„Radikálně to mění náš pohled na Stonehenge. V minulosti jsme byli toho názoru, že Stonehenge bylo osamocené, ale tak to nebylo. Šlo o něco obrovského,“ popsal objev vedoucí projektu Vince Gaffney.
Kromě základů sedmnácti menších či větších kruhových svatyň v okolí kamenného kruhu archeologové objevili i 60 obřích kamenů nebo pilířů, které zřejmě byly součástí další neolitické svatyně Durrington Walls.
Týmy archeologů z univerzit v Birminghamu a Bradfordu, k nimž se připojili odborníci z Vídně, pomocí několika metod prozkoumaly půdu v okolí Stonehenge. Celkem zmapovali oblast o rozloze 12 čtverečních kilometrů, kde až do hloubky tří metrů „nahlédli“ pomocí přístrojů - magnetometru, 3D laserového scanneru a podzemního radaru (GPR).
Nishad Karim, specialistka z Univerzity v Leicesteru, GPR běžně využívá i ve svých dalších výzkumech. „Díky těmto technologiím jsou vědci schopni virtuálně vidět skrz zemi a zjistit, jak civilizace vypadala před tisíci lety,“ uvedla pro BBC.
Například pod jednou z četných mohyl v okolí Stonehenge vědci našli 33 metrů dlouhou dřevěnou budovu, starou asi 6000 let. Lidé ji tehdy pravděpodobně využívali pro pohřby a jiné rituály.
Další dřevěné stavby, příkopy, pohřebiště a vyvýšeniny, které odborníci při skenování půdy zaměřili, přinesou v budoucnu lepší představu o tom, jak se krajina kolem Stonehenge vyvíjela v průběhu času.
