Kyselka – areál bývalých lázní s řadou slohově různorodých staveb z konce 19....

Kyselka – areál bývalých lázní s řadou slohově různorodých staveb z konce 19. století. Nevyužitý, zčásti již ve zříceninách. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Nejvíc si zaslouží zachránit lázně v Kyselce, rozhodli čtenáři

  • 42
Anketa iDNES.cz o chátrajících památkách skončila. Čtenáři rozhodli, že by si z 13 finalistů nejvíc zasloužily zachránit lázně v Kyselce. Další památky, které by potřebovaly co nejdřív zachránit, jsou zámky Červená Řečice a Moravský Krumlov a klášter v Chotěšově. Tyto objekty získaly v anketě nejvíc hlasů.

"Anketu na iDNES.cz ministerstvo zaznamenalo. O stavu jmenovaných památek ví a snaží se dle svých možností pomoci vlastníkům s jejich obnovou a zachováním památkové podstaty," komentovala výsledky ankety mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková.

Komplex budov bývalých lázní v Kyselce chátrá.

Ve finálovém kole čtenáři vybírali ze třinácti památek, které vzešly z krajských kol. S počtem 2 837 z celkových 9 830 hlasů zvítězil areál bývalých lázní v Kyselce. Ten založil a proslavil podnikatel Heinrich Mattoni.

"Soubor staveb Lázně Kyselka, chráněných jako kulturní památka, je v posledních letech předmětem velmi intenzivního zájmu ministerstva kultury. Už byly zahájeny, poprvé za posledních 20 let, reálné kroky, které by mohly směřovat minimálně k záchraně její podstaty," podotkla Ševčíková.

Výsledky ankety jsou podle Tomáše Karla z Památkového ústavu v Lokti potvrzením, že problém má celostátní měřítko a je vnímán nejen odbornou, ale širokou veřejností. "To je můj první dojem z výsledků. Problém je zde hlavně s využitím. U Kyselky je to horší především v tom, že areál je velký a jeho původní účel byl výrazně odlišný od toho, co by tam mohlo být dnes," konstatoval.

Na výsledky ankety o památkách se můžete podívat ZDE

O záchranu Kyselky se léta zasazují občanská sdružení, letos se do boje zapojil i pravnuk zakladatele Američan Rudi Mattoni. Vlastník objektu, společnost Karlovarské minerální vody, dostal loni od karlovarského magistrátu na podnět památkové inspekce pokutu 1,8 milionu kvůli zanedbávání péče. Rozhodnutí vlastník napadl žalobou a věc tak nyní řeší plzeňský soud.

"Lázně jako takové, jejich převážná většina není naším majetkem a ty objekty, které jsou naše, tak jsou buď v dobrém stavu, nebo právě v současné době připravujeme jejich rekonstrukci," poznamenala mluvčí společnosti Karlovarské minerální vody Bibiana Beňová.

Mezi ruinami domů v Kyselce chystají letos premiérově zahájení lázeňského...
Mezi ruinami domů v Kyselce chystají letos premiérově zahájení lázeňského...

Ruiny domů v Kyselce

"Nadále pokračujeme ve společném projektu s Karlovarskými minerálními vodami a souběžně s tím žádáme o druhé stavební povolení pro havarijní záchranné práce na dalším objektu," sdělil Petr Dostál, jednatel Revitalizační investiční společnosti (bývalé C.T.S Duo), která je druhým majitelem objektu

Přímo v areálu Mattoniho továrny by se měla přestavět někdejší stáčírna Löschnerova pramene a obytný dům Stallburg. "V případě nejvíce ohrožených budov na pravém břehu Ohře má být upraven pavilon Ottova pramene a Mattoniho vila," nastínila obsah studie zabývající se opravou lázní mluvčí ministerstva Markéta Ševčíková.

Podpora lázní v anketě potěšila Martina J. Kadrmana z Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví, který se snaží o jejich záchranu. "Je to vzkaz, který je nesmírně silný. Ten hlas lidu, ta vůle a ta společenská poptávka, to je myslím to nejdůležitější, co nyní potřebujeme. Karlovarské minerální vody musí vědět, že český občan a český spotřebitel chce, aby se tato firma začala chovat kulturně."

Petici na záchranu lázní v Kyselce, kterou asociace iniciovala, do dnešního dne podepsalo 21 601 lidí.

Červenou Řečici dostali z nejhoršího. Co bude dál?

Další památky s nejvyšším počtem hlasů leží na Vysočině a v Plzeňském a Jihomoravském kraji. Všechny si od čtenářů vysloužily přes dvanáct set hlasů.

Zámek Červená Řečice ležící ve stejnojmenném městě chátrá od roku 1948. Posledních 22 let je vlastníkem firma Unimex, která se však o zámek příliš nestará.

V roce 2011 byl zámek zařazen do havarijního programu, přičemž ministerstvo kultury přispělo půl milionem korun. Letos má ještě z Programu záchrany architektonického dědictví dostat další milion.

Zámek v Červené Řečici, který dvacet let od revoluce chátral, zachrání dotace z...
Zámek v Červené Řečici, který dvacet let od revoluce chátral, zachrání dotace z...
Zámek v Červené Řečici, který dvacet let od revoluce chátral, zachrání dotace z...

Zámek v Červené Řečici

"Pokud se o stav zámku začala zajímat i laická veřejnost, je to obrovské plus pro samotný objekt i pro nás památkáře," komentovala výsledek ankety Martina Veselá z telčského památkového ústavu. Věří, že po milionu a půl, který se za poslední dva roky podařilo na opravu zámku sehnat, budou následovat i další finance.

"Nedokážu posoudit, zda může anketa něco změnit, ale třeba památka po medializaci někoho zaujme natolik, že si o ní začne shánět informace a případně se pro ni bude snažit najít využití. Jaké úmysly má samotný majitel, nevíme. I přesto, že s ním komunikujeme a pomáháme mu ve shánění peněz," doplnila.

Majitele zámku se zkontaktovat nepodařilo. "Už to, že se dvacet let nic nedělo a nyní se podařilo sanovat alespoň ta nejhorší místa, je podle mého názoru úspěch," dodala Veselá.

Pomoc by si zasloužil i zámek, kde donedávna byla Epopej

Další památkou, která by měla být podle čtenářů zachráněna, je renesanční zámek v Moravském Krumlově.

Objekt má značně narušené střechy, je v něm vysoká vlhkost, což způsobilo narušení některých nosných trámů. Podlaha je nenávratně poškozena nebo nahrazena nevhodným materiálem, jako je dlažba či PVC. Může za to dlouhodobá špatná údržba ze strany vlastníků.

Zámek Moravský Krumlov

"Anketa má nepochybně velký význam. Politici a další funkcionáři jsou zde od toho, aby poslouchali hlas veřejnosti, věřím, že se něco změní. Město se bude cítit povinováno něco dělat. Peníze existují, stát je přiděluje, nyní je určitě větší šance k získání potřebného obnosu," prohlásil Petr Kroupa z brněnského památkového ústavu.

Zámek před časem přišel o plátna Slovanské epopeje

Stejný postoj má i starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina. "Jednoznačně to je další důkaz toho, že si lidé uvědomují, jak špatně na tom zámek je. Lidé, kteří mají zodpovědnost, by měli jejich stanovisko reflektovat," uvedl Třetina.

"Pokud chceme zámek zachovat pro další generace, musíme ho začít opravovat," dodal.

A navíc tento pátek se mají sejít zástupci města, Jihomoravského kraje, majitele – společnosti Incheba, a ministryně kultury a podepsat memorandum, kde se zaváží k lepšímu a odpovědnějšímu spravování této památky.

Klášter zničený vojáky musí najít uplatnění

Poslední památka, která dostala od čtenářů více než tisíc hlasů, je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově. Desetimilionové škody tam po sobě zanechali vojáci Československé armády. Od roku 1973 je klášter neobydlený. V roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Klášter v Chotěšově

Podle architekta a předsedy Občanského sdružení Klášter Chotěšov Jana Soukupa nyní konečně budou všichni vědět, kde je na Plzeňsku bolavé místo. "Stav památky je zřejmý. Přístup obce je výborný, spolupracuje na opravách a snaží se něco dělat. Příspěvky ze státu jsou ale stále menší a to je limitující," uvedl.

Zprvu podle jeho slov přicházelo na opravy kláštera až deset milionů korun. Nyní se příspěvky od státu pohybují okolo milionu korun.

"Výsledek ankety je potvrzením toho, co už tu bylo několikrát. Že opravit klášter není jen eminentním zájmem památkářů, ale také běžných lidí. Základní je nyní pro klášter sehnat využití, poté by mohlo být snazší sehnat prostředky na opravu," dodal Soukup.

Areál je v majetku obce, která zajišťuje postupné opravy střech, krovů i fresek. Přesto patří klášter k nejvíce zanedbaným památkám v kraji. Náklady na opravu areálu, který má téměř sedm hektarů, byly odhadnuty zhruba na miliardu korun.

Využití kláštera musí podle architekta zůstat výhradně v kulturní sféře. "Jakékoliv komerční využití by nepochybně vedlo k poškození. Zájemců bylo již přes padesát, chtěli zřizovat hotely nebo léčebná zařízení. Tudy ale cesta nevede," míní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video