Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Arafat: Schůzka byla úspěšná

  17:53aktualizováno  17:53
- Egyptský prezident Husní Mubarak si po krátké schůzce s palestinským předákem Jásirem Arafatem a izraelským premiérem Ehudem Barakem slibuje mnoho od budoucích mírových rozhovorů, neboť hodně problémů bylo podle něho vyřešeno.

"Sešli jsem se a vyřešili mnoho problémů. Co do příštího období jsem optimista. Příště oznámíme určité konkrétní věci," řekl Mubarak. Nejvíc nadějí prý vzbuzují dobré vztahy mezi Arafatem a Barakem. Ti stáli na tiskové konferenci vedle Mubaraka, ale k novinářům nehovořili. Arafat pouze prohlásil, že schůzka byla úspěšná.

"Hovořili jsme o situaci v jednáních s Libanonem a Sýrií. Doufáme v brzké sblížení názorů a v zahájení rozhovorů mezi Izraelem na jedné a Libanonem a Sýrií na druhé straně," řekl
prezident Mubarak. Cílem prý není pouze vyřešení sporů, ale dohoda, která zajistí stabilitu celé oblasti.

Barak a Arafat se sešli již potřetí
Středečnímu setkání byl přítomen americký vyjednávač Dennis Ross, který pak oznámil, že izraelsko-palestinské rozhovory se intenzivně rozběhnou po islámském svátku íd al-adhá ve Washingtonu. Svátek byl měl skončit 19. března. Do května má být známa rámcová dohoda konečné mírové smlouvy, která má být podepsána do 13. září.

Už na setkání s Rossem se podle nejmenovaného palestinského představitele podařilo vyřešit zpožděné předání 6,1 procenta území západního břehu palestinské samosprávě. Podle představitele, který nebyl jmenován, má Izrael toto území předat okamžitě.

Tajemník izraelského ministra obrany Efraim Sneh k tomu v rozhlase řekl, že Izraelci ustoupili a že o tom, které území bude předáno, budou v případě 6,1 procenta spolurozhodovat také Palestinci. Dodal, že Izrael nepřistoupil na to, aby se do šesti procent území dostaly vesnice poblíž východního Jeruzaléma, jak chtějí Palestinci.

Dalším obtížným bodem rozhovorů má být předání zbývajících území západního břehu Jordánu, z nichž nyní Palestinci kontrolují plně nebo částečně asi 40 procent. Dosavadní smlouvy počítají s tím, že Izrael předá celý západní břeh kromě strategických oblastí a židovských osad. Palestinci počítají s tím, že pak budou kontrolovat 90 procent západního břehu. Izraelský ministr zahraničí David Levy řekl, že tento bod by měl být dohodnut do květnového termínu rámcové dohody.

Opozice se domnívá, že Barak tajně učinil významné ústupky Arafatovi, aby dosáhl obnovení rozhovorů. "Je to, jako bychom dávali lovícímu vlku jedno jehně po druhém a doufali přitom, že se z něj stane vegetarián," řekl poslanec opoziční strany Likud Uzi Landau.

Izrael už zase mluví s Palestinou
Týdny trvající slepá ulička, v níž uvízly izraelsko-palestinské mírové rozhovory, byla překonána a počínaje 9. březnem začnou intenzivní jednání. Na tiskové konferenci uspořádané po setkání izraelského premiéra Ehuda Baraka s nejvyšším palestinským představitelem Jásirem Arafatem to řekl americký vyjednávač pro Blízký východ Dennis Ross.

Pozorovatelé chápou schůzku Arafat-Barak z 8. března, druhou za posledních 24 hodin, jednoznačně jako známku ukončení krize a hrozícího krachu jednání.

Barakův úřad oznámil, že jedním z výsledků tohoto jednání je dohoda, že Barak a Arafat se sejdou 9. března v egyptském Šarm aš-Šajchu s egyptským prezidentem Husním Mubarakem.

Obě strany chtějí do května připravit rámcovou dohodu, v červnu má Izrael předat další území palestinské samosprávě a podle původního harmonogramu má být do 13. září podepsána konečná smlouva. Palestinci a Izraelci jsou prý odhodláni intenzivně spolupracovat v atmosféře partnerství a vzájemné důvěry a ukončit vzájemné konflikty.

Barak a Arafat se poprvé sešli 7. března pozdě večer poté, co palestinský předák znovu pohrozil, že vyhlásí nezávislý palestinský stát ještě letos, a to i bez mírového urovnání s Izraelem.

Izraelsko-palestinské rozhovory byly přerušeny kvůli územním sporům
Izraelsko-palestinské rozhovory byly přerušeny v únoru kvůli sporům o to, které území má Izrael předat Palestincům v další fázi stahování ze západního břehu Jordánu. Izrael se zavázal, že do 20. ledna předá palestinské samosprávě dalších 6,1 procenta západního břehu. Předání se ale neuskutečnilo, protože Arafat požaduje, aby toto území zahrnovalo vesnice u Jeruzaléma, jehož status patří k nejožehavějším problémům na cestě ke konečné mírové dohodě.

Podle palestinských činitelů Izrael určil deset procent území, z něhož si Palestinci mohou vybrat 6,1 procenta, avšak na těchto deseti procentech území nejsou oblasti v okolí  Jeruzaléma.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.