Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muž z Třebíče chránil děti v koncentračním táboře. A vedl vzpouru

  6:36aktualizováno  6:36
Antonín Kalina byl za války hrdinou v koncentračním táboře Buchenwald. Za komunismu se o unikátní záchraně židovských dětí mlčelo, Kalina byl v KSČ.
Kalina v Buchenwaldu využil toho, že po bombardování neexistovala centrální kartotéka vězňů, z živého se mohl stát mrtvý. (Ilustrační snímek)

Kalina v Buchenwaldu využil toho, že po bombardování neexistovala centrální kartotéka vězňů, z živého se mohl stát mrtvý. (Ilustrační snímek) | foto: AP

Tohle se málo ví. Třináct set převážně židovských dětí dokázal podle publicisty a badatele Stanislava Motla v koncentračním táboře v Buchenwaldu zachránit Antonín Kalina z Třebíče. "Každým dnem tam stál tváří v tvář smrti," řekl o Kalinovi Motl, který se o příběhu dověděl postupně v Izraeli a USA.

Koncentrační tábor v Buchenwaldu

  • Byl založen v červenci 1937. Nacházel se ve středním Německu u Výmaru.
  • Na počátku války měl jen pár tisíc vězňů, avšak po začátku války se tábor velkou rychlostí začal naplňovat a rozšiřovat. V únoru 1945 zde bylo 86 tisíc osob.
  • Táborem za dobu jeho existence prošlo 240 tisíc vězňů, z nichž 56 tisíc zahynulo.
  • 11. dubna 1945 byl tábor osvobozen americkými jednotkami.

Zdroj: Wikipedia

Kalinův otec byl obuvník, syn se také vyučil tímto řemeslem. Mladého Kalinu podle Motla "sebrali" v roce 1939 – byl z něj politický vězeň. Prošel nejprve lágrem Dachau, aby se později dostal do Buchenwaldu.

"Vytvořili si tam organizaci, takové ilegální odbory. A Kalina se dostal do jejich vedení," uvedl Stanislav Motl, který o prázdninách v Třebíči přednášel a o Kalinovi chystá knihu.

V roce 1944 se Antonín Kalina stal v Buchenwaldu takzvaným "blokovým" a vytvořil tam unikátní záchranný mechanismus pro vězně, hlavně ty dětské. "Považuji za zázrak, že se to povedlo," řekl o Kalinově plánu Motl.

Vězeň v Buchenwaldu, který se narodil v roce 1902, přišel s myšlenkou soustřeďovat děti v jednom bloku s číslem 66. A když docházelo na transporty na smrt, vymyslel třeba to, že se na dveře bloku dá cedule, že tam řádí tyfus. Toho se Němci báli...

Přesuny dětí na blok byly organizované samozřejmě tajně, Kalina je "měnil" za dospělé vězně. "Děti měl rád, vypravovali jim tam pohádky, boty pro ně získávali za cigarety," zjistil Stanislav Motl. Hoši a dívky pocházeli například i z Nizozemí nebo Francie.

Využil "kolapsu" kartotéky

Kalina využil toho, že od roku 1944 – po bombardování – v Buchenwaldu neexistovala centrální kartotéka vězňů. "To byla výhoda, z živého se dal udělat mrtvý," poznamenal Stanislav Motl. A tak Kalina vymýšlel, že jedno dítě mělo choleru, jiné zase tyfus a podobně... Domů pak docházely dopisy, že děti zemřely v lágru. Přitom to tak nebylo.

"Po válce nechoďte za svou matkou rychle, aby nedostala ona i další příbuzní infarkt, že vás vidí mezi živými," vysvětloval dětem v Buchenwaldu další bod z "taktiky", jak přežít lágr, Kalina.

Na přelomu března a dubna 1945 se k Buchenwaldu blížila fronta. A nacisté věděli, že lágr budou muset "evakuovat". Jednou přišel rozkaz: "Všichni Židi ven!"

Na něj však "kalinovci" podle vyprávění Stanislava Motla byli připravení. Po barácích se jednak kopaly bunkry, třeba pro tři lidi.

A za další: z dětských vězňů se místo židů v kartotéce udělali křesťané. "Kdo řekne, že je žid, dostane přes holý zadek," varoval děti Kalina. A dozorcům řekl: "Tady žádní židé nejsou, jsou jinde!" Jenže to ještě nebyl konec...

9. dubna 1945 se Antonín Kalina ocitl v Buchenwaldu ve vedení vzpoury. Když byl ale mimo barák, tak do bloku 66 vlétlo komando a všechny děti vyhnalo ven. Kalina se to dověděl v hodině dvanácté. Doběhl tam a SS-manovi řekl, že on tvrdil, že tyto děti půjdou do transportu až jako úplně poslední. SS-man na to prý mávl rukou a zvolal: "Vem si je ke všem čertům!" Děti se tak vrátily do bloku 66 a přežily.

Antonín Kalina vytvořil  v německém Buchenwaldu záchranný mechanismus pro dětské vězně.

Antonín Kalina vytvořil v německém Buchenwaldu záchranný mechanismus pro dětské vězně.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.