosud nepůsobili.

Ukázalo se, že archeologové našli unikátní sousoší egyptského boha Amona, který v Núbii dostal specifickou formu boha s beraní hlavou, korunou ze dvou per a slunečního disku, a jeho manželky Mut v trojité paruce a spojené koruně Horního a Dolního Egypta. Ale proč bylo rozbité?

"Bylo úmyslně zničeno nejspíš v souvislosti s příchodem křesťanství do oblasti středního toku Nilu. Objev dokládá další historický vývoj oblasti po pádu Merojského království po roce 350," vysvětlil šéf expedice Pavel Onderka. Jeho tým měl v minulém roce poprvé k dispozici terénní 3D scanner.

V řádu měsíců teď sousoší za doprovodu súdánského inspektora zamíří do Náprstkova muzea v České republice. Češi se sousoší o původní výšce kolem 75 centimetrů pokusí složit do původní podoby, přičemž chybějící fragmenty nahradí tak, aby bylo poznat, že nejsou původní. Sousoší sice zůstává majetkem Súdánu, česká strana však má zákonný nárok na jeho prezentaci a uvažuje proto, že vzácný objev vystaví i pro veřejnost.

Stojan z doby Kristovy

Druhým významným objevem pak je nález části oltáře - stojanu na posvátnou bárku - se jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore, kteří vládli zemi na začátku našeho letopočtu a vlastně tak žili v době Ježíše Krista.

Podstatné totiž je, že merojština stále vzdoruje rozluštění (ačkoliv písmo samo rozluštěné je). "Máme několik slov, jsme schopni číst obětní formule, ale stále nedošlo k zásadnímu průlomu, abychom dokázali číst například královské nápisy," poznamenal Onderka.

Fotogalerie

Důvodem je mimo jiné i to, že dosud byl znám pouze jediný nápis obsahující stejný text v egyptských a merojských hieroglyfech. Není k dispozici žádná obdoba "Rosettské desky", která pomohla rozluštit písmo starých Egypťanů. Češi teď našli teprve druhý dvojjazyčný nápis vůbec.

Kromě archeologie se Češi při své výpravě zaměřují i na spolupráci se Súdánci. Místní obyvatelé s povděkem kvitují plat, který dostanou za manuální práci, díky Čechům mají v horké oblasti novou čisticí stanici na vodu či rekonstruovanou školku.

Občas sem, asi dvě hodiny autem na sever od Chartúmu, zavítají čeští turisté. Zatím jich není moc, ale jak říká vedoucí expedice Onderka, místo, kde působí, je bezpečné.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.