Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ani jsem nemohl unést samopal, říká dětský voják tamilských Tygrů

  2:26aktualizováno  2:26
Těm klukům bylo tak kolem deseti, možná méně. Na vojáky si však nehráli – oni jimi byli. Museli bojovat v řadách tamilských Tygrů, separatistické gerilové armády na Srí Lance. Dospělí je k tomu donutili mnohdy násilím. Teď, když rebelové svůj boj prohráli, se budou učit žít.

Mnoha bojovníkům tamilských povstalců bylo okolo 15 let. | foto: Profimedia.cz

Vláda umístila stovku takových dětských vojáků do rehabilitačního tábora v Ambepusse nedaleko metropole Kolomba. Pod dohledem psychologů se tu celý rok budou snažit přivyknout normální existenci, o které netuší skoro nic.

Při jejich vyprávění často stydne krev v žilách. Jedním z nelítostných dětských bojovníků v řadách tamilských povstalců byl i dnes sedmnáctiletý Bala.

"Z mé vesnice mě unesli, když mi bylo třináct," vyprávěl podle internetového serveru BBC.

"Zpočátku jsem měl problémy vůbec zvednout samopal, musel jsem si ale zvyknout. Poslali mě na frontové linie a bojoval jsem s vládními oddíly," říkal. Rodiče Bala od té doby nespatřil. Teď doufá, že lidé z Mezinárodního červeného kříže mu je pomohou najít.

Podobné tábory zřídila srílanská vláda celkem tři. A další prý budou potřeba. Někdejších dětských vojáků, kterým je třeba pomoci, aby se mohli integrovat do společnosti, je totiž několik tisíc. Mnozí z nich nikdy nechodili do školy.

Tábor v Ambepusse je sice ohrazen ostnatým drátěným pletivem a chovance hlídá armáda, uvnitř to však připomíná levnější hostel. Většina zdejších nájemníků je ve věku kolem osmnácti, jsou mezi nimi i dívky. Prakticky všichni byli podle svých slov rekrutováni násilím.

"Když mě posílali na frontu, nechtěla jsem se podřídit. Vzpouzela jsem se, měla jsem strach. Pak mě několikrát surově zbili, krev mi stříkala z nosu i z úst. Zdálo se mi, že tohle bití je horší než válka. Tak jsem šla bojovat," vyprávěla sedmnáctiletá Kala.

V dubnu, během posledních bojů, se jí podařilo prchnout. Až tady v táboře prý poprvé spatřila televizi.

"Přežili jsme hrozné věci. Každý den na nás létaly kulky a granáty, často jsme hladověli," tvrdila Mary, jiná dětská bojovnice. "Tady je stravy dost. A učí nás tu nové věci, třeba angličtinu. Až mě pustí, chtěla bych být učitelkou."

Většina jejích kolegů takové sny nemá. Spíše mají strach, že se jim nikdy úplně nepodaří vrátit se do života.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.