Za hlavní problém přitom kromě pomalého přejímání acquis communautaire (legislativy unie) považuje především problematiku emigrujících Romů. "Evropská komise bude přísná, možná přísnější než loni," cituje agentura českého vyjednávače v Bruselu Pavla Teličku.
Některé hlasy se dokonce už obávají, že ČR vypadne z první skupiny kandidátských zemí. "Pokud se tak stane, budeme si za to moci jen sami," cituje v této souvislosti prezidenta Václava Havla.
Nedostatky jsou totiž podle rakouské agentury stále stejné: vedle pomalého přejímání legislativy je to špatné fungování státní správy, korupce, neuspokojivá situace romské menšiny a v neposlední řadě také hospodářské problémy.
"Jsme jediná ekonomika (z šesti kandidátů první skupiny), které neroste," cituje APA Teličku. Připomíná, že menšinová vláda ČSSD nastupovala se sliby "smrště zákonů" a akcí "čisté ruce", výsledky však zůstaly za očekáváním.
Přiznal to nedávno i sám premiér Miloš Zeman, když připustil, že tyto sliby vyvěraly z určité naivity. Kabinet může v parlamentu prosadit prakticky jen to, co mu opoziční ODS Václava Klause dovolí, a vláda je tedy odkázána na (Klausovu) shovívavost.
Bezradné jsou české úřady také vůči stále obtížnějším problémům romské menšiny. V posledních týdnech láme již dva roky trvající emigrace Romů do západních zemí všechny rekordy, cílem je zejména Británie a Belgie.
Romové se cítí v ČR diskriminováni a vystaveni rasově motivovaným útokům. Úřady se snaží situaci této 250.000 menšiny řešit sociálními programy a ostřejšími tresty proti pachatelům rasistického násilí. Situace Romů však zůstává tristní: v některých oblastech je jich až 80 procent bez práce.
Nechtěným symbolem 'soužití' Romů s většinovým obyvatelstvem je již delší dobu plán na výstavbu zdi v Ústí nad Labem, která má rozdělit obě komunity. Na podzim má o této záležitosti jednat parlament, vše pozorně sleduje i zastoupení Evropské unie v Praze a dává to českým politikům na vědomí.
Zemanova vláda si jako "pracovní termín" pro přijetí k Evropské unii dala rok 2003 a stále ještě doufá, že jej bude možné splnit. Ministr zahraničí Jan Kavan však nedávno pootevřel "zadní vrátka", když prohlásil, že rok 2003 sice platí, ale pokud se jej nepodaří dodržet, "nebude to žádná tragédie", upozorňuje APA.
