Korejský poloostrov se rozdělil v roce 1945, když sovětská armáda obsadila v srpnu jeho severní část a v září obsadily americké jednotky jih. O rok později vznikla na severu prozatímní vláda Kim Ir-sena a v zemi začala výstavba socialismu pod dohledem SSSR. Jižní část poloostrova o dva roky později vyhlásila Korejskou republiku.
Ve válce zahynulo, bylo zraněno nebo pohřešováno 2,5 milionu Korejců, zemřely tisíce Američanů, příslušníků vojsk OSN a Číňanů.
Válka mezi Korejskou republikou a Severní Koreou vypukla za další dva roky. Její příčinou byla snaha Severokorejců o ovládnutí celého poloostrova. V červnu 1950 vpadla severokorejská vojska do Jižní Koreje a boje, jichž se zúčastnila i americká armáda na straně Jihokorejců, skončily podepsáním dohody o příměří. Mírová dohoda ale nebyla nikdy podepsána, což v praxi znamená, že obě země jsou ve válečném stavu.
Kim Čong-il se svým otcem Kim Ir-senem na nedatovaném snímku
První oficiální kontakty mezi Korejemi začaly v roce 1971, kdy se setkali zástupci Červeného kříže obou zemí o problému rodin rozdělených válkou. Na první výměnnou návštěvu ale vyrazilo sto příslušníků rozdělených rodin až v září 1985. Druhé setkání se konalo o dalších patnáct let později, až v roce 2000. V následujících letech mohlo za svými příbuznými vycestovat 17 tisíc Korejců.
Severokorejci s oblibou ukazují své zbraně na vojenských přehlídkách.
I přes uzavřenou dohodu o příměří se země nevyhnuly občasným provokacím a násilí. V říjnu 1983 zabil výbuch bomby v Barmě 17 členů vládní delegace Jižní Koreje, za útokem stáli údajně agenti KLDR. O čtyři roky později vyhodili dva členové severokorejské rozvědky do povětří jihokorejské letadlo, přičemž zahynulo všech 115 lidí na palubě.
V květnu 2007 vyjel mezi oběma státy první vlak po 56 letech, KLDR ale zcela otevřela pozemní hranici s jižním sousedem až letos v březnu.
Rok 1990 přinesl na Korejský poloostrov první setkání na nejvyšší úrovni, kterého se zúčastnili premiéři obou republik. Jednání ale skončilo bez konkrétních výsledků. O rok později premiéři podepsali dohodu o usmíření, neútočení, vzájemné výměně a spolupráci. O několik dní později pak obě země parafovaly smlouvu o vyhlášení Korejského poloostrova pásmem bez jaderných zbraní.
Demolice chladicí věže jaderného zařízení v Jongbjonu v červnu 2008
"Velký vůdce" Kim Ir-sen zemřel v létě 1994 a do čela komunistického režimu se postavil Kim Čong-il. O tři roky později začalo v Ženevě jednání o nahrazení příměří mírovou smlouvou a v roce 2000 podepsaly země komuniké o usmíření a případném znovusjednocení. KLDR ale v 2003 oznámila, že ruší dohodu o bezjaderné zóně a o dva roky poprvé oficiálně přiznala, že vlastní jaderné zbraně. V roce 2006 pak provedla první podzemní jaderný test.
Nedatovaný snímek zachycuje test severokorejských raket.
V témže roce začaly šestistranné rozhovory za účasti USA, Ruska, Japonska, Číny, Jižní Koreje a KLDR s cílem zastavit jaderné ambice Pchjongjangu. Severní Korea v roce 2007 výměnou za energetickou pomoc přistoupila na odstavení reaktoru v Jonbjonu a začala ho demontovat, nepředložila ale ve stanoveném termínu soupis všech jaderných aktivit. Situace se začala komplikovat.
Letos v lednu Pchjongjang oznámil, že odvolává všechny politické a vojenské smlouvy s jihem a v polovině května označil za neplatné všechny dohody s Jižní Koreou o společné průmyslové zóně Kesong. V dubnu KLDR odstoupila od šestistranných rozhovorů a vyhnala pozorovatele OSN z Jongbjonu. 27. května 2009 Severní Korea oznámila, že se už necítí vázána dohodou o příměří z roku 1953.
