Antrax: podezřelý vědec je bez práce

  • 60
Vědec podezřelý z odesílání smrtících antraxových dopisů v USA přišel o místo. Louisianská státní univerzita osmačtyřicetiletého Stevena J. Hatfilla v úterý propustila. Vědec, o něhož se kvůli útokům zajímají agenti FBI, ale trvá na nevině a říká, že mu americká federální vláda zničila život. "Jsme univerzitní pracoviště financované vládou. Je v zájmu univerzity tento vztah ukončit," zdůvodňuje svůj krok vedení a tvrdí, že Hatfillovo propuštění není vyjádřením názoru na jeho vinu či nevinu.

Hatfill, jehož minulost je úzce propojena se CIA a s tajným biologickým výzkumem pro americkou armádu, nastoupil do univerzitního střediska pro biomedikální výzkum v červenci.

Vědec obvinil ze ztráty zaměstnání FBI. "Ministr spravedlnosti a FBI zcela zničili můj život. Nechápu proč. Moje kariéra je v troskách. Zbyly mi jen úspory a ty kvůli soudním výdajům brzy dojdou," řekl Hatfill.

Dopisové "bomby" se smrtícími sporami antraxu si loni na podzim vyžádaly v USA životy pěti lidí. Desítky nemocných přežily jen díky léčbě. Navíc po tragédii 11. září antraxové bomby dál šířily atmosféru strachu před bioterorismem.

Na veřejnosti stále častěji zaznívá hypotéza, že vyšetřování blokuje obava nejvyšších míst USA, aby pachatel antraxových útoků v případě zatčení nevyzradil ta nejskrývanější tajemství bakteriologické války.

Píše o něm The New York Times, Baltimore Sun, The American Prospect, Dallas Morning News i televize ABC. K těmto zdrojům se připojil i španělský deník El País.

Stopy ukazují na Hatfilla
Hatfill v sedmdesátých letech pracoval v armádním ústavu a zároveň spolupracoval s rasistickým režimem v Rhodesii, nynějším Zimbabwe. Tehdy byl dokonce obviněn, že způsobil největší rozšíření antraxu v dějinách, a to mezi 10 tisíci černošských farmářů. Patří mezi malou skupinu těch, kteří dokonale zvládají, jak zacházet se sporami sněti i jak je získat.

Hatfill odpovídá i psychoprofilu bioteroristy, jak ho sestavila FBI: jako člověka, který se považuje za ukřivděného a cítí proto zášť vůči společnosti. Deník El País napsal, že Hatfill byl loni v srpnu z neznámých důvodů zbaven přístupu k přísně tajným skutečnostem, a to právě v době, kdy usiloval o supertajný kontrakt se CIA, což ho - jak tvrdí jeho kolegové - "rozzuřilo".

Hatfill v červenci odmítl, že by měl s antraxovými útoky cokoli společného. Zanechal u televize ABC telefonní vzkaz, že "celý příběh je skandální, nepřesný a nactiutrhačný."

Podle agentury AP agenti FBI koncem června prohledali Hatfillův byt v marylandském Fredericku i sklad, který vlastní v Ocale na Floridě.

Spory antraxu prý nenašli. "Kdybychom je našli, byl by doktor Hatfill již za mřížemi," citovala AP jednoho nejmenovaného činitele FBI. Přesto však existují další stopy, které zapadají do té skládačky, kdo je onen záhadný terorista. Tři dopisy se sporami antraxu, které směřovaly dvěma demokratickým senátorům do Kongresu a známému televiznímu komentátorovi Tomu Brokawovi, nesly stejnou a falešnou zpáteční adresu - Greendale School. Taková škola v USA neexistuje.

Televize ABC koncem června zjistila podivuhodnou shodu - škola u Hatfillova bydliště v Zimbabwe se však jmenovala Greendale School. El País si povšiml dalších možných stop. První oběť antraxového útoku zemřela v říjnu na Floridě ve společnosti American Media jen pár kilometrů od Hatfillových rodičů a místa, kde si pronajal sklad.

ABC zjistila, že se Hatfill před třemi lety podílel na studii, která popisovala hypotetický útok antraxem v dopisech. Říká se v ní mimo jiné, že terorista by použil 2,5 gramu prášku ve standardní obálce, aby větší množství nevzbudilo podezření. Autor skutečných útoků použil přesně stejné množství.

Genetický rozbor spor sněti z dopisů ukazuje, že antrax pochází zřejmě z jednoho zdroje - z armádního Lékařského výzkumného ústavu pro infekční choroby (USAMRIID) v marylandském Fredericku. Hafill tam pracoval v letech 1997 až 1999. Kromě toho, jak uvedl El País, měl do tohoto zařízení přístup i poté, neboť byl zaměstnancem firmy pracující pro Pentagon.

I Federace amerických vědců, která sdružuje řadu nositelů Nobelovy ceny, ukazuje na Hatfilla. Barbara Rosenbergová, šéfka její sekce pro biologické zbraně, řekla: "Nezadrželi ho, protože ví příliš."

Komentátor deníku The New York Times Nicholas Kristof napsal ve svém článku "Antrax? FBI zívá", že kdyby "Mr Z (tedy Hatfill) byl arabského původu, už by byl dávno za mřížemi. Je to však pravověrný Američan s úzkými vztahy na americké ministerstvo obrany, CIA a americký program bioobrany".

Steve Hatfill, muž plný záhad

Steven Hatfill je osaměle žijící, rozvedený osmačtyřicátník, jehož zápal pro práci hraničí s posedlostí. Léta vášnivě varoval nejrůznější instituce USA, že bioteroristický útok je přede dveřmi.

V roce 1998, když pracoval v marylandském armádním institutu pro výzkum nakažlivých chorob USAMRIID (a kde se podle The American Prospect zabýval virem ebola a antraxem), se objevila jeho fotografie v časopise Insight. S plynovou maskou na tváři ukazoval ve své vlastní kuchyni, jak je pro teroristu snadné kultivovat smrtící látky přímo doma a jejich šířením zabít miliony lidí.

Hatfill se narodil v Missouri, studoval v Kansasu, ale valnou část svého života (v letech 1975-95) prožil zároveň v Rhodesii (nyní Zimbabwe) a v Jižní Africe. V Africe nejenže vystudoval medicínu, ale také spolupracoval s tehdejší rasistickou vládou Rhodesie a její armádou. Podle některých pramenů se Hatfill v Jižní Africe chlubil, že je dvojím agentem, jihoafrický list The Daily Dispatch ho spojuje také s Eugenem Terreblanchem, šéfem neonacistické organizace.

V jeho životopise jsou mezery, které zřejmě odpovídají, jak napsal deník El País, jeho tajným pracovní misím pro Washington. A vláda to nezastírá. Podle The New York Times pro vládu pracuje i nyní, a to ve Střední Asii.

Po návratu z Afriky Hatfill mj. pracoval v lékařských ústavech v Bethesdě, v letech 1997-99 pak již ve zmíněném USAMRIID. Práci zde ukončil proto, aby mohl být zaměstnán u firmy Science Applications International, která pracuje pro Pentagon. Tato firma s ním v březnu rozvázala poměr, když jej vláda předtím zbavila přístupu k tajným záležitostem.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue