Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Arafatův život plný bojů a stěhování

  8:49aktualizováno  8:49
Jásir Arafat byl mužem, který dokázal sjednotit Palestince a vést je za ideou jejich vlastního státu. Stal se nositelem Nobelovy ceny za mír, mnozí ho však mají za nenáviděného teroristu. Jeho životní příběh je plný stěhování a boje za samostatnou Palestinu.
Arafat nastupuje do letadla

Arafat nastupuje do letadla - Palestinský vůdce Jásir Arafat se při nastupování do letadla loučí se svými příznivci. Z jordánského Ammánu odletěl na léčení do Francie. (29. října 2004) | foto: Reuters

Téměř třicet let prožil v exilu. Během svého života přežil leteckou havárii, unikl několika pokusům o atentát ze strany izraelských tajných služeb, zotavil se z těžké mrtvice.

Muhammad Jásir Abdar Raúf Arafat Kidvá Husajní se narodil 24. srpna 1929. O místě, kde poprvé spatřil světlo světa, se však stále vedou spory. Nejčastěji se uvádí Káhira, další zdroje však zmiňují i Jeruzálem nebo Gazu.

Arafat sám o svém dětství, stejně jako o osobním životě, nikdy příliš nemluvil. V jedné z mála vzpomínek hovořil o tom, jak britští vojáci vtrhli do jeruzalémského domu jeho strýce, zbili rodinu a rozbíjeli nábytek. U strýce žil čtyři roky v době, kdy byla palestinská území pod britskou nadvládou, proti které Palestinci bojovali.

Jásirova matka zemřela, když mu bylo pět let. O otci, který se o své ratolesti příliš nezajímal, se Arafat nikdy nezmiňoval. Když otec v roce 1952 zemřel, nešel na jeho pohřeb. Po matce naopak pojmenoval dceru Zahvu, kterou jeho žena Suha porodila v roce 1995.

Za palestinský stát bojoval už jako mladík
Do boje za nezávislý palestinský stát se Arafat zapojil už před sedmnáctými narozeninami. Pomáhal pašovat zbraně, které Palestinci používali v boji proti Britům a Židům. V devatenácti přerušil studia na káhirské univerzitě a odjel bojovat proti Židům do oblasti Gazy. Arabské státy tehdy válku prohrály a vznikl stát Izrael.

ČTĚTE TAKÉ:
Arafat zemřel
Život Jásira Arafata v datech

Snu o samostatném palestinském státu se nikdy nevzdal. Po studiích přesídlil do Kuvajtu, kde rozběhl vlastní stavební firmu. Všechen svůj volný čas trávil politickými aktivitami, s několika přáteli založil podzemní hnutí Fatah.

V polovině šedesátých let opustil Kuvajt a plně se věnoval už jen organizování útoků Fatahu z jordánského území na Izrael. V té době byla také založena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), která sjednotila mnoho skupin bojujících za svobodnou Palestinu, Arafat se brzy stal jedním z nejmocnějších mužů celé organizace.

Jordánský král Husajn vypověděl OOP, která často užívala při útocích proti Izraeli násilí, ze své země. Arafat se chtěl s OOP usadit v Libanonu, odtamtud je však vyhnala izraelská invaze do země. Organizaci udržel při životě jen tím, že její vedení přenesl do Tuniska.

Od násilí ustoupila OOP až na konci osmdesátých let. V roce 1988 prohlásil Arafat na půdě OSN, že se OOP vzdává terorismu a podporuje právo všech stran blízkovýchodního konfliktu včetně Izraele na život v míru a bezpečí.

O Nobela se dělí s Izraelci
V 90. letech se začal rozbíhat blízkovýchodní mírový proces. Arafat se v roce 1994 po sedmadvaceti letech exilu vrátil na palestinská území. Podle dohody z Osla podepsané v roce 1993 se o tři roky později konaly v Palestině volby, ze kterých Jásir Arafat vyšel jako prezident palestinské samosprávy.

Za své dílo byl v roce 1994 oceněn Nobelovou cenou za mír, o kterou se rozdělil s tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a ministrem zahraničí židovského státu Šimonem Peresem. "Naším cílem je mír. Jedině v míru může palestinský lid dosáhnout svého legitimního cíle nezávislosti a suverenity," řekl při přebírání ceny.

Slibně se rozvíjející mírový proces se však na konci devadesátých dostal do slepé uličky a palestinští sebevražední atentátníci odstartovali na podzim 2000 druhou intifádu - ozbrojené povstání proti Izraeli. Od té doby při útocích a izraelských odvetách zahynulo téměř čtyři a půl tisíce lidí, zhruba čtvrtina z nich byli Izraelci.

Jásir Arafat byl od roku 2001 v "domácím vězení" ve svém sídle v Ramalláhu. Izraelská vláda mu totiž nechtěla garantovat, že by ho pustila zpět, v roce 2002 ho dokonce označila za nepřítele. Vycestovat mu povolila až ve chvíli, kdy mě závažné zdravotní problémy a bojoval se smrtí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.