Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi bojující o Filipíny upadli v zapomnění. Uznání se dožil jediný

  1:01aktualizováno  1:01
Bojovali v drsné džungli s Japonci, přežili pochody smrti i zajatecké tábory. Přesto se o osudech Čechoslováků, kteří za druhé světové války vstoupili na Filipínách do americké armády, dnes moc neví. Český diplomat Jan Vytopil nyní usiluje o jejich ocenění.

70 tisíc zajatců muselo během pochodu smrti ujít přes sto kilometrů. | foto: ČTK

Na podzim roku 1941 zastihl zástupce firmy Baťa Antonína Volného na Filipínách útok Japonců. Přihlásil se do armády USA a pracoval pro vojenskou rozvědku. Po kapitulaci byl ovšem zajat. Existují svědectví, že dokázal díky své osobnosti a znalosti japonštiny zachránit životy mnoha spoluvězňů.

Když 9. ledna 1945 Japonci převáželi zajatce, na loď zaútočily americké bombardéry. Asi tři sta vězňů včetně čtyř Čechů zahynulo. I Antonín Volný, bylo mu přesně 49 let.

Čtěte v úterní MF DNES: O bojích na Filipínách, Bataanském pochodu smrti a osudech dalších Čechů

Zástupce velvyslance ČR na Filipínách Jan Vytopil sbírá téměř neznámé příběhy čtrnácti Čechoslováků, kteří se v Manile přihlásili do americké armády. A volá po jejich ocenění.

„Sedm má vysoké americké vyznamenání, stejný počet filipínská. To, že komunisté čtyřicet let téma Čechů v amerických jednotkách ignorovali, je smutnou skutečností, ale není omluva pro to, aby nebyli oceněni ještě 25 let po pádu režimu,“ říká Vytopil.

Češi prošli krutými ústupovými boji, někteří byli zajati, přežili pochod smrti či otřesné lágry. Rovněž pomáhali tamnímu odboji či bojovali jako partyzáni v džungli.

Posledního žijícího dobrovolníka Karla Astera ocenil před pár týdny alespoň český ministr zahraniční cenou Gratias Agit za šíření dobrého jména země v zahraničí. „Ocenění in memoriam všem dobrovolníkům by bylo na místě. Dali bychom najevo, že obrana svobody není zbytečná. Je to důležité pro jejich rodiny i pro současníky,“ podotýká Vytopil a žádá jejich příbuzné, aby ho kontaktovali.

O osudech Volného, Leo a Bedřicha Hermanna, Otto Hirsche či padlého v pochodu smrti, Pavla Fuchse, je málo informací.

Památníky a vděk Filipínců i Američanů

Naši padlí vojáci mají v místě bývalého zajateckého tábora O’Donnell, kam byli přivedeni přeživší z pochodu smrti, jeden ze tří národních památníků. Vedle sebe tak stojí pomníky padlým z USA, Filipín a Československa. Žádné jiné národy takto připomínány nejsou.

Filipínci si zejména cení, že ačkoliv Češi mohli po japonské okupaci v klidu užívat status občana „Velkoněmecké říše“, bojovali po jejich boku. A to i přesto, že pád amerických jednotek byl jen otázkou času a oni mohli být popraveni jako zrádci.

Američané zase nemohou dopustit na jejich hrdinství. Prokázali ho například v akci, která zajistila potraviny pro hladem sužovanou americkou a filipínskou armádu. V Japonci silně ostřelované „zemi nikoho“ dokázalo sedm Čechoslováků rozmontovat a odvézt dva mlýny na rýži.

Americký plukovník M. A. Quinn napsal po válce dceři jednoho z nich: „Nevěřil jsem, že se z akce vrátí, ale když po 36 hodinách přišli, byl to zázrak. Otevřel jsem lahev staré whisky, kterou jsem si nechával pro zvláštní příležitosti, a připil si s nimi na zdraví.“

Autor:


Témata: MF DNES




Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.