Palestinský vůdce Jásir Arafat dnes slíbil, že Palestinci použijí k vyřešení svých rozporů s Izraelem jen mírové prostředky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na to řekl, že o tom, zda odvolá pondělní prohlášení, jímž znovu pozastavil první fázi odsunu armády ze západního břehu Jordánu, rozhodne ve středu vláda, ale dal také najevo, že ho Arafatova slova uspokojila.
Oznámil, že po 18 měsících přerušení mají být ve středu obnoveny izraelsko-palestinské rozhovory o definitivním statusu západního břehu Jordánu a pásma Gazy.
"Mír je naší strategickou volbou a jakékoli problémy týkající se jednání o konečném statusu budou řešeny přátelskými a mírovými způsoby a jednáním, ale ne jinými prostředky," řekl Arafat na tiskové konferenci v Jerichu.
Na Arafatovo prohlášení vzápětí zareagoval mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua David bar Ilan, který uvedl, že Arafat tím splnil izraelský požadavek odvolat nedělní prohlášení týkající se vytvoření palestinského státu.
První schůzky o definitivním statusu se má zúčastnit izraelský ministr zahraničí Ariel Šaron s Arafatovým tajemníkem Mahmúdem Abbásem a s předsedou palestinského parlamentnu Ahmadem Kurájou.
Podle předchozích dohod mělo být o statusu autonomie rozhodnuto do 4.května příštího roku. Termín se nyní ale zdá nereálný a Arafat v minulosti Izrael několikrát popudil výroky, že nehledě na stadium jednání, vyhlásí k tomuto datu na západním břehu a v pásmu Gazy samostatný palestinský stát.
Netanjahu prohlásil, že to bude považovat za jednostrannou akci a vážné porušení dosavadních dohod a že bude zvažovat anexi nyní autonomních území.
Podle zatím poslední dohody podepsané v říjnu v USA má Izrael předat Palestincům 13 procent území západního břehu. Na Blízkém východě je v těchto dnech americký vyjednávač Dennis Ross, který dnes prohlásil, že navzdory současným potížím věří, že odsun se bude konat. "Obě strany mají povinnosti a obě je, jak věřím, splní," řekl.
Dohodu musí ještě ratifikovat izraelský parlament, který o ní jedná od pondělka a hlasovat by o ní měl ještě dnes.
Bez ohledu na pondělní rétoriku Netanjahua se v pondělí i dnes sešly pracovní komise, které zajišťují plnění dalších bodů dohody z USA. Izraelský ministr vnitřní bezpečnosti Avigdor Kahalani dnes informoval, že Izrael propustí v nejbližších dnech první skupiny palestinských vězňů, jak se v USA zavázal. Dohoda stanoví, že do konce ledna má být z izraelských věznic propuštěno 750 Palestinců. Podle izraelského rozhlasu by mělo být ve čtvrtek propuštěno 250 palestinských vězňů.
Při první fázi odsunu armády původně naplánované na konec tohoto týdne má Izrael předat palestinské samosprávě dvě procenta ze slíbených 13 procent. Vrchní velitel izraelské armády Šaul Mofaz dnes řekl, že jako první bude předáno teritorium na severu západního břehu v okolí palestinského města Džanín"Opakuji, že mír je naší startegickou volbou a že jakékoli problémy týkající se jednání o konečném statusu budou řešeny přátelskými a mírovými způsoby a jednáním, ale ne jinými prostředky," řekl Arafat na tiskové konferenci v Jerichu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že dočasně odkládá odsun armády ze západního břehu Jordánu, jenž se měl konat po ratifikaci dohody podepsané 23.října s Palestinci v USA. Řekl to v projevu v parlamentu, který v pondělí zahájil dvoudenní debatu o dohodě.
"Je to jasná výhrůžka použitím síly. Za takových podmínek nemám v úmyslu zahájit odsun armády. Nebude žádný odsun, dokud pan Arafat veřejně své výroky neodvolá," řekl Netanjahu poslancům v reakci na nedělní Arafatovo prohlášení o obnovení protiizraelského povstání a vyhlášení samostatného státu.
"Co to znamená, výhrůžky násilím? Nepřistoupíme-li na palestinský požadavek na rozdělení Jeruzaléma, použijí proti nám zbraně? Takový diktát nedovolíme," řekl premiér ráno v rozhovoru pro televizi.
Izrael zahájil opevňování některých osad na západním břehu Jordánu
V souvislosti s blížícím se odsunem armády zahájil dnes Izrael opevňování některých židovských osad na západním břehu Jordánu. Reportáž o tom natočil první program izraelské televize.
Na snímcích, které televize poskytla ještě před odvysíláním agentuře Reuters, je vidět vojáky, kteří kolem jedné osady jižně od Betléma betonují příkopy.
Očekává se, že poté, co Izrael stáhne armádu z částí západního břehu, bude palestinské město Betlém na hranici Palestinci kontrolovaného území.
Armádní mluvčí řekl, že vojsko má za úkol zlepšit obranyschopnost osad a zajistit bezpečnost silnic mezi nimi.
Izrael se v poslední dohodě podepsané s Palestinci v říjnu v USA zavázal, že palestinské samosprávě, která nyní plně či částečně kontroluje 27 procent západního břehu, předá dalších 13 procent území. Palestinci počítají s tím, že první fáze odsunu, který má být dokončen do 12 týdnů, začne v pátek.
Po jeho dokončení by se mělo na hranici palestinskou samosprávou kontrolovaných území ocitnout asi 20 židovských osad.
Zástupci izraelské bezpečnosti oznámili, že tyto vesnice budou obehnány ploty a výkopy.
Na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, kde chtějí Palestinci v budoucnu vytvořit samostatný stát, je asi 150 židovských osad. Jejich osud bude součástí závěrečných jednání o definitivním statusu západního břehu a pásma Gazy, která mají být podle posledních zpráv obnovena po 18měsíční pauze ve středu. Status těchto území má být znám do května příštího roku.
