Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Arafat: Barakova demise krizi nevyřeší

  16:20aktualizováno  16:20
Izraelský premiér Ehud Barak předal v neděli dopis s rezignací prezidentovi Mošemu Kacavovi. Barak tak udělal první krok k vapsání předčasných voleb, které odhlasoval na konci listopadu izraelský parlament. Barakův odchod je reakcí na to, že proti němu v minulých týdnech zahájila pravicová opozice, krajní pravice i izraelští osadníci kampaň pod heslem: Nechte armádu vyhrát válku proti Palestincům. "Barakova demise znamená jen zmrazení mírových rozhovorů," prohlásil palestinský představitel Jásir Arafat, který je na návštěvě Saúdské Arábie.

Barakova demise vejde v platnost do 48 hodin. Barak by pak měl zůstat v čele přechodné vlády až do premiérských voleb, které by se mohly podle agentury AFP konat 6. nebo 13. února.

"Demise není řešením izraelsko-palestinské krize," shodli se také náměstek ruského ministerstva zahraničí Vasilij Sredin a palestinský vyjednávač a člen kabinetu Saíb Irikát, podle něhož jsou Palestinci, Jordánci a Egypťané připraveni obnovit mírové rozhovory s Izraelem bez ohledu na to, kdo stojí v čele židovského státu.

Izraelský tisk považuje demisi za politický manévr, nejvyšší palestinský představitel Jásir Arafat za výsledek současného palestinského protiizraelského povstání.

Barak dá šanci Netanjahuovi
Izraelský premiér Ehud Barak, který v sobotu v noci podal demisi, podpoří zákon prosazovaný opozicí. Zákon by zajistil bývalému šéfovi opozice a Barakovu předchůdci Benjaminu Netanjahuovi účast na premiérských volbách. Barak to řekl v rozhovoru nedělního vydání izraelského deníku Jediot Achronot.

Podle dosavadního zákona se jich však smí účastnit pouze člen parlamentu, jímž Netanjahu není. Poslanci by museli zákon o změně odhlasovat ve trojím čtení většinou nejméně 61 ze 120 poslanců.

Hlasovat pro Netanjahua hodlá také současný šéf opoziční strany Likud Ariel Šaron. Odmítl spekulace, že se na Barakově demisi podílel, když tento týden prohlásil, že zvítězí-li Likud v předčasných volbách, vytvoří Šaron s nyní vládnoucí levicí vládu národní jednoty.

Netanjahu má podle průzkumů největší šanci na vítězství v premiérských volbách, protože vede jasně nejen nad Barakem, ale i nad Šaronem. Z vedení Likudu a z politiky odstoupil po loňských volbách, které prohrál s Barakem.

O post premiéra svede boj zřejmě pět kandidátů
O post budoucího izraelského premiéra by se kromě odstupujícího Ehuda Baraka mohli ucházet šéf opoziční strany Likud Ariel Šaron, Barakův předchůdce Benjamin Netanjahu, předseda parlamentu Avraham Burg a člen Likudu Silvan Šalom.

Průzkumy veřejného mínění zatím dávají největší šanci Netanjahuovi, jehož kandidatura zatím ale není jistá.

S Netajahuem by podle průzkumů zatím prohrál i Šaron, po jehož návštěvě na jeruzalémské Chrámové hoře 28. září zahájili Palestinci protiizraelské povstání, jež stálo dosud životy více než 300 lidí.

Avraham Burg by se podle některých izraelských sdělovacích prostředků mohl pokusit dostat do vedení Barakovy Strany práce a pak by kandidoval i na post premiéra.

Silvan Šalom je Izraelec tuniského původu a bývalý novinář. Jeho pokus kandidovat ve volbách, pouze předpovídají některé izraelské sdělovací prostředky.

Ehud Barak - barak znamená v hebrejštině zářivý - se narodil 12. prosince 1942 v kibucu Mišmar Hašaron u přístavu Netanja jako Ehud Burg v rodině východoevropských přistěhovalců. Již ve svých sedmnácti letech vstoupil do armády, ve které později dosáhl závratné kariéry. Během služby stačil vystudovat fyziku a matematiku na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě (1976) a o dva roky později i Stanfordovu univerzitu v Kalifornii v USA.
Aktivně se zúčastnil šestidenní války v roce 1967 i jomkipurské války v roce 1973.

Při své službě u výsadkářů se osvědčil v řadě riskantních akcí. Nejpověstnější byl úder proti palestinským teroristům v Bejrútu v dubnu 1973, což byla odvetná akce za masakr 11 Izraelců na mnichovské olympiádě. Spolu s Amnonem Lipkinem-Šahakem se převlékli za ženy (Barak za brunetu, Šahak za blondýnu) a zabili tři palestinské vůdce. O rok dříve měl výrazný podíl na osvobození stovky pasažérů z uneseného letadla společnosti Sabena na telavivském letišti Lod.

V dubnu 1983 stanul na tři roky v čele vojenské zpravodajské služby Aman a od května 1987 se osvědčil jako zástupce náčelníka armády. Je též pokládán za původce vojenské taktiky proti palestinské intifádě, zahájené v prosinci 1987; taktika spočívala spíše v útocích na palestinské vůdce než v zákrocích proti bouřícím se davům. Od dubna 1991 až do prosince 1994 stál v čele generálního štábu armády (jako čtrnáctý náčelník v pořadí) a četné teroristické organizace mu tehdy vyhrožovaly smrtí.

V roce 1992 mu mnohá média připsala odpovědnost za nehodu při vojenském cvičení, při které zahynulo pět vojáků a tři byli zraněni. O dva roky později měl významnou úlohu při vyjednávání mírové dohody s Jordánskem a vedl rovněž mírová jednání se Sýrií ve Washingtonu.

Po odchodu z armády v lednu 1995 krátce podnikal, až jej tehdejší premiér Rabin v červenci pozval do křesla ministra vnitra. Po Rabinově tragické smrti v listopadu 1995 vedl do června 1996 ministerstvo zahraničí a poté se stal šéfem opozice v parlamentních lavicích. Bývalý generálplukovník Ehud Barak je ženatý a s manželkou Navou má tři dcery.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.