Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čtenáře nejvíce mrzí zbourané Městské lázně v Teplicích

  12:00,  aktualizováno  13. března 12:45
Secesní budova Městských lázní v Teplicích, která své první návštěvníky přivítala už v roce 1908, vyhrála v anketě iDNES.cz o stavbu, která lidem v Ústeckém kraji nejvíc chybí. Zchátralou budovu nechal před několika lety zbourat developer Jaroslav Třešňák.

Secesní lázně z roku 1908 sloužily v Teplicích svému účelu ještě počátkem 90. let 20. století. Poté několikrát změnily majitele a nakonec je zcela zchátralé v roce 2008 zboural teplický stavebník Jaroslav Třešňák. | foto: archiv

Čtenáři rozdali v anketě celkem 1 018 hlasů. Teplické lázně získaly 417 hlasů, na druhém místě se umístil středověký dům na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem (243 hlasů). Dva nedávno zmizelé domy na teplickém náměstí Svobody skončily se 142 hlasy třetí.

Konečné výsledky ankety najdete zde

V severních Čechách padlo za vlády komunistů nejvíc historických domů z tehdejšího Československa. Po listopadu 1989 svitla naděje, že bourání skončí. Brzy se ale ukázalo, že demolice budou pokračovat. Podívejte se na přehled všech zmizelých staveb, které historici do ankety vybrali:

Středověký rohový dům na ústeckém Mírovém náměstí

Rohový dům byl poslední středověkou stavbou na ústeckém Mírovém náměstí.

V centru Ústí nad Labem zůstaly z původní zástavby jen zbytky. Komunistická správa města vypsala v letech 1963-64 architektonickou soutěž na komplexní přestavbu městského centra a vítězný návrh počítal s tím, že ze starého Ústí zbudou jen dva kostely. Plán komunisté dotáhnout do konce nestihli, i tak ale zbořili desítky historických domů.

"Počátkem 90. let, kdy už se zdálo, že je bourání ve městě konec, padl poslední středověký dům, který stál na Mírovém náměstí. Bylo to svým způsobem charakteristické. Dům v rohu náměstí zbourali proto, aby na jeho místě mohli postavit symbol kapitalismu a konzumu McDonald´s," říká historik zaměřený na architekturu Martin Krsek. Od té doby na Mírovém náměstí padlo původních domů ještě několik.

Činžovní domy v ústecké Matiční ulici

Domy v ústecké Matiční ulici si dnes každý pamatuje hlavně jako nevzhledné oprýskané činžáky, kolem kterých chtěla radnice postavit zeď, aby jejich převážně romští obyvatelé nerušili starousedlíky z domků v sousedství. "Málokdo si přitom uvědomuje, že jsou to cenné stavby od ústeckého městského architekta Franze Josefa Arnolda. Dokládají, jak tehdy město bojovalo proti krizi výstavbou sociálních bytů s kvalitní architekturou," říká Krsek.

Činžovní domy v Matiční ulici jsou dnes vnímané jako opuštěné, vybydlené

Po světově známé kauze z roku 1999 se z ulice odstěhovali jak domkáři, tak lidé z činžáků a radnice se je rozhodla zbourat. První z těchto domů, který stál nejblíž trati, už padl (o kauze Matiční a jejích dopadech na život v ulici čtěte zde).

"Z těch domů se stal symbol sociálních problémů. Tím, že odstraníme symbol, se ale problém nevyřeší. Tu čtvrť určitě stálo za to udržet jako místo pro bydlení. Z živoucí části města se místo toho stává opuštěná lokalita, kde svítí jen autosalony," poznamenal Krsek.

Operační sály původního areálu ústecké nemocnice

Zbourané operační sály staré Masarykovy nemocnice od architekta Perthena

Když se Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem přestěhovala do nového areálu na Bukově a do uvolněných budov se v roce 2005 začali stěhovat studenti ústecké univerzity, zdálo se, že myšlenka na zřízení kampusu přinese nemocničním budovám ze třicátých let novou budoucnost. Brzy se ukázalo, že ne všem. O čtyři roky později padla budova operačních sálů od architekta Rudolfa Perthena a předznamenala plány univerzity na ještě masivnější demolice.

"Budova měla zvláštní tvar s točitým schodištěm a velkými okny, který přímo vybízel k nějakému originálnímu využití," podotýká Krsek.

Charakter nemocničních budov odráží, že je Ústí stavělo v době, kdy bylo na svém ekonomickém a společenském vrcholu. Univerzita ale nyní plánuje strhnout další z nich - hlavní nemocniční pavilon A. Na jeho místě postaví nové sídlo přírodovědecké fakulty a fakulty životního prostředí (o plánech zbourat pavilon A čtěte zde).

Městské lázně v Teplicích

Secesní lázně z roku 1908 sloužily v Teplicích svému účelu ještě počátkem 90.

Městské lázně v Teplicích přivítaly první návštěvníky v roce 1908. V secesní budově byl plavecký bazén a individuální koupelny zásobované termální vodou, sluneční a vzdušné lázně. Svému účelu sloužily ještě počátkem 90. let 20. století. V privatizaci je pak ale koupila společnost Wika, jejíž některé představitele později soud odsoudil za podvodné získávání úvěrů. Od té doby budova chátrala.

Když ji v roce 2007 koupil vlivný teplický stavebník Jaroslav Třešňák, byla již v dezolátním stavu. Ministerstvo kultury jí na jeho návrh odebralo statut kulturní památky a Třešňák ji na základě posudku statika nechal zbourat. Najatá firma budovu strhla ještě o tři týdny dříve, než k tomu měla povolení (o tom více zde).

Dva domy na náměstí Svobody v Teplicích

Z náměstí Svobody v centru Teplic zmizel loni v listopadu klasicistní dům z konce 18. století, kterému se říkalo U císařského pozdravu, protože se před ním v roce 1835 potkali a pozdravili rakouský císař Ferdinand V., pruský král Bedřich Vilém III. a ruský car Mikuláš I. Svého času to býval jeden z nejlepších teplických hotelů a po demolicích za minulého režimu poslední svědek toho, jak náměstí vypadalo před více než dvěma stoletími.

Pohled na demolici v centru Teplic kvůli stavbě obchodního centra v Teplicích.

Padl společně se sousedním historickým domem. Na jejich místě bude stát obchodní centrum Fontána. Národní památkový ústav sice žádal domy zachovat a i stavební úřad původně požadoval, aby je investor včlenil do obchodního komplexu, teplický stavitel Jaroslav Třešňák se ale od počátku netajil tím, že je zbourá.

Ostatní ankety najdete zde

 Loni v září se před "prodlouženým" víkendem sešel s vedoucím stavebního úřadu a zástupcem bourací firmy. Shodli se, že první z domů ohrožuje zdraví a životy lidí a když v pondělí přišli památkáři do práce, dům už nestál. Památkáře je totiž možné v takovém případě obejít a vydat povolení k demolici hned.

Třešňák pak k překvapení památkářů vytáhl demoliční výměr i na dům U císařského pozdravu. Rozhodnutí mělo razítko z roku 1990 a nikdo o něm do té doby neslyšel (o této kauze čtěte zde).

Střelnice v Žatci

Střelnice v Žatci bývala reprezentativní budova z 20. let 19. století. Ve druhé polovině 20. století zchátrala, a tak ji radnice v roce 1998 prodala jen za cenu pozemku podnikatelce Zdeňce Bartekové. Ta se zavázala, že ji do pěti let opraví. Místo toho Střelnice chátrala a nakonec ji při exekuci koupily v roce 2007 Vodohospodářské stavby Teplice.

Reprezentativní budova Střelnice v Žatci z 20. let 19. století začala chátrat

Pak se stalo něco podobného jako v Teplicích. Nový majitel se sešel bez památkářů s úředníkem stavebního úřadu, ukázal posudek statika, že je budova nebezpečná, dostal souhlas ji strhnout a okamžitě začal bourat. Památkáři mohli jen dodatečně protestovat.

"Když jsme Střelnici navštívili naposledy v létě 2007, zjistili jsme, že objektu sice chybí krytina, nicméně stále ještě stál krov a obvodové konstrukce nevykazovaly vážnější statické poruchy," říká památkářka Lucie Radová. Firma původně plánovala na místě postavit supermarket. Krátce po demolici však pozemek po Střelnici převedla na město.

Restaurace Atlantik v Děčíně

Kdysi vyhlášená restaurace Atlantik v Děčíně doplatila na nezájem a spekulace

Restaurace Atlantik v Děčíně vznikla na břehu Labe společně s administrativní budovou národního podniku ČSPLO a Čechofrachtu jako jejich závodní klub.

"Architektonicky kvalitní projekt obou budov s fasádami zdobenými nápaditým drobným bílým a modrým mozaikovým obkladem vznikal v letech 1962 a 1963. Kdysi vyhlášená restaurace však doplatila na nezájem a spekulace nových vlastníků po roce 1992," říká stavební historička Alena Sellnerová.

Z budovy zmizelo nejdřív zařízení, poté i okna a dveře. Město nakonec zchátralou stavbu odkoupilo zpět a v roce 2009 ji nechalo zbořit. "Tím byl narušen architektonicky jednotný horizontálně utvářený komplex dobře viditelný z Tyršova mostu i z protějšího břehu řeky Labe," podotýká Sellnerová. Na místě Atlantiku nyní vyrůstá nová městská knihovna (o demolici a stavbě knihovny čtěte zde).

Poplužní dvůr v Podmoklech

Poplužní dvůr z 16. století s barokními a klasicistními přístavbami v děčínské

V roce 2007 zboural majitel v děčínské části Podmokly historický areál poplužního dvora. Zmizely barokní klenuté stáje, klasicistní a neogotické stavby. Na jejich místě vyrostly prodejní haly. "Osamocena zůstala stát jen budova renesanční tvrze se schodišťovou věží," říká Sellnerová.

Tvrz postavili koncem 16. století pánové z Bünau a význam poplužního dvora významně narostl. Šlechtické sídlo však zde bylo jen krátce, areál pak sloužil zejména jako hospodářský dvůr, který se postupně stal největším vrchnostenským dvorem děčínského panství.

"Dvůr byl zrušen roku 1920 a rozprodán pro průmyslové účely," poznamenala Sellnerová.

  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Nový jarní katalog Tesco!
Nový jarní katalog Tesco!

Klasické letáky a speciální katalogy vašeho obchodu Tesco právě vycházejí.

AkčníCeny.cz

Čtenáře nejvíce mrzí zbourané Městské lázně v Teplicích

U nás máme úžasnou památku, která byla ještě vroce 1999 odsouzena k demolici......
mim7 Nejprve nesmyslné privatizace a pak naprosto nečinné přihlížení města zániku památky - jmenovitě přihlížel Kubera,...
oldfashioned Kokodák v2
Několikrát zmíněný pan developer Třešňák má na svědomí citované Městské lázně i domy na Náměstí Svobody v Teplicích....
Vstoupit do diskuse

V diskusi je 33 příspěvků, poslední příspěvek 22. 3. 2012, 7:06



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.