Zájem čtenářů o dojmy českých vědců byl značný. Otázky se nejčastěji točily kolem způsobu života na základně, výsledků bádání i mezilidských vztahů na odlehlém ostrově.
"Romantika je tam především, nádherná krajina - ledovce, moře, západy slunce, oblaka. A hlavně všeobjímající ticho...," zavzpomínali vědci v jedné odpovědi.
Se čtenáři iDNES.cz si ze skupiny patnácti polárníků, kteří se expedice účastnili, povídali šestatřicetiletý klimatolog Kamil Láska a jeho kolegové geografka Olga Bohuslavová (26 let) a o dva roky starší expert na geomorfologii Ondřej Marvánek.
Několik čtenářů také projevilo zájem badatele na Antarktidu v některé z příštích misí doprovázet. "Šikovný student šanci má a nemusí být nutně biolog," dali vědci naději svých nástupcům.
V Antarktidě existuje asi padesát základen, na ostrově Jamese Rosse ale působí jenom Češi.
"Před námi tu zhruba před deseti, patnácti lety pracovali jenom Britové a Argentinci. Pro mnohé vědecké disciplíny je proto ostrov takříkajíc pole neorané," říká klimatolog Kamil Láska.
Patnáct vědců s kvalifikací geologů, biologů nebo geografů zkoumalo od poloviny ledna jedinečné podmínky na Antarktidě. Zajímaly je hlavně změny klimatu a jejich dopady na odledněná území zvaná antarktické oázy. - více zde
Lehké to vědecká mise během arktického léta rozhodně neměla. Zamrzlý kontinent pravidelně zkoušel její trpělivost při silných sněhových vichřicích s rychlostí větru až sto kilometrů v hodině. - více zde
Naštěstí mohli pozorovat i jiné přírodní úkazy. "Zaznamenali jsme tři větší epizody tolik známé ozonové díry, které se projevily mnohonásobně větší intenzitou UV záření dopadajícího na zemský povrch," popisuje klimatolog Kamil Láska.
S prezidentem Klausem, který se netají svou antipatií k názoru vědců o vlivu člověka na globální oteplování, by se Kamil Láska zřejmě neshodl. "Důkazy, které vědci podali, jsou nyní velmi konkrétní. Přesto bude trvat ještě několik let, než se podaří pochopit celý klimatický systém včetně jeho zpětných vazeb na antarktický ledovcový štít."
Sám také jednu změnu klimatu mohl pozorovat. Meziročně tu stoupla teplota vzduchu o jeden stupeň, což se začíná projevovat mimo jiné táním zdejší ledovcové hmoty. Vědci se proto zaměřili i na důsledky klimatických změn na místní biotopy a organismy.
"Většina experimentů, které jsme během letošní expedice založili, přinese první důkazy o dopadu globálního oteplování až za několik roků," říká vědec. Některé výsledky zkoumání ale budou více "hmatatelné" mnohem dříve.
Nejdéle na ostrově pracuje skupina geologů, která už pracuje na vůbec první geologické mapě ostrova Jamese Rosse. Tu Česká geologická služba vydá napřesrok.Biologové na ostrově prozměnu objevili několik nových druhů řas a sinic.
Stavba polární stanice stála bezmála šedesát milionů korun. Komplex by měl sloužit 20 až 30 let.
