Členové seskupení Apocalyptica jsou čtyři violoncelisté (Eicca Toppinen, Antero Manninen, Max Lilja a Paavo Lotjonen), kteří se potkali poprvé na Sibelius Academy, prestižní hudební akademii v Helsinkách. Druhá věc, která je spojila, byla jejich láska k heavy metalu. S nápadem začít hrát skladby slavné americké skupiny Metallica přišel Eicca Toppinen, protože je fanouškem této skupiny více než deset let.
V létě 1993 kvartet poprvé zahrál koncert skládající se pouze ze skladeb z repertoáru Metallicy. Zpočátku hrála Apocalyptica pouze akusticky, ovšem při prvním větším vystoupení v jednom metalovém klubu v Helsinkách byli nuceni použít zesilovače spolu s reproduktory a od té doby je používají stále.
"Jakmile jsme se naučili ovládat naše nástroje tak, abychom dokázali interpretovat i ty nejobtížnější rockové skladby, začali jsme si připadat tak trochu jako ve svěrací kazajce," vysvětluje člen skupiny Max Lilja. "Už před námi neležela ta výzva, jestli to zvládneme, nebo ne, a protože jsme se nechtěli potácet na místě, bylo třeba najít cestu vpřed."
Z třinácti kompozic na albu Cult tak pouze tři nepocházejí z pera výhradního autora Eiccy Toppinena: dvě z nich si Apocalyptica vypůjčila opět od staré dobré Metalliky (Fight Fire With Fire a Until It Sleeps), skladba Hall Of The Mountain King norského skladatele Edwarda Griega je prvním čistě klasickým kusem, který kdy kapela natočila.
"Předpokládáme, že většina našich příznivců se k nám dostala přes skupinu Metallica a o vážné hudbě toho příliš neví," vysvětluje tento krok Lilja. "Je nám jasné, že si neklademe zrovna malý cíl: doufáme, že bychom alespoň některým z nich mohli cestu ke klasice ukázat."
Překvapivé je, že si k tomu Apocalyptica nezvolila zavedeného a oblíbeného skladatele, nýbrž nikterak známého současného autora. "Byl to záměr," říká Lilja. "Jsme si vědomi toho, že drtivá většina soudobé klasické hudby je zcela odtržená od života a nikoho nezajímá, protože je příliš zahleděná sama do sebe. Piplá se ve složitostech a zapomíná, že základem každé dobré hudby je melodie. Chtěli jsme Griegovi udělat reklamu, protože on je jiný. Připomíná nám naše oblíbené ruské skladatele, zejména Šostakoviče."
Skladbu Hall Of The Mountain King natočila kapela živě v kostele, což u fanoušků vzbudilo spontánní vlnu návrhů, aby v podobných prostorách odehrála kapela i své běžné koncerty. "To by se na nás Bůh pěkně rozlobil, kdybychom mu tam spustili takový kravál," žertuje Lilja a vážně dodává: "Chvíli jsme si s tou myšlenkou pohrávali, ale nakonec jsme dospěli k názoru, že naší hudbě a vzezření přece jen lépe sluší rockový klub."
S častým varováním kritiky, že s příklonem k vlastnímu materiálu může nastat odliv části příznivců, si Apocalyptica příliš hlavu nedělá. "Může se samozřejmě stát, že lidi nebude bavit poslouchat v našem podání skladby, které předem neznají odjinud. Když se to stane, vrátíme se na plný úvazek k naší milované klasice a metalové vypalovačky si budeme vrzat zase jen doma v obýváku. Nic horšího se nám přihodit nemůže. Ale my si věříme a jsme přesvědčeni, že naši příznivci si náš vlastní materiál oblíbí stejně jako ten 'ukradený'."
