| Izraelsko-palestinský konflikt si vyžádal od konce září nejméně 350 mrtvých, především Palestinců. |
Mírové rozhovory začaly v úterý
Prezident Spojených států Bill Clinton a předseda palestinské samosprávy Jásir Arafat se v úterý sešli ke dvěma kolům rozhovorů, které měly přispět k záchraně skomírajícího mírového procesu na Blízkém východě. Jednání se účastnila také ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, poradce prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Sandy Berger a ředitel CIA George Tenet.
První, odpolední rozhovor Clintona s Arafatem trval přes dvě hodiny. Podle agentury Reuters nic nenaznačovalo jakémukoli průlomu v mírových rozhovorech o Blízkém východě. Po schůzce Arafat vyšel z Bílého domu, nastoupil do své limuzíny, a proti svému zvyku neřekl ani slovo novinářům shromážděným na výjezdové cestě.
Druhé kolo: žádný zázrak
Beze slova potom Arafat opustil i druhé jednání, které podle agentur také nepřineslo v rozhovorech žádný zvrat, jenž by dával naději na brzké uzavření palestinsko-izraelské mírové smlouvy.
Arafat slíbil, že zvýší úsilí o snížení a zastavení násilí na palestinských územích. Podle mluvčího Bílého domu Jake Siewerta byly rozhovory produktivní a užitečné. Arafat se zavázal zvláště zintenzívnit snahu o snížení násilností, zejména co se týče útoků střelnými zbraněmi, zatknout osoby za ně zodpovědné a obnovit bezpečnostní spolupráci v boji proti terorismu.
Siewert nicméně upozornil, že nebylo dosaženo žádného průlomu v otázce mírového procesu na Blízkém východě, přestože Clinton zodpověděl Arafatovy dotazy. Ty se týkaly především návratu palestinských uprchlíků a kontroly nad posvátným místem v Jeruzalémě - Chrámové hory.
Clinton má v úmyslu spojit se telefonicky s izraelským premiérem Ehudem Barakem a není vyloučeno, že stejnou cestou bude hovořit i s Arafatem, dodal mluvčí.
Barak: Na dohodu nevěřím
Odstupující izraelský premiér Ehud Barak vyjádřil pochybnosti, že se Clintonovi podaří dojednat mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinci do 20. ledna, kdy odchází z Bílého domu.
"Nevěřím, že budeme schopni sjednat dohodu a podepsat ji během následujících dvou či tří týdnů," řekl Barak v rozhovoru pro izraelský vojenský rozhlas. Barakův výrok zazněl jen několik hodin poté, co palestinský předák Jásir Arafat odletěl do Washingtonu na setkání s americkým prezidentem.
Clintonovy návrhy mj. předpokládají, že Palestincům připadnou arabské čtvrti Jeruzaléma a 95 procent území okupovaných Izraelem od roku 1967 a že se Izrael zřekne svrchovanosti nad jeruzalémskou Chrámovou horou s výjimkou Zdi nářků. Dále se předpokládá, že palestinským uprchlíkům bude přiznáno omezené právo na návrat, že bude vytvořen palestinský stát a že Izrael v rámci výměny území anektuje osady, v nichž žije 80 procent izraelských kolonistů v Předjordánsku.
Americký prezident hovořil asi 45 minut s Arafatem a potom i s izraelským premiérem Ehudem Barakem už v neděli. Snažil se je přimět, aby se vyslovili pro přijetí amerických návrhů na nalezení východiska z nynější zapeklité situace v blízkovýchodním regionu. Tyto návrhy by podle jeho názoru mohly poskytnout základ pro její dlouhodobé řešení.
Jde o podmínky vyjednávání
Arafata do Washingtonu doprovázejí vyjednavači Saíb Irikát a Jásir Abid Rabbú a Arafatův politický poradce Nabíl Abú Rudajná.
Podle mluvčího Bílého domu Elliota Diringera by setkání Clintona s Arafatem mohlo přispět všeobecnému pochopení parametrů, které prezident Clinton stanovil jako základ pro další izraelsko-palestinské rozhovory.
Diringer zároveň tlumočil znepokojení Billa Clintona nad pumovým útokem, který v pondělí otřásl centrem izraelského města Netanja, a při němž bylo zraněno podle poslední bilance více než 40 lidí.
Lidová fronta vyzvala Arafata k zastavení rozhovorů
Lidová fronta pro osvobození Palestiny, která patří k marxistickým skupinám uvnitř palestinského hnutí, obvinila Spojené státy ze snahy zastavit palestinské povstání na okupovaných územích.
Nejnovější Clintonovu mírovou iniciativu označila za izraelské myšlenky sloužící izraelským zájmům.
Lidová fronta pro osvobození Palestiny, která vyzvala Arafata k zastavení rozhovorů s Izraelem, odmítá možnost, že by byl Izraelem znemožněn návrat milionů palestinských uprchlíků, za což by Izrael zaplatil významnými ústupky v otázce Jeruzaléma.
