Toť nynější kardinální otázky. Zatím mnoho nenasvědčuje tomu, že by osud tuniského prezidenta Zína Abidína bin Alího mohl postihnout další represivní režimy v arabském světě. Ale pozor... Vsadil by se snad někdo v době, kdy se Tunisané začali bouřit proti drahotě, že hlava státu bude za pár dnů potupně prchat ze země?
Vzplály lidské "pochodně"
Přinejmenším jeden "dominový efekt" - byť poněkud morbidní - už je v arabském světě patrný: nejméně ve čtyřech zemích regionu se na protest proti tamějším poměrům upálili lidé. Naposledy včera se před budovou parlamentu v Káhiře polil benzinem a zažehl sirku jeden Egypťan. Na protest proti poměrům ve své zemi - už hořící - podle svědků vykřikoval urážky na adresu nechvalně proslulé egyptské státní bezpečnosti.
Egypťan svůj zoufalý čin přežil. Alžířan, který totéž a z velmi podobných důvodů provedl v sobotu, s těžkými popáleninami zemřel. Podle agentury AFP se v posledních dnech pokusili o upálení další tři Alžířané. A do třetice: na protest proti místnímu režimu vzplál včera muž před budovou prezidentského paláce v Mauritánii.
Tunisko má novou vláduŠvédští nimrodi dostali v Tunisku omylem výprask. |
Protivládní gesto Tunisana Mohameda Bouaziziho (nebyl ve své zemi sám, jen první), který svým upálením vlastně rozpoutal vlnu nepokojů, jež nakonec vedly k politickému zemětřesení, je dostatečně známé.
Je zřejmé, že lidé v řadě arabských zemí jsou zoufalí, nespokojení a naštvaní. Trápí je živoření, drahota a nezaměstnanost v kontrastu s rozbujelou korupcí a pohádkovým životem mocných.
Zejména mladí a vzdělaní lidé, kteří pro sebe nevidí perspektivu, přicházejí i s radikálními požadavky. V řadě států se pak chronické nespokojenosti snaží využít islamistické skupiny. Tvrdí, že vládci musí být svrženi proto, že se nechají manipulovat Západem.
Záběry z Tuniska musí působit bezesné noci řadě arabských státníků od pobřeží Atlantiku po Perský záliv. V Káhiře koluje vtip, který je pro dnešní arabské ulice příznačný: "Letadlo bin Alího přiletělo do Šarm aš-Šajchu (stojí tam rezidence egyptského prezidenta Mubaraka), ne aby tam zůstalo, ale aby nabralo více cestujících!"
Tuniská jasmínová revoluce je první lidovou vzpourou, která v nějaké arabské zemi dokázala odstranit hlavu státu. "Ano, může být zdrojem inspirace jinde v regionu," uvedl pro AFP politolog Amr Hamzaví. "Je to ohromná lekce pro autokratické režimy," dodal.
Teď je řada na vás, Egypťané
"Politika na Blízkém východě se snadno přelévá z jedné země do druhé díky průchodnosti hranic a společné kultuře," doplnil Bilal Saab, analytik z Marylandské univerzity. Příčiny rebelie, které vidíme v Tunisku - bída, nezaměstnanost, policejní zvůle, prohřešky proti demokracii - jsou přítomny i jinde, od Maroka po Alžírsko, od Egypta po Jordánsko, od Súdánu po Jemen, od Sýrie po Libyi. "Poslouchejte Tunisany, teď je řada na vás, Egypťané," skandovali demonstranti minulý týden v Káhiře.¨
Zdá se, že některé režimy si tuniského varování více než všimly. Třeba Alžírsko sníží ceny základních potravin, stejně tak vyjde ve výsledku včera ohlášené opatření syrské vlády. Daně u benzinu a jídla nařídil snížit i jordánský král Abdalláh II.
Vzkaz z Tuniska je bezesporu velice silný a arabské země ho nemohou nechat bez povšimnutí, jak ostatně včera konstatovala i Liga arabských zemí. Většina politologů však dodává, že dopad "tuniského budíčku" v krátkodobém horizontu a riziko jeho šíření je zatím obtížné odhadovat.
K opatrnosti nabádají nejistoty, jak to v Tunisku všechno dopadne, a rovněž nelze podcenit schopnost autoritářských režimů přežít. Jejich vůdci navíc mají jeden podstatný argument, na který bude nejspíš slyšet i Západ: Když tu nebudeme my, vezmou to do rukou islamisté.
Kdo také slyší tuniský budíčekTuniská jasmínová revoluce, jak bývá nazývána, může inspirovat obyvatele dalších arabských zemí. Protesty byly zaznamenány v těchto státech: Jordánsko - Sporadické protesty ve velkých městech proti rostoucím cenám benzinu a potravin. Tlak na odstoupení premiéra. Sýrie - V reakci na vývoj v Tunisku vláda zvýšila klíčové dotace. |