Skutečně? Neexistuje snad mezi Čechy a Němci už žádný vážný problém a na většinu věcí máme stejný pohled? Jistěže ne.
Je pravda, že nikdy nebyly vztahy Němců a Čechů tak dobré. Je pravda, že Češi a Němci nikdy tak výrazně nespolupracovali - například v ekonomice. Je pravda, že málokdo si umí představit, že by se někdy opakovaly doby válečné. Idylka to však není.
Máme například dost rozdílné pohledy na to, jak se má vyvíjet Evropská unie, v níž se příští květen sejdeme. Němci chtějí superstát či europrezidenta, Čechům se to povětšinou nelíbí.
Německé vlády (a je jedno, zda příště vyhraje opoziční CDU/CSU) pohlížejí poněkud jinak na angažování NATO (rozuměj USA) ve světě než mnoho politiků zdejších.
Jako malá země také nemusíme vždy s obdivem vzhlížet ke gigantickému sousedovi, který má zcela logicky mnoho jiných zájmů a jiných preferencí.
I když hledíme hlavně do budoucnosti, tak s minulostí jsme se nikdy ani na jedné straně nedokázali úplně vyrovnat. Samozřejmě existují příčinné souvislosti mezi nacistickou vyvražďovací politikou na jedné straně a vyhnáním Němců ze Sudet na straně druhé. Jenže i o těchto věcech Němci a Češi často diskutují spíše pod vlivem emocí a různých tlaků než otevřeně a upřímně.
Lepší to tedy skutečně být může. Ale jenom pokud budeme hovořit zcela jasnou řečí: Ano znamená ja. Ne znamená nein. A to ještě Češi a Němci úplně nedokázali.
