Reforma, jejíhož přijetí chce Annan dosáhnout do zářijového zasedání Valného shromáždění, reaguje na hrozby terorismu, kvůli nimž vyspělé země požadují mnohem efektivnější řešení bezpečnostních rizik a problémů.
Zároveň vychází vstříc rozvojovým zemím a jejich traumatům s chudobou a nemocemi. A zatřetí míří k transformaci byrokratického aparátu Spojených národů.
Podle Kofiho Annana tvoří v současném světě problémy bohatých a chudých zemí spojené nádoby. "Pokud budeme směle jednat, pokud budeme jednat společně, můžeme dosáhnout, aby lidé žili bezpečněji, lépe a požívali svých základních lidských práv," řekl Annan v úvodu šedesátistránkového návrhu reformy.
Její klíčové body kopírují nejkritizovanější oblasti práce OSN. Nejvýše na tomto neslavném seznamu je Rada bezpečnosti OSN, jejíž složení a fungování je naprostým anachronismem, což se v plné nahotě ukázalo před válkou v Iráku.
|
Navrhovaná reforma OSN |
| Rozvoj - Bohaté země by měly do roku 2015 vytvořit mechanismy, jak vyčlenit 0,7 procenta HDP na rozvojovou pomoc. - Chudé země by měly přijmout do roku 2006 plán, jak snížit extrémní chudobu na polovinu; zabezpečit základní vzdělání pro všechny děti a splnit další rozvojové cíle OSN do roku 2015. - Národy musí hledět za rok 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu o klimatických změnách. Bezpečnost - Annanova zpráva vyzývá národy k přijetí protiteroristické konvence do září 2006. - Národy by měly rychle přijmout globální úmluvu proti nukleárnímu terorismu. - Podle Annana je též nezbytné vyjednat konvenci, která by zakazovala šíření vysoce obohaceného uranu a plutonia potřebných k výrobě jaderných zbraní. Lidská práva - Annan vyzývá k vytvoření Rady pro lidská práva jako nového stálého orgánu OSN, který by nahradil kritizovanou ženevskou Komisi OSN pro lidská práva. - Všechny státy musí akceptovat "odpovědnost za ochranu" a potřebu kolektivního postupu v případech genocidy, etnických čistek a zločinů proti lidskosti. - Zpráva navrhuje vybudovat fond, který by poskytl peníze zemím, jež usilují o demokracii, nebo se ji snaží posilovat. Obnova OSN - Srdcem reformované OSN by měla být "aktivnější" a rozšířená Rada bezpečnosti. Annan navrhuje dvě varianty řešení: Podle jedné by k nynějším 15 členům mělo být určeno šest nových stálých členů bez práva veta (dva z Asie, dva z Afriky a po jednom z Evropy a z amerického kontinentu) plus tři noví nestálí členové na dvouletý mandát. Druhé doporučení předpokládá osm nových křesel, která by znamenala nový druh členství - mandát by byl čtyřletý a mohl by být obnovován. Po dvou křeslech těchto nových členů by získala Afrika, Asie, Evropa a americký kontinent. Počet 24 členů by doplnil jeden nový "klasický" nestálý člen. Členské státy OSN by se na nové podobě RB měly shodnout do začátku zasedání Valného shromáždění v září 2005. - Modernizace orgánů OSN - Sekretariátu, Hospodářské a sociální rady (Ecosoc) a Valného shromáždění - je podle Annana nezbytná. Sekretariát OSN by měl přejít na "kabinetní" styl rozhodování, Valné shromáždění zredukovat svou agendu, urychlit poradní proces a věnovat se hlavně aktuálním problémům; Ecosoc musí zefektivnit svou činnost v organizačním systému OSN. |
| Zdroj: ČTK |
Rada přijala proti Saddámu Husajnovi celkem čtrnáct rezolucí, které Bagdád v podstatě beztrestně porušoval. Američané nakonec na Irák zaútočili po posvěcení rady, což ovšem Kofi Annan později označil za "nelegální".
Generální tajemník navrhuje dvě varianty změny rady, v každém případě by měl však skončit současný model s patnácti členy, z nichž pět stálých členů (Británie, Čína, Francie, Rusko a USA) má právo veta. Kofi Annan dále navrhl vypracování nových kritérií, za nichž smí rada odsouhlasit použití síly.
OSN je také opakovaně a právem napadána za svoji bezzubou politiku v oblasti lidských práv. Annan teď proto chce rozpustit ženevskou Komisi OSN pro lidská práva, které před nedávnem například předsedala Libye, a vytvořit novou radu OSN, jejíž členy by dvoutřetinovou většinou volilo Valné shromáždění OSN (tedy celkem 191 členských států).
Na výhrady, že OSN zcela zaspala v otázkách terorismu a jaderného terorismu, reforma reaguje výzvou k přijetí protiteroristické konvence. Měla by zahrnovat úmluvu proti nukleárnímu terorismu a také dohodu zakazující šíření vysoce obohaceného uranu a plutonia, použitelných pro výrobu jaderných zbraní.
Sporným bodem bude Annanem navržená definice terorismu jako aktu, jehož "úmyslem je způsobit smrt nebo vážná zranění civilistům a neválčícím osobám s cílem zastrašit obyvatelstvo nebo donutit vlády a mezinárodní organizace k jednání či k nečinnosti". Některé arabské státy, například s odkazem na "palestinské hnutí odporu", už tuto definici odmítly.
Nejistý výsledek bude mít i radikální boj s chudobou, v rámci kterého generální tajemník navrhuje, aby vyspělé země odváděly nejpozději do roku 2015 na rozvojovou pomoc 0,7 % svého HDP.
Je pravděpodobné, že například Spojené státy, které v současnosti odvádějí 0,15 % HDP, ale v absolutních číslech jsou největším světovým plátcem do OSN, s tímto závazkem souhlasit nebudou.
Pro svůj záměr modernizace orgánů Spojených národů, nejen sekretariátu, ale i Valného shromáždění, Kofi Annan naopak najde podporu poměrně snadno. Soudě podle toho, že na pomalou a přebujelou byrokracii si ve Valném shromáždění stěžují všichni.
Annanova zpráva je k dispozici na internetových stránkách OSN.
