Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ani padesát let nestačilo k míru na Korejském poloostrově

  14:58aktualizováno  14:58
Od korejské války uplynulo už více než padesát let a Jižní Korea je s KLDR stále ve válečném stavu. Země na konci bojů v roce 1953 neuzavřely ozbrojený konflikt mírovou smlouvou, ale pouhou dohodou o příměří. Území obou států tak stále dělí demilitarizované pásmo a vztahy byly vždy, až na výjimky, prakticky na bodu mrazu.

Severokorejští vojáci střeží demilitarizované pásmo. | foto: Profimedia.cz

Korejský poloostrov se rozdělil v roce 1945, když sovětská armáda obsadila v srpnu jeho severní část a v září obsadily americké jednotky jih. O rok později vznikla na severu prozatímní vláda Kim Ir-sena a v zemi začala výstavba socialismu pod dohledem SSSR. Jižní část poloostrova o dva roky později vyhlásila Korejskou republiku.

Válka v Koreji trvala tři roky.
Ve válce zahynulo, bylo zraněno nebo pohřešováno 2,5 milionu Korejců, zemřely tisíce Američanů, příslušníků vojsk OSN a Číňanů.

Válka mezi Korejskou republikou a Severní Koreou vypukla za další dva roky. Její příčinou byla snaha Severokorejců o ovládnutí celého poloostrova. V červnu 1950 vpadla severokorejská vojska do Jižní Koreje a boje, jichž se zúčastnila i americká armáda na straně Jihokorejců, skončily podepsáním dohody o příměří. Mírová dohoda ale nebyla nikdy podepsána, což v praxi znamená, že obě země jsou ve válečném stavu.

Kim Čong-il se svým otcem Kir Ir-senem na nedatovaném snímku.
Kim Čong-il se svým otcem Kim Ir-senem na nedatovaném snímku

První oficiální kontakty mezi Korejemi začaly v roce 1971, kdy se setkali zástupci Červeného kříže obou zemí o problému rodin rozdělených válkou. Na první výměnnou návštěvu ale vyrazilo sto příslušníků rozdělených rodin až v září 1985. Druhé setkání se konalo o dalších patnáct let později, až v roce 2000. V následujících letech mohlo za svými příbuznými vycestovat 17 tisíc Korejců.

Severokorejci své zbraně s oblibou ukazují na vojenský přehlídkách.
Severokorejci s oblibou ukazují své zbraně na vojenských přehlídkách.

I přes uzavřenou dohodu o příměří se země nevyhnuly občasným provokacím a násilí. V říjnu 1983 zabil výbuch bomby v Barmě 17 členů vládní delegace Jižní Koreje, za útokem stáli údajně agenti KLDR. O čtyři roky později vyhodili dva členové severokorejské rozvědky do povětří jihokorejské letadlo, přičemž zahynulo všech 115 lidí na palubě.

Železniční spojení mezi oběma Korejemi bylo obnoveno loni v prosinci po téměř padesáti letech.
V květnu 2007 vyjel mezi oběma státy první vlak po 56 letech, KLDR ale zcela otevřela pozemní hranici s jižním sousedem až letos v březnu.

Rok 1990 přinesl na Korejský poloostrov první setkání na nejvyšší úrovni, kterého se zúčastnili premiéři obou republik. Jednání ale skončilo bez konkrétních výsledků. O rok později premiéři podepsali dohodu o usmíření, neútočení, vzájemné výměně a spolupráci. O několik dní později pak obě země parafovaly smlouvu o vyhlášení Korejského poloostrova pásmem bez jaderných zbraní.

Demolice chladící věže v Jongbjonu
Demolice chladicí věže jaderného zařízení v Jongbjonu v červnu 2008

"Velký vůdce" Kim Ir-sen zemřel v létě 1994 a do čela komunistického režimu se postavil Kim Čong-il. O tři roky později začalo v Ženevě jednání o nahrazení příměří mírovou smlouvou a v roce 2000 podepsaly země komuniké o usmíření a případném znovusjednocení. KLDR ale v 2003 oznámila, že ruší dohodu o bezjaderné zóně a o dva roky poprvé oficiálně přiznala, že vlastní jaderné zbraně. V roce 2006 pak provedla první podzemní jaderný test.

Test severokorejských raket na blíže neurčeném místě v KLDR. Nedatovaný snímek zveřejněný severokorejskou agenturou KCNA v lednu 2009.
Nedatovaný snímek zachycuje test severokorejských raket.

V témže roce začaly šestistranné rozhovory za účasti USA, Ruska, Japonska, Číny, Jižní Koreje a KLDR s cílem zastavit jaderné ambice Pchjongjangu. Severní Korea v roce 2007 výměnou za energetickou pomoc přistoupila na odstavení reaktoru v Jonbjonu a začala ho demontovat, nepředložila ale ve stanoveném termínu soupis všech jaderných aktivit. Situace se začala komplikovat.

Snímky získané z prvního videa odpálení severokorejské rakety
KLDR letos v dubnu odpálila raketu dlouhého doletu Taepodong-2. Tvrdila, že je to komunikační satelit

Letos v lednu Pchjongjang oznámil, že odvolává všechny politické a vojenské smlouvy s jihem a v polovině května označil za neplatné všechny dohody s Jižní Koreou o společné průmyslové zóně Kesong. V dubnu KLDR odstoupila od šestistranných rozhovorů a vyhnala pozorovatele OSN z Jongbjonu. 27. května 2009 Severní Korea oznámila, že se už necítí vázána dohodou o příměří z roku 1953.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.