Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Arabové na barikádách vzhlíží k turecké Polárce, Ankara je pro ně vzorem

  10:11aktualizováno  10:11
Blízký východ se bouří a Západ se obává, aby autoritativní vládce nenahradili islamisté. Podle francouzského deníku Le Monde ale mnoho Arabů vzhlíží k Turecku, kterému se daří skloubit muslimskou tradici s demokracií a hospodářským úspěchem. Stane se Ankara Polárkou arabského světa?

Turci sledují ohňostroj u sochy Mustafy Kemala Atatürka v Ankaře | foto: Profimedia.cz

V době, kdy většina blízkovýchodních vůdců upadá v nemilost, jeden z nich svou popularitu posiluje: turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. U moci je od roku 2003 a v červnu se bude ucházet o třetí mandát.

Mezi upadajícími a autoritativními režimy představuje Turecko pro bouřící se Araby ideální model. Ankara se během několika let opět stala dominantní hospodářskou, kulturní a politickou mocností, šířící svou vizi světa. A dál neskrývaně ukazuje svůj apetit.

Ve chvíli, kdy se v Egyptě chýlila ke konci třicetiletá vláda Husního Mubaraka, zveřejnil vlivný turecký intelektuální kruh Tesev průzkum o vlivu Turecka v regionu. Pro dvě třetiny dotázaných v arabských zemích a v Íránu Turecko představuje příklad úspěšného prolnutí islámu a demokracie. A 78 procent soudí, že by mělo hrát v regionu významnější úlohu.

Turecký prezident Abdullah Gül (vlevo) a íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (15. února 2011)

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan (15. ledna 2011)

Podle studie tvoří sílu tureckého modelu tři složky v tomto pořadí - muslimská tradice, hospodářská dynamika a demokratická vláda. Laický kemalovský model založený na dozorčí roli armády zastaral, stejně jako perspektiva islámského státu.

Hospodářský skok

Modelem je Turecko ve stylu Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ta během deseti let udělala z Turecka zmítaného ekonomickou krizí stabilní zemi schopnou skloubit konzervativní aspirace voličstva s demokracií a tržním hospodářstvím.

Erdogan je pragmatik, který věnoval víc energie liberalizaci hospodářství než islamizaci společnosti. Za osm let se hrubý domácí produkt na obyvatele ztrojnásobil (na 8 180 eur, asi 200 tisíc korun). V Egyptě je už dvacet let stejný.

NEJSME POKORNÝ PROSEBNÍK!

Turkům dochází trpělivost s EU a ukazují zuby

Od Rabatu po Ammán patří teď mezi islámskými hnutími k dobrému tónu odvolávat se na AKP. "Mnozí islamisté v ní vidí příklad, jak integrovat demokratický systém a stát se politickými hráči," analyzuje to ředitel projektu Tesev Jonathan Levack.

"Demokratické Turecko je příklad, který je třeba sledovat," soudí Tárik Ramadán, vnuk zakladatele egyptského Muslimského bratrstva.

AKP

AKP byla založena v roce 2002 na schématu německé křesťanské demokracie. Její kořeny jsou v klasickém islamismu někdejšího premiéra Neçmettina Erbakana. Turecký islamismus byl ale už od roku 1974 přítomen v několika koaličních vládách. Model AKP zjevně nepostrádá laické a prozápadní dědictví republiky vytvořené v roce 1923 Atatürkem.

AKP jako model? Erdogan vidí Turecko jako "Polárku Blízkého východu". Aby se ale turecký štěp ujal, musí arabský svět projít politickou cestou srovnatelnou s cestou Turecka. To během třiceti let přešlo od krvavé vojenské diktatury k demokracii. Nedokonalé, ale solidně zakotvené.

Moderní image láká nespokojené Araby

"Rozředili své víno vodou," usmívá se intelektuál Mehmet Altan. AKP byla vytvořena, aby vládla. A jejím cílem je prosperita jejího voličstva, ne jeho frustrace. Výkon moci v laické republice a jednání o přijetí do Evropské unie zahájené v roce 2004 partaj přetvořily.

"Je potřeba dát tuto příležitost Muslimskému bratrstvu," říká komentátor Mustafa Akyol. "Příležitost svobodně se účastnit voleb, dostat se k moci, čelit problémům skutečného světa a najít svou vlastní cestu k pragmatismu."

Právě kvůli onomu charakteristickému pragmatismu Turci v červnu AKP opět pověří vládou. Erdoganův úspěch stvořila moudrá rovnováha mezi ostentativně proklamovaným islamismem a politickým oportunismem.

Turecký prezident Abdullah Gül na návštěvě u íránského duchovního vůdce Sajjida Alího Chameneího (15. února 2011)

Turecko je sice členem NATO a spojencem Izraele, na Blízkém východě získává body díky svým filipikám proti Tel Avivu. Liberální Araby na něm láká také jeho image moderní, k Západu otevřené země, věnující pozornost právům žen a individuálním svobodám.

Pokud Erdogan chce z Ankary učinit Polárku arabského světa, musí se vyhnout léčce autoritářství a hyperkoncentrace moci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.