Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archeolog: S Tychem Dánům vyhovíme, jeho ženou bych ale v hrobě nehýbal

  7:38aktualizováno  7:38
V pondělí otevřou čeští a dánští archeologové hrobku astronoma Tycha Braha v Týnském chrámu. Dánové chtějí z ostatků ověřit, zda jejich krajana neotrávili. "Nejsme velcí příznivci otevírání hrobek, ale je to vstřícnost vůči Dánům," říká v rozhovoru Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.

Archeolog Zdeněk Dragoun. | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Kdo přišel s nápadem otevřít hrob Tycha Braha?
O tom nápadu se mluví asi čtyři nebo pět let. Iniciativa přišla z Dánska, kde je Tycho velmi populární. Někdy před pěti lety tam vyšla kniha, která dedukuje, že nezemřel jen tak, ale byl otráven. Právě z těchto důvodů zřejmě dánští kolegové přistoupili k tomu, aby tu věc seriózně ověřili a začali usilovat o otevření hrobky.

Jak Dánové přišli na hypotézu, že byl Tycho Brahe otráven?
Vychází to z analýzy jeho ostatků, které jsou v Dánsku od minulého otevření hrobu, jež proběhlo v roce 1901.

Jak dlouho trvalo zařídit všechna povolení k otevření hrobky?
Není to tak, že by se na povolení pracovalo celé čtyři roky. Nicméně to musí splňovat veškeré náležitosti vyplývající z památkového zákona. Klíčové bylo dohodnout otevření hrobu s majitelem památky, tedy církví. Vyjádřit se musel i Národní památkový ústav a Odbor památkové péče pražského magistrátu. Otevření hrobu je svým způsobem archeologický výzkum, takže se muselo vyjednat stanovisko archeologického ústavu. Tu akci samozřejmě musí provádět instituce, která na to má oprávnění, a to je pražské pracoviště Národního památkového ústavu.

ZDENĚK DRAGOUN

Zdeněk Dragoun se narodil v roce 1946 v Březnici. Na filosofické fakultě Karlovy univerzity studoval archeologii a archivnictví. Od roku 1978 do roku 1984 působil jako archeolog Muzea hlavního města Prahy, poté se stal archeologem Pražského ústavu památkové péče, od roku 1998 působil jako vedoucí archeologického odboru Národního památkového ústavu v Praze. V oboru se soustředil na prostor Starého Města pražského a románskou architekturu. Podílel se na výzkumu při stavbě Palladia na Náměstí Republiky. Je ženatý, má dva dospělé syny.

Komplikovalo přípravy to, že spolupracujete na mezinárodní úrovni?
Archeologická část, tedy otevření hrobky, je zcela na našem triku. Dánská instituce, která by chtěla průzkum provádět, by si musela zažádat o oprávnění k provádění archeologických výzkumů, což by bylo komplikovanější.

Kolik lidí se bude na akci v Praze podílet?
Z archeologické stránky tři lidi, dále restaurátoři, kteří musí opatrně zvednout náhrobní desku tak, aby se nepoškodila, a rozebrat klenbu hrobky. Budou tam antropologové, dále máme objednanou spolupráci s firmou, která navrtá otvor do klenby a do hrobky spustí mikrokameru, abychom viděli, jak ta hrobka vypadá a abychom se mohli rozhodnout, jak ji otevřít, aby něco nespadlo a nepoškodilo to místo.

Akci inicioval archeolog Jens Vellev z Aarhuské univerzity, přijede na otevírání hrobky?
Ano, počítáme s ním.

Jak spolu komunikujete?
Buď se bavíme německy, protože tento jazyk je mi bližší, nebo nám komunikaci zprostředkovává dánská novinářka Dana Schmidtová, která je původem Češka. Kolega Vellev celkem splňuje představy roztržitého vědce, takže některé organizační věci byly položeny na bedra jí. Příští týden budou mít vědci z Dánska tak plný, že nebude čas na to, abychom si šli někam sednout a popovídat si.

Kdy bude rakev s ostatky vytažena?
Čekáme, že v pondělí odpoledne nebo k večeru. Je to cínová rakev, která byla pro tyto účely vyrobena v roce 1901.

Co s ní bude dál?
Převezeme ji do laboratoří do antropologického oddělení Národního muzea, kde se otevře. Ostatky se vyjmou a zdokumentují. Antropologové odeberou vzorky, které poputují na chemické rozbory a analýzy. Vzorky vyhodnotíme dvakrát, jednou v České republice a jednou ve Skandinávii tak, abychom zaručili co možná nejpřesnější a jednoznačný výsledek. V pátek se ostatky Tycha Braha vrátí zpátky do rakve a ta do hrobky, která bude při slavnostní mši uzavřena. Vzorky ostatků se budou samozřejmě zkoumat déle než tento týden.

Stačí k výzkumu otevřít hrobku pouze na týden?
Nejsme žádní velcí příznivci otevírání hrobek. Chápeme to jako vstřícný krok pro Dány, protože pro ně je to důležité. Ale i z hlediska provozu kostela je to nepříjemné, může hrozit nebezpečí, že do hrobky, která zůstane týden otevřená, někdo spadne. Navíc to bude vyvolávat zvýšenou pozornost a v kostele větší ruch, takže jsou to starosti i pro církev. Za chvíli také začne předvánoční provoz... Všechny důvody mluví pro to, aby hrobka zůstala otevřena po co nejkratší dobu. Pohodlné to pro vědce nebude, bude to rychlovka, ale stihneme to.

Tycho Brahe (1546-1601), nedatovaný portrétJakým způsobem se budou vzorky ostatků analyzovat?
Postup neznám přesně, protože to není můj obor. Ale hypotéza je taková, že ve vlasech a vousech Tycha Braha je příliš mnoho rtuti. To bylo v historii oblíbené trávidlo, pracovalo se s ním ale i při jiných příležitostech. Pokud se ve vlasech objeví místo se skokově větším množstvím rtuti, mohl být astronom otráven. V týmu jsou lidé z ústavu jaderné fyziky i z chemického ústavu Akademie věd, ti nám snad na otázky odpoví.

Myslíte si, že to povede k rozkrytí záhady, se kterou Dánové přišli?
Ano. Přiznám se, že otázka, jestli byl Tycho Brahe zavražděn, nebo zemřel přirozenou smrtí, mne osobně tolik nepálí. Ale je to otázka, která bude logicky hýbat daleko více dánským národem než námi. Angažuje se v tom i dánská ambasáda a v zahraničí to berou velmi vážně. Je to jako by nám někdo řekl, že v Kostnici se našly kosti z Jana Husa. Také bychom k tomu přistupovali trochu jinak.

Jedná se pouze o úlomky kostí a vlasů slavného dánského vědce, nebo čekáte i jiný materiál?
Je tam i ošacení, které nás zajímá. Ze staršího otevření víme, že tam bylo a některé jeho části byly předány do Muzea hlavního města Prahy. Chceme posoudit, kolik toho ještě zbylo, v jakém je stavu. Zbytky látek potom chceme v co největší míře vrátit zpátky.

V hrobce leží i Tychova manželka, budete zkoumat i její ostatky?
Je tam zájem o odebrání nějakých referenčních vzorků, ale jsme pro to, aby zůstala tak, jak je. Necháme to asi na řešení přímo na místě. Pokud se budou odebírat její vzorky, budeme se přiklánět k tomu, aby byly odebrány přímo v hrobce, aby se s ní nehýbalo. Je to trochu komplikovanější. Pokud byla pohřbena v dřevěné rakvi, která se časem rozpadla, vyzvednout tělo bychom stejně za týden nestihli.

Předběžné zprávy budou asi za dva měsíce, kdy by mohlo být známo, jak Tycho zemřel?
To je velice těžké odhadnout, záleží to na analyticích. Ve chvíli, kdy se shromáždí všechny podklady, vyjdou předběžné závěry, což by mohlo být na konci ledna. Až budou výsledky konečné, chceme společně vydat o smrti Tycha Braha publikaci.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.