Celá (trans)akce probíhá třeba takto: arabský vlastník některé z jeruzalémských nemovitostí mizí v zahraničí. Předtím dům či parcelu prodal. Výhodně. Kupcem bývá židovská nadace či organizace, která po jisté době dům legálně obsadí.
Neteče krev, jen finance. Kus Jeruzaléma, který je svatý Židům, muslimům i křesťanům, změní stranu, aniž se hnul z místa.
Jindy jsou izraelské úřady, které o osudu východní části města od roku 1967 rozhodují, přímočařejší. Prostě oznámí, že na převážně arabském území vybudují další domy pro židovské obyvatele. Učinily tak i letos 9. března, kdy do Izraele zavítal americký viceprezident Joseph Biden. A netroškařily: nových bytů má být 1 600.
OBAMA POTRESTAL NETANJAHUA ZA OSADYNechal ho v Bílém domě a šel na večeři |
Tímto prohlášením Izraelci velice nepotěšili USA, jindy tradičního spojence židovského státu. K akci se zřejmě i proto odhodlaly arabské státy, které se letos poprvé dohodly na konkrétní finanční pomoci Východnímu Jeruzalému. A to ve výši 500 milionů dolarů, tedy asi 9 a půl miliardy korun.
Arabské státy: Je třeba jednat rychle, jinak město ztratíme!
"Ano, shodují se na tom," uvedl včera pro stanici Al-Džazíra tajemník Ligy arabských států Amr Músá, který mluvil za všechny ministry zahraničí panarabské organizace.
Na co peníze půjdou? Mají za ně ve Východním Jeruzalémě stát nemocnice, školy, studny. Z fondu mají čerpat i ti Palestinci, kteří přijdou o střechu nad hlavou při úředních demolicích.
Židovští osadníci obhlížejí výstavbu ve východním Jeruzalémě
Bohulibé na první poslech. O účelu, pro který byl fond založen, však lze hovořit i jasněji.
"Arabští politici nám řekli, že navzdory vzájemným neshodám cítí odpovědnost vůči budoucnosti Jeruzaléma. Podle nich je třeba jednat rychle, abychom zabránili ´judaizaci Jeruzaléma´," uvedl pro Al-Džazíru její dopisovatel ze summitu, jehož hlavní část proběhne o víkendu.
Díky, ale je to příspěvek nepříliš okázalý, říká palestinský ministr
Ještě otevřenější byl z pochopitelných důvodů ministr zahraničí palestinské samosprávy Rijád Malkí, který arabské státy dokonce, byť spíše opatrně, obvinil ze skrblictví.
MĚSTO SVATÉ, MĚSTO ROZDĚLENÉ- Jeruzalém je pod správou Izraele od roku 1967, jeho úřady proto rozhodují o stavbách na území celého města. Jde ale o politický čin – východní část je převážně arabská. Palestinci by tu chtěli mít hlavní město budoucího státu. - Budování osad má podle kritiků izraelského postupu narušit arabský charakter východní části města. |
S Jeruzalémem je problém. Přestože v jeho východní části – tedy alespoň prozatím – žijí převážně Arabové, spravují jej izraelské úřady. Se západní částí města, kde žijí Izraelci židovského původu, je fakticky propojen volně: hranice je tu spíše mentální než faktická.
Emoce vzbuzuje především jeruzalémské Staré Město. Zeď nářků, podle tradice zbytek židovského Chrámu, je nejposvátnějším místem judaismu. Mešita Al-Aksá je pak v pořadí třetím nejdůležitějším místem islámu.
Místa připomínající pozemský život a ukřižování Ježíše přitahují křesťany. I proto se stal Jeruzalém náboženským středem západního světa i "kamenem úrazu" blízkovýchodních jednání.
