Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pokud se Palestina připojí k Izraeli, zavládne apartheid, varuje výzkum

  14:16aktualizováno  14:16
Nový výzkum překvapivě ukázal, že většina Izraelců by v případě anexe Západního břehu nedopřála Palestincům základní občanská práva. Krom nepřiznání práva volit by dotázaní z většiny byli i pro oddělené silnice. V Izraeli by tak zřejmě vznikla nová forma apartheidu, varují komentátoři místního liberálního listu Haaretz.

Palestinský mladík hází kamenem směrem k izraelskému území na hraničního přechodu Calandia. (23. září 2011) | foto: Reuters

Třetina dotázaných by svým arabským spoluobčanům klidně nepřiznala volební právo. Navíc plných 47 procent, tedy téměř polovina, by jim dala jen nejzákladnější občanské pravomoci a nechala je žít pod zvláštní palestinskou samosprávou.

Překvapivý výzkum

Na otázky výzkumné agentury Dialog odpovídalo 503 respondentů (Izrael má 6 milionů obyvatel).

- 59 % (dotázaných) je pro upřednostňování Židů ve veřejné správě
- 49 % chce, aby se stát choval lépe k Židům než k Arabům
- 33 % je proti tomu, aby měli izraelští Arabové právo volit
- 69 % je proti volebnímu právu Palestinců, pokud by Izrael anektoval Západní břeh
- 74 % podporuje oddělené cesty a silnice pro Židy a Palestince na území Západního břehu
- 42 % protestuje proti tomu, aby jejich děti navštěvovaly stejné školy jako ty arabské

Zdroj: The Independent

Vyplývá to z výsledků průzkumu, který publikoval izraelský liberální deník Haaretz. Ten patří mezi nejstarší a nejoblíbenější izraelské noviny a ve srovnání s jinými častěji zařazuje do vydání analytické texty. Dlužno dodat, že byl v posledních letech doma kritizován pro příliš "protiizraelské" postoje.

Asi dvacet procent z celkových osmi milionů obyvatel Izraele je arabského původu. Výsledek výzkumu dává podle izraelského listu za pravdu obavám, že se společnost v zemi radikalizuje a arabská menšina bojuje s diskriminací. A že takové myšlenky už nejsou vlastní pouze ortodoxním Židům.

"Výzkum ukazuje, že by Izrael jako židovský stát upřednostňoval Židy," vyvozuje z výsledků místní novinář a bloger Noam Sheizaf. "Jsou to přímé důsledky okupace. Po více než půl století, kdy zde náš národ dominuje, není překvapením, že většina Izraelců nepřiznává Arabům stejná práva."

Oddělené bydlení i školství

Padesát devět procent dotázaných by uvítalo, kdyby byli ve státních službách přednostně zaměstnáváni Židé. Polovina by pak ocenila, kdyby s nimi bylo zacházeno lépe než s Araby. Čtyřicet procent respondentů by bylo pro separaci v bydlení i školství.

Lidskoprávní organizace už dlouho volají po tom, že Izrael nastoupil politiku diskriminace, která dělá z Arabů občany druhé kategorie. I sami Židé považují za normální, že by země přijala za svou politiku apartheidu (rasové segregace), což je v porovnání s faktem, že je Izrael odjakživa považován za jedinou funkční demokracii v oblasti, v ostrém kontrastu.

Fotogalerie

Nevypadá to, že by se Izraelci za něco styděli, podotýká britský deník The Independent. Sedmdesát procent z dotázaných by si dokázalo představit, že by jejich země plně anektovala Západní břeh. A ještě více (75 procent) by pak doporučovalo vybudovat oddělené cesty, zvlášť pro Izraelce a zvlášť pro Palestince. Mnoho z nich dokonce považují takový krok za nezbytný.

"Pro nás pravidla neplatí?"

"Výzkum nám dává dohromady obrázek dnešní izraelské společnosti. A vykresluje ji jako velice, velice nemocnou," popisuje Gideon Levy ze zmíněného izraelského deníku. "Tady už nejde jen o nějaké domácké názory. Izraelci se otevřeně ukazují jako nestydatí nacionalisté."

"Kdyby se takový výzkum týkal oblíbenosti Židů v jakémkoli evropském státě, rozpoutal by Izrael peklo. Ale pro nás jako by taková pravidla neplatila," nebere si servítky Levy.

POLEMIKA

Izraelci prý chtějí apartheid. Tvrdí česká média

Bloger roku

Názor historika Ivo Cermana na validitu zmíněného výzkumu i citovaných anglických zdrojů na blogu iDNES.cz.

Pravicový Likud Benjamina Netanjahua je u moci spolu s menšími religiozními a nacionálními stranami už tři roky. Neziskové organizace za tu dobu zaznamenaly nárůst snah konečně vyřešit dlouhodobý izraelsko-palestinský konflikt.

Mnoho možností, žádné řešení

Mnoho Izraelců považuje oficiální uznání obou vedle sebe fungujících států za vzdálenou budoucnost. I přesto, že ji oficiálně podporuje i sám Netanjahu.

Židovská zástavba se tak dále rozpíná do východního Jeruzaléma i na kraj Západního břehu, tedy míst, která by rádi Palestinci považovali v případě nezávislosti za součást svého území.

To však dává naději na jeden společný stát, variantu, pro kterou by byli i někteří Palestinci. Izraelci se ovšem obávají, že právě taková budoucnost by ohrozila suverenitu židovského národa ve svém vlastním státě, doplňuje Independent.

Britský deník The Guardian navíc dodává, že téměř polovina dotázaných by souhlasila s přesunem izraelských Arabů do Palestiny. Třetina by pak nechala přejít arabská města v Izraeli po palestinskou samosprávu v případě, že by se židovské osady formálně přesunuly pod izraelskou.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.