Aralské jezero na historické mapě z roku 1848 a na satelitním snímku dnes

Aralské jezero na historické mapě z roku 1848 a na satelitním snímku dnes | foto: iDNES.cz

Aralské jezero umírá i ožívá, prohlédněte si satelitní animaci

  • 57
Na mapě z roku 1853, nakreslené pro britskou Královskou zeměpisnou společnost, se skví písmena Sea of Aral. O 150 let později "moře ostrovů" téměř zahubily sovětské zemědělské experimenty. Jeho východní část zmizela v posledních letech před očima, severní ale teď začala ožívat.

Je to jedna z věcí, které z hodin zeměpisu uváznou v hlavě: Aralské moře, kdysi čtvrté největší vnitrozemské jezero, napájejí řeky Amudarja a Syrdarja. Megalomanský sovětský zavlažovací plán realizovaný v 50. letech ale způsobuje, že jezero vysychá.

Satelitní snímky NASA z posledních deseti let spíše ukázaly, že by se učebnice zeměpisu mohly přepsat do minulého času. Ještě v roce 1960 mělo jezero 68 tisíc čtverečních kilometrů - téměř tolik, co teď má celá Česká republika. Teď už ubylo na čtvrtinovou rozlohu, srovnatelnou například s Jihočeským a Plzeňským krajem.

ANIMACE: PROMĚNY ARALSKÉHO JEZERA

Podívejte se na animaci, jak vysychalo Aralské jezero v letech 2000-2009

Ze tří částí zbyly dvě

Zánik jezeru přivodil sovětský plán pocházející už z roku 1918: odvedeme vodu Amudarji a Syrdarji, středoasijských veletoků, do pouští. Vyprahlou zemi nahradí plantáže s melouny, rýží a hlavně "bílým zlatem" - bavlnou. A ta se stane naším hlavním exportním artiklem.

Že o práci přijde čtyřicet tisíc rybářů, kteří údajně dodávali až šestinu rybí produkce v celém Sovětském svazu (podle International Herald Tribune dvacet tisíc tun ryb ročně), začalo lidem docházet až postupně. Tam, kde dříve lovci chytali ryby a ondatry, dnes kolem zrezivělých vraků lelkují velbloudi.

Aralské jezero

Foto Profimedia.cz

Ze tří jezer (na něž se Aralské moře rozdělilo v roce 1987) se v posledních letech prakticky stala dvě: definitivně skomírá východní, mělká část. Západní část, která je hlubší, se zatím drží, podle odborníků je ale i ta odsouzena k vyschnutí.

Spolu s koncentrací pesticidů, které se na rozdíl od vody neodpařují, stoupá i salinita, která místy dosahuje už sto gramů soli na litr. Pro srovnání: mořská voda má asi 35 gramů soli na litr, Mrtvé moře do 350. Navíc vodní masa přestala udržovat zdejší mikroklima: léta jsou více horká a prašná, zimy mrazivější.

Aralské jezero

Některé vraky zůstaly samy v písku...

Aralské jezero: pohřebiště lodí

... jiné zase na "rodinném pohřebišti" lodí.

Malé jezero na severu má ale v posledních letech slušnou šanci, že nezmizí docela. Kazachstánská vláda totiž částečně navrátila Syrdarju jejímu původnímu korytu a nechala postavit přehradu mezi severním jezerem a jihem.

Tím sice padl plán, že znovu přivedená voda Syrdarji udrží při životě celé původní Aralské moře, ale vládu chudšího Uzbekistánu (kde jižní části jezera leží) zatím zřejmě více zajímají zásoby ropy, které se pod vyschlým dnem skrývají.

Naděje zůstává, na sever se voda vrací

A už v roce 2006 všechny překvapilo, že hladina Severního Aralského jezera, jak se mu nyní říká, vzrostla ze 30 na 38 metrů. S poklesem slanosti se začalo dařit rybám a trochu také rybářům, o jejichž úlovky se začala zajímat i daleká Ukrajina. Půjčku na další přehradu, která zabrání odtoku vody z jezera, chce Kazachstán získat od Světové banky.

Na návrat moře se těší lidé v bývalém přímořském městě Aralsk, od něhož voda jeden čas ustoupila až na stokilometrovou vzdálenost. Teď je zase asi jen deset kilometrů od opuštěného přístavu.

"Můj dědeček byl rybář," řekl před třemi lety IHT Jerbolat Sartaganov, tehdy jednadvacetiletý obyvatel Aralsku. "Když se moře vrátí, budu rybářem taky."

SROVNÁNÍ S MRTVÝM MOŘEM

U Mrtvého moře. Tato nejníže položená vodní plocha světa vysychá, každý rok klesne hladina skoro o metr Podobné problémy jako s Aralským jezerem řeší i Izrael s Mrtvým mořem. Hladina nejslanějšího jezera na světě by mohla za padesát let zcela zmizet, vznikl proto plán na přívod vody z Rudého moře. Ta by měla nahradit Jordán. Vody biblické řeky totiž slouží více na zavlažování jinak vyprahlé půdy Izraele. - čtěte Mrtvé moře má zachránit živá voda z daleka


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video