Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi spolykají 70 tun antibiotik ročně, superbakterii léky nezabijí

  1:16aktualizováno  1:16
Je to dva roky, kdy Evropa s obavou sledovala šíření střevní nákazy bakterií E.coli. Lékaři nyní připomněli, proč je obava z podobných záležitostí tak velká. Bakterie si dokážou velmi rychle vypěstovat odolnost proti antibiotikům. Například v Česku léky nezabírají na čtvrtinu kmenů E.coli.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

"Čtvrtina kmenů Escherichia coli je v České republice rezistentní vůči antibiotikům. U bakterie Klebsiella pneumoniae je rezistentních téměř polovina kmenů," upozornila mikrobioložka Václava Adámková. Druhá jmenovaná bakterie se spolupodílí třeba na vzniku zápalu plic a vědci zkoumají také její podíl na zánětlivé Bechtěrevově nemoci.

Adámková to uvedla na čtvrteční tiskové konferenci, věnované odolnosti mikroorganismů vůči podávaným lékům.

Podle odborníků se bakterie začaly obrňovat proti lékům v posledních několika letech. "Po roce 1989 se uvolnilo předepisování antibiotik," podotkl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavel Březovský. Jenže spolu s tím se objevilo i nadužívání léků a oslabilo se postavení antibiotických center, tedy expertů, s nimiž je možné nasazení antibiotik konzultovat.

Bakterie dokážou antibiotika znehodnotit enzymy, jimi vylučovanými bílkovinnými látkami. Nebo je prostě ze sebe vypudí či změní místo vazby mezi ní a léčivem.

V Česku lékaři ročně předepíší zhruba 70 tun antibiotik, tedy 15 milionů balení. "Za posledních šest let drobně počet užívaných antibiotik klesá. Ale zvyšuje se jejich denní dávka a podíl makrolidů a florochinolonů (různé druhy antibiotik dle složení, pozn. red.), naopak se snižuje spotřeba penicilinových antibiotik," popsal Březovský. Právě dvě jmenované skupiny, které začínají mít navrch, vedou častěji k tomu, že bakterii lék nezabije.

Jedni rodiče antibiotika vzývají, jiní je bez výjimky odmítají

Na nadužívání antibiotik se podílejí lékaři i pacienti. "Maminka s dítětem v horečkách vidí v antibiotikách spásu, a protože se chce brzy vrátit do práce, tlačí na lékaře, aby je předepsal, a nenechá si vysvětlit, že na většinu virových onemocnění nezabírají," popsala vlastní zkušenosti pediatrička a poslankyně Patricie Kotalíková. Březovský zmínil opačný případ, kdy jeho kolega byl obviněn z toho, že včas nezareagoval na zánět ucha u osmiletého chlapce. Nakonec se ukázalo, že antibiotika předepsal, jak měl, rodiče si je však vůbec nevyzvedli.

Lékaři třeba chybují v tom, že léky předepíší, aniž by si ověřili, jaký typ bakterie nemoc způsobuje a zda už pod mikroskopem bakterie na léčbu nereaguje. Jinak než laboratorně totiž odolnost bakterie nelze poznat. Z příznaků nemoci ji není možné vyčíst.

Podle odborníků je rezistence bakterií k léčbě problémem po celém světě a situace je tak vážná, že pro některé pacienty se po selhání léčby antibiotiky nepodaří včas najít jinou léčbu. "Některým pacientům nemáme co dát. Co se týká léčení, tak ti lidé nemají žádnou budoucnost," říká Březovský. V celé Evropě kvůli odolnosti mikroorganismů vůči lékům ročně zemře 25 tisíc lidí. Za Českou republiku úmrtí nejsou vyčíslena.

Češi si odolnou bakterii mohou přivézt i z dovolené

Adámková upozorňuje, že větší problémy než v Česku mají s neúčinkováním antibiotik například Itálie, Řecko nebo Kypr. Vědci tam už několik let evidují i typ bakterie, na který nezabírají vůbec žádné druhy antibiotik. "Jde přitom o země, kam Češi rádi jezdí na dovolené, takže si pak takovou panrezistentní bakterii mohou přivézt domů a ani o tom nemusí vědět. Ne vždy totiž onemocní. Někdy člověk je pouze bakterií kolonizován, aniž by mu způsobovala potíže, a bakterii může šířit do svého okolí," popsala Adámková.

I výrobci léků připouštějí, že vynalézt novou molekulu, jež by antibiotika vrátila do hry, není jednoduché. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu je nyní ve vývoji 395 nových léků a vakcín na infekční choroby. Jen zlomek se však nakonec dostane přes testování k pacientovi. Evropská komise a farmaceutické firmy proto v červenci pošlou na výzkum a vývoj dalších 3,6 miliardy korun. Peníze mohou čerpat i firmy a čeští vědci, kteří by dokázali posunout vývoj nových léčiv.

Například Thomayerova nemocnice nedávno přišla s tím, že antibiotika by při zánětu žaludku mohla nahradit látky z chmele (více čtěte zde). "Je to ostrůvek, který dává šanci určité skupině pacientů, ale není to pro celoplošné využití," míní Adámková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.