Arbitráž Česká republika vs. Lauder začala

U mezinárodního arbitrážního soudu v Londýně začala arbitrážní řízení mezi americkým podnikatelem Ronaldem Lauderem a Českou republikou. Lauder viní český stát z toho, že dostatečně neochránil jeho investici v České nezávislé televizní společnosti. ČNTS, která byla přes pět let servisní organizací televize Nova, přinášela Lauderovi a společnosti CME zisky.

Arbitrážní řízení, které se koná za zavřenými dveřmi v Centru pro rozhodování mezinárodních sporů, má trvat
nejvýš 10 dní. V porotě jsou tři soudci. Předseda je Švýcar a
členové senátu jsou z USA a České republiky. Každá strana má vyměřen stejný čas na předložení
argumentů a výslech svědků. Výsledek řízení ale nelze očekávat hned, protože soudci mohou případ posuzovat ještě několik týdnů až měsíců po skončení
zasedání. Americký arbitr Lloyd Cutler dokonce nevyloučil, že rozhodnutí padne až v září.

Ronald Lauder, který je spoluvlastníkem kosmetického koncernu Estée Lauder, požaduje v žalobě ze srpna 1999 po České republice, aby vrátila hodnotu jeho investicím.

Ty podle něj ztratily na ceně poté, co Vladimír Železný a společnost CET 21 přestali 4. srpna 1999 definitivně spolupracovat s ČNTS. Odvolává se přitom na dohodu mezi oběma zeměmi z roku 1991 o podpoře investic.

CME: požadujeme náhradu 20 miliard
Akcionáři Central European Media Enterprises tak přišli o peníze, které jim plynuly z provozování Novy. Výši náhrady vyčíslil Lauder jako rozdíl mezi hodnotou CME před vypuknutím sporu a po něm. Údajně má jít o 400 až 500 milionů dolarů, což je asi 20 miliard korun.

Mluvčí společnosti Gerry Buckland tvrdí, že CME tak každý měsíc přichází o dva a půl milionu amerických dolarů. CME v České republice investovala asi 140 milionů dolarů.

Stát u soudu zastupuje ministerstvo financí
Za české ministerstvo financí, které je v těchto sporech ze zákona zástupcem státu, se řízení zúčastní náměstek ministra financí Ladislav Zelinka a ředitel odboru mezinárodních finančních vztahů Václav Rombald. Arbitrem za českou stranu je Bohuslav Klein.

Zástupci ministerstva financí již dříve řekli, že Lauderovy nároky neuznávají a že ČR dohodu o ochraně investic neporušila. Česká strana amerického podnikatele, který je přesvědčen že spor vyhraje, naopak obvinila, že se snaží vtáhnout stát do svého sporu se Železným.

Vedení arbitrážního řízení bude stát Českou republiku miliony korun.

Jen pronájem místnosti v centru, které se nachází v právní čtvrti Londýna u Nejvyššího soudu, stojí za jeden den 400 liber. To je zhruba 22 000 korun.

Také podle českého experta na mezinárodní právo Vladimíra Balaše nemá Lauder mnoho šancí spor vyhrát. "Je to spor, který by se měl řešit na soukromě-právní úrovni, stát žádným způsobem nebránil ani repatriaci zisku pana Laudera, ani mu nebránil podnikat," tvrdí odborník. Lauder se podle něj dostal do rozporu s českým právem už při podpisu smlouvy s Železným, protože licence k vysílání nemůže být převedena na jinou osobu.

Ve sporu jde i o budoucí investice
Rozhodnutí arbitráže je vynutitelné nejrůznějšími sankcemi. Ve sporu ale nejde jen o údajný únos televize Nova, ale i o to, jak se na republiku budou dívat zahraniční investoři. Fred Klinkhammer, který ve sporu vystupuje za CME jako hlavní svědek, například tvrdí, že podnikatelé pečlivě sledují, zda je Česko pro jejich investice bezpečným místem.

Česká republika se ocitne na lavici obžalovaných také koncem dubna. Ve Stockholmu se totiž bude řešit další žaloba CME. Ta chce od českého státu získat miliardu dolarů.

Co napsal o arbitráži světový tisk: 
* The Times
Výsledek arbitráže může ovlivnit, jak budou investoři vnímat Česká republiku, a může mít dokonce vliv i na její naděje vstoupit do Evropské unie.
* Independent on Sunday
Spor by mohl pozdržet vstup České republiky do EU. Postup proti české vládě sledují také mnozí další investoři, kteří časem zjistili, že investiční prostředí pro ně není v České republice až tak příznivé.
* Variety
Spor vyvolává širší otázky, zda se Česká republika a další země bývalého východního bloku již dokázaly osvobodit od návyků politické a hospodářské korupce, které zdědily z dob komunismu. Výsledek londýnské arbitráže může mít vliv také na to, jak bude brzy - zda-li vůbec - Česká republika uznána za připravenou k tomu, aby vstoupila do Evropské unie.

Dva roky před tribunálem
26. 4. 1999 - Společnost CME podala žádost o zahájení arbitrážního řízení pro hrubé porušení Železného závazků.
8. 9. 1999 - MF DNES uveřejnila, že CME v arbitrážním řízení proti Železnému zvýšila původní požadovanou částku 23 milionů dolarů o dalších 500 milionů dolarů za ušlý zisk, celkem tedy by Železného mohla připravit o 18 miliard korun.
10. 11. 1999 - Mezinárodní arbitrážní tribunál ve Stockholmu vyhověl žádosti společnosti CME o vydání řady předběžných omezujících opatření vůči Vladimíru Železnému.
11. 11. 1999 - Železný odmítl respektovat předběžná opatření. Některá rozhodnutí tribunálu jsou podle něho v rozporu s českými zákony, jiná není údajně prostě schopen zajistit.
17. 4. 2000 - Mediální zástupce Železného Bajčan oznámil, že mezinárodní arbitráž zrušila část předběžného opatření proti Železnému. "Jde o významné vítězství, protože nadále se bude arbitráž zabývat výhradně platností jedné kupní smlouvy a jejího vztahu ke mně jako fyzické osobě. Nikoli tedy otázkami televizního vysílání, tak jak se to CME snažila arbitrům podsunout," uvedl Železný.
29. 4. 2000 - V Amsterdamu začalo rozhodující kolo arbitrážního řízení. Šestidenní jednání se soustředilo na předkládání důkazů, výpovědi svědků, znalců a expertů.
24. 5. 2000 - Společnost CME tvrdí, že nizozemský soud 17. května potvrdil své dřívější rozhodnutí, že nizozemští právní zástupci Vladimíra Železného nemají právo zadržovat či používat dokumenty ze záznamového média odcizeného CME. Nizozemský soud podle ní rozhodl na základě zákona na ochranu duševního vlastnictví, podle kterého nesmí Železný ani jeho právní zástupci disponovat ukradenými dokumenty bez povolení CME. Je prý mezi nimi i pět dokumentů, které Železný předložil v důkazním řízení arbitrážnímu tribunálu v Amsterdamu.
13. 2. 2001 - Mezinárodní arbitráž rozhodla, že Železný musí vrátit 23 milionů dolarů, které před třemi lety získal od americké společnosti CME. Ta až do dubna 1999 fakticky televizi ovládala. Za to dostane zpět necelých šest procent akcií servisní firmy ČNTS, již CME vlastní. Částka, kterou by měl Železný americké společnosti vracet, je vyšší ještě o úrok - celková suma by tak měla přesáhnout 27 milionů dolarů (přibližně miliarda korun).