Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Antisemitismus opět hýbe Evropou

  0:01aktualizováno  0:01
Evropou obchází strašidlo antisemitismu. A mnozí jsou přesvědčeni, že se v ní už zase usadilo. Žhářské útoky proti synagogám a školám, hanobení a ničení židovských hřbitovů, antisemitské nápisy, útoky na lidi - to vše není jen věc včerejška.

Patří to i k dnešní Evropě, jak připomíná také dlouho potlačovaná a ve středu zveřejněná studie berlínského Střediska pro výzkum antisemitismu.

Do oběhu se znovu dostávají stará hesla a stará klišé. Když při loňském obléhání Betléma vyšel v italské La Stampě obrázek dítěte-Ježíše se slovy, že "mne chtějí podruhé zabít", měla to být ironie a snad i vtip.

Jenže celý "vtip" mlčky navazuje na obvinění, že všichni Židé jsou vinni Kristovou smrtí. Toto obvinění po staletí sloužilo k rozněcování nenávisti, která často vyústila do zabijáckých protižidovských pogromů.

Ne vždy se jde až ke Kristu. Když polské nakladatelství Antyk začalo vydávat spisky jako "Antipoláctví polských Židů", sáhlo po antisemitských titulech z třicátých let - a také polské úřady se chovaly skoro stejně jako v té době. Odmítaly se případem zabývat až do chvíle, kdy polská židovská obec pohrozila žalobou u Mezinárodního soudu ve Štrasburku.

Konečně, když maďarští fanoušci před časem zvedali při mezinárodním turnaji ruce ve známém gestu z časů třetí říše a volali, že "odjíždí vlak do Osvětimi", vraceli se k době, kterou si řada lidí ještě živě pamatuje.

Tváří v tvář staronovému problému se politici snaží volat lidi k pořádku. "Napadnout ve Francii Žida znamená napadnout celou Francii," apeloval na své občany francouzský prezident Jacques Chirac po vlně protižidovských útoků v zemi. Ve Francii, kde žije největší židovská menšina v západní Evropě, došlo za osm měsíců roku 2002 k 647 protižidovským útokům.

Když úřady rázně zasáhly, snížil se ve stejném období letošního roku počet útoků o celé čtyři stovky. Klid však stále není a je možné, že hned tak ani nebude. Do hry totiž vstupují nové faktory.

"Už to nejsou krajně pravicové strany a skupiny, kdo hraje rozhodující roli (v protižidovských útocích)... Ve sledované době byly fyzické útoky proti Židům či znesvěcování a ničení synagog často dílem mladých muslimů," říká zpráva Střediska pro výzkum antisemitismu.

Evropská extrémní pravice si může mnout ruce. "Žid" či "židobolševik" už dávno není její hlavní nepřítel jako před osmdesáti či sty lety. Terčem jejich "zájmu" jsou nyní přistěhovalci z Afriky a Asie. A antisemitské útoky ze strany těchto přistěhovalců lze využít jako další argument proti přijímání cizinců v Evropské unii.

To je asi také důvod, proč středisko EU pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC) zatajuje zprávu z Berlína už řadu měsíců, vlastně od počátku roku. Vedení centra se celkem trapně vymlouvá, že studie z Berlína není dost vyvážená a kvalitní.

Zpráva totiž obsahuje i další výbušné závěry. Prvním je to, že k antisemitismu přispívá též část evropské levice, která při své podpoře Palestinců nehledí na prostředky, jaké používá. A tak "některé manifestace" ve prospěch Palestinců "skončily útoky proti Židům a židovským institucím".

Ale to není vše. "Zpráva jasně ukazuje nárůst projevů antisemitismu od vystupňování střetu na Středním východě v roce 2000 s vrcholem na počátku roku 2002," upozorňují autoři berlínské studie. To naznačuje, že tu existuje vazba na neřešený konflikt mezi Araby a Izraelci - a že tato vazba má vliv na to, co se děje v Evropě.

Valná část Evropanů je nyní přesvědčena, že větší část viny na trvání a vyostřování konfliktu má izraelská vláda. A tak při průzkumu EU označily tři pětiny dotázaných unijních občanů Izrael za nebezpečí pro světový mír.

Mnozí Izraelci v tom vidí důkaz, že v Evropě vládne nenávist k Židům. "Antisemité spojují svou politiku s palestinsko-izraelským konfliktem," tvrdí izraelský premiér Ariel Šaron, v jehož očích je projevem antisemitismu každá kritika Izraele a jeho politiky.

Ne všichni Izraelci jsou tak kritičtí. Ale silný příklon k Palestincům v Evropě existuje. Stejně tak existují obavy z chování Izraele či přežívající nebo ožívající antisemitismus.
To vše dohromady může vytvořit velmi výbušnou politickou směs, která nebude zvládnutelná ani apely politiků, ani zásahy policie.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Hlavní město Tchaj-wanu Taipei v době výpadku elektřiny (15.8.2017)
Tchaj-wan postihl masivní blackout. Ministr se lidem omluvil a rezignoval

Tchajwanský ministr hospodářství Li Čch’-kung rezignoval poté, co více než 6 milionů domácností v úterý postihl výpadek proudu. Uvedla to agentura AP. Ministr...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.