Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Regulujme média i diskuse, navrhuje po protiromských akcích Šabatová

  2:01aktualizováno  2:01
Regulovat média a veřejné diskuse či vychovávat děti na školách k rasové toleranci. To jsou podle bývalé šéfky helsinského výboru a bojovnice za lidská práva Anny Šabatové léky na šířící se protiromské nálady ve společnosti. Před nimi v poslední době kromě výboru varovala například i Bezpečnostní informační služba.

Anna Šabatová | foto: Petra Pikkelová

Ve výroční zprávě se věnujete otázce zhoršující se životní úrovně v Česku. Jaké jsou podle vás příčiny, které ke zhoršení situace vedly?
Myslím si, že převážná většina důvodů je u vlády a její politiky. Samozřejmě nelze pominout ekonomickou krizi, která objektivně existovala, ale její následky se mohly zvládnout daleko lépe. Můžeme to vidět u okolních zemí, jejichž vlády na krizi zareagovaly včas. Pokud by i čeští politici zavedli účinná opatření, nemusela krize lidi tolik postihnout. V porovnání se sousedními státy je redistribuce zdrojů, které jsou v rámci sociální politiky k dispozici, velmi asociální a nespravedlivá. Oproti našim sousedům, jako je Rakousko, Polsko nebo Slovensko, kteří vykazují už delší dobu růst, zaostáváme. 

Kdo je Anna Šabatová

V roce 1951 se narodila v Brně.

Podepsala Chartu 77, byla spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

V letech 2001 až 2007 působila jako zástupkyně veřejného ochránce práv.

V letech 2008 až 2013 byla předsedkyní Českého helsinského výboru.

V roce 1998 dostala Cenu OSN za obranu lidských práv.
Je vdaná, manželem je novinář Petr Uhl. Mají spolu tři děti: Pavla, Alexandru a Michaela.

Myslíte si, že rostoucí počet sebevražd v ČR souvisí se zhoršující se životní úrovní a následnou frustrací?
Ano, mohlo by to mít určitou souvislost. U sebevražd je určitě hodně faktorů, ale i zhoršující se životní úroveň na ně může mít vliv. Sebevražda je kombinací vnitřních a vnějších příčin, jelikož k ní musí být i nějaký předpoklad v psychice. Frustrace způsobená beznadějnou osobní situací však může být jedním z faktorů.

Z čeho jste ve zprávě vycházeli a proč jste ji vydávali právě teď?
Zpráva se týká téměř všech oblastí lidských práv a pracuje se na ní dlouhodobě několik měsíců. Vydáváme ji každoročně, i když letos  jsme ji zveřejnili o tři měsíce později než bývá zvykem.

Zdrojuje se velké množství pramenů, jako jsou rozsudky, novinové zprávy nebo výsledky činnosti naší organizace a nevládních organizací, se kterými spolupracujeme. Z těchto dlouhodobých rešerší a našich zkušeností se pak vytvoří zpráva.

Hovoříte o zhoršujícím se postavení Romů v ČR. Týká se to pouze problematických oblastí v pohraničí, nebo se situace zhoršuje na celém území?
Určitě je špatná na celém území, protože Romové čelí velké diskriminaci na trhu práce, na trhu bydlení a ve vzdělávání. To souvisí i s tím, že dosud neexistuje zákon o sociálním bydlení pro žádnou ohroženou skupinu. V lokalitách, kde je Romů víc, jsou dopady silnější, ale problém se týká i Romů ve vnitrozemí a celé ČR, a nejen jich.

Protiromské nálady v Česku sílí

O tom, že českou společností nebezpečně prorůstá protiromská nálada nezávisle na sobě informovalo hned několik organizací. Naposledy to byl právě Český helsinský výbor, v jehož čele Anna Šabatová před časem stála. Předtím o takzvaném "anticikanismu" referovala i Bezpečnostní informační služba, podle níž na protiromské demonstrace nechodí už jen extrémisté, ale i běžní lidé.

Na situaci Romů poukazovala i nedávno vydaná zpráva Amnesty International. Kritizuje především nerovný přístup romských dětí ke vzdělání. Uvádí také, že zdejší Romové jsou nadále vystaveni útokům a nucenému vystěhování.

Roste averze i vůči cizincům, nebo se týká jen Romů?
Spolupracujeme i s nevládními organizacemi, které se věnují problematice cizinců, a situaci také sami analyzujeme. Proto se domnívám, že nesnášenlivost roste i vůči dalším skupinám obyvatelstva. Společnost je hodně frustrovaná a bohužel se vybíjí velmi nevhodným způsobem. Například nechápu, že neexistuje žádný dostatečně účinný mechanismus kontroly příspěvků k diskusím na internetu. Komentáře by měly být regulovány a ty nevhodné smazány. Ve světě tento systém normálně funguje (server iDNES.cz diskuse rediguje a nevhodné či rasistické příspěvky maže, pozn. red.).

Naznačujete, že média nebo internet hrají v této problematice významnou roli?
Ano, protože boří hranice mezi tím, co je a není možné. To se týká všech debat šířících nenávist. Hovořím i o kritice vůči osobnostem, které zemřely. Podle mě je to naprosto iracionální. Z nějakého důvodu zřejmě existují lidé, kteří mají potřebu psát nenávistné a často lživé články, a nikdo jim v tom nebrání.

Mohla by situaci zlepšit výchova a vzdělávání týkající se této problematiky?
Určitě. Velká odpovědnost leží na učitelích. Měli by na školách aktivně vychovávat k toleranci a umět pracovat s předsudky, se kterými se děti setkají například doma nebo jinde mimo školu. Citlivým způsobem by měli vysvětlit, že to není správné. To je podle mě účinná cesta.

Jakými dalšími způsoby se podle vás dá rasová a etnická nenávist řešit?
Svou roli by si měly uvědomovat osobnosti, ke kterým lidé vzhlíží, například herci. Velkou odpovědnost nesou především politici, kteří by zaprvé neměli mlčet, když se něco děje. Mám na mysli třeba pochody proti Romům. K takovým událostem by měli zaujmout stanovisko. Zadruhé by měli vážit svá slova odkazující k této problematice.

Když to shrnu, podstatné je regulovat média a veřejné diskuse a vychovávat děti na školách k rasové toleranci. A známé osobnosti musejí vystupovat tak, aby k nenávisti ještě víc nepodněcovaly. Důležitá je i sociální politika. Musí být spravedlivá, to je důležitý předpoklad. Ideálního bodu asi nikdy nedosáhneme, ale nenávist se nesmí veřejně šířit beztrestně.

Největší vlnu protiromských akcí zažilo Česko 25. srpna. Takhle se demonstrovalo v Plzni:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.