Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Arafatův život plný bojů a stěhování

  8:49aktualizováno  8:49
Jásir Arafat byl mužem, který dokázal sjednotit Palestince a vést je za ideou jejich vlastního státu. Stal se nositelem Nobelovy ceny za mír, mnozí ho však mají za nenáviděného teroristu. Jeho životní příběh je plný stěhování a boje za samostatnou Palestinu.
Arafat nastupuje do letadla

Arafat nastupuje do letadla - Palestinský vůdce Jásir Arafat se při nastupování do letadla loučí se svými příznivci. Z jordánského Ammánu odletěl na léčení do Francie. (29. října 2004) | foto: Reuters

Téměř třicet let prožil v exilu. Během svého života přežil leteckou havárii, unikl několika pokusům o atentát ze strany izraelských tajných služeb, zotavil se z těžké mrtvice.

Muhammad Jásir Abdar Raúf Arafat Kidvá Husajní se narodil 24. srpna 1929. O místě, kde poprvé spatřil světlo světa, se však stále vedou spory. Nejčastěji se uvádí Káhira, další zdroje však zmiňují i Jeruzálem nebo Gazu.

Arafat sám o svém dětství, stejně jako o osobním životě, nikdy příliš nemluvil. V jedné z mála vzpomínek hovořil o tom, jak britští vojáci vtrhli do jeruzalémského domu jeho strýce, zbili rodinu a rozbíjeli nábytek. U strýce žil čtyři roky v době, kdy byla palestinská území pod britskou nadvládou, proti které Palestinci bojovali.

Jásirova matka zemřela, když mu bylo pět let. O otci, který se o své ratolesti příliš nezajímal, se Arafat nikdy nezmiňoval. Když otec v roce 1952 zemřel, nešel na jeho pohřeb. Po matce naopak pojmenoval dceru Zahvu, kterou jeho žena Suha porodila v roce 1995.

Za palestinský stát bojoval už jako mladík
Do boje za nezávislý palestinský stát se Arafat zapojil už před sedmnáctými narozeninami. Pomáhal pašovat zbraně, které Palestinci používali v boji proti Britům a Židům. V devatenácti přerušil studia na káhirské univerzitě a odjel bojovat proti Židům do oblasti Gazy. Arabské státy tehdy válku prohrály a vznikl stát Izrael.

ČTĚTE TAKÉ:
Arafat zemřel
Život Jásira Arafata v datech

Snu o samostatném palestinském státu se nikdy nevzdal. Po studiích přesídlil do Kuvajtu, kde rozběhl vlastní stavební firmu. Všechen svůj volný čas trávil politickými aktivitami, s několika přáteli založil podzemní hnutí Fatah.

V polovině šedesátých let opustil Kuvajt a plně se věnoval už jen organizování útoků Fatahu z jordánského území na Izrael. V té době byla také založena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), která sjednotila mnoho skupin bojujících za svobodnou Palestinu, Arafat se brzy stal jedním z nejmocnějších mužů celé organizace.

Jordánský král Husajn vypověděl OOP, která často užívala při útocích proti Izraeli násilí, ze své země. Arafat se chtěl s OOP usadit v Libanonu, odtamtud je však vyhnala izraelská invaze do země. Organizaci udržel při životě jen tím, že její vedení přenesl do Tuniska.

Od násilí ustoupila OOP až na konci osmdesátých let. V roce 1988 prohlásil Arafat na půdě OSN, že se OOP vzdává terorismu a podporuje právo všech stran blízkovýchodního konfliktu včetně Izraele na život v míru a bezpečí.

O Nobela se dělí s Izraelci
V 90. letech se začal rozbíhat blízkovýchodní mírový proces. Arafat se v roce 1994 po sedmadvaceti letech exilu vrátil na palestinská území. Podle dohody z Osla podepsané v roce 1993 se o tři roky později konaly v Palestině volby, ze kterých Jásir Arafat vyšel jako prezident palestinské samosprávy.

Za své dílo byl v roce 1994 oceněn Nobelovou cenou za mír, o kterou se rozdělil s tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a ministrem zahraničí židovského státu Šimonem Peresem. "Naším cílem je mír. Jedině v míru může palestinský lid dosáhnout svého legitimního cíle nezávislosti a suverenity," řekl při přebírání ceny.

Slibně se rozvíjející mírový proces se však na konci devadesátých dostal do slepé uličky a palestinští sebevražední atentátníci odstartovali na podzim 2000 druhou intifádu - ozbrojené povstání proti Izraeli. Od té doby při útocích a izraelských odvetách zahynulo téměř čtyři a půl tisíce lidí, zhruba čtvrtina z nich byli Izraelci.

Jásir Arafat byl od roku 2001 v "domácím vězení" ve svém sídle v Ramalláhu. Izraelská vláda mu totiž nechtěla garantovat, že by ho pustila zpět, v roce 2002 ho dokonce označila za nepřítele. Vycestovat mu povolila až ve chvíli, kdy mě závažné zdravotní problémy a bojoval se smrtí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.