„Evropa má mnoho problémů, ale migrace by se pro Evropskou unii mohla stát osudovou,“ řekla Merkelová před německými poslanci podle agentury DPA.
Rovněž uvedla, že podle ní EU nebude na summitu schopna dosáhnout dohody o společné azylové politice. O její reformu se Unie snaží neúspěšně už několik let.
Pokud se země EU na společné azylové politice nedohodnou, měla by podle Merkelové v krátkodobém horizontu vzniknout „koalice ochotných“, tedy že by v této otázce měly některé země EU navázat užší spolupráci.
Agentury si všímají, že projev Merkelové byl nezvykle vášnivý a emocionální. Poslanci na její řeč živě regovali, píše Deutsche Welle. Zatímco zákonodárci za její CDU projevu tleskali, politici z protiimigrantské Alternativy pro Německo nesouhlasně pokřikovali.
Spolková kancléřka rovněž prohlásila, že EU se musí snažit uzavřít migrační dohodu s africkými zeměmi, podobně jako to udělala před dvěma lety s Tureckem.
Za pomoc se snížením přílivu migrantů EU Ankaře tehdy mimo jiné slíbila finanční pomoc, obnovení zamrzlých vstupních rozhovorů a zrušení vízové povinnosti pro Turky. Díky dohodě s Tureckem se masový příliv migrantů do Evropy přes Turecko a Řecko téměř zastavil, pokračuje ale nadále příliv migrantů přes Středozemní moře z Afriky do Itálie.
Merkelová také hájila svá prohlášení z roku 2015, jimiž otevřela bránu migrantům do Evropy. Za tento svůj postoj sklízí dodnes od některých kritiku.
Začíná migrační summit o osudu Merkelové, Italové hrozí bojkotem |
„Ve výjimečné situaci jsme řekli, že pomůžeme, a dnes, stejně jako tehdy, si myslím, že to bylo správné rozhodnutí,“ řekla Merkelová. Dodala, že lídři Rakouska a Maďarska ji tehdy osobně požádali o pomoc, když migranti začali proudit do jejich zemí.
Podle Merkelové Evropa potřebuje společné řešení. V některých otázkách podle kancléřky stále panují rozpory, ale všichni v Evropě se také shodnou, že je třeba migraci snížit, že je nutné zastavit pašeráky a posílit vnější hranice EU.
Merkelová v těchto dnech čelí největší politické krizi během své třináctileté vlády nad Německem. Šéf sesterké strany CSU a ministr vnitra Horst Seehofer chce na hranicích vracet migranty, kteří podali žádost o azyl v jiné evropské zemi. Merkelová to odmítá, protože tuší, že by to vyvolalo dominový efekt: hranice by uzavřely i další evropské země a to by znamenalo konec Schengenu.
Němci vrací více migrantůNěmecké úřady vrátily za prvních pět měsíců letošního roku do ostatních zemí Evropské unie na 4100 migrantů na základě unijních pravidel, podle nichž by měl uprchlík o azyl požádat v zemi, do níž jako první vstoupil. Za celý loňský rok vrátilo Německo takto do jiných zemí EU asi 7100 migrantů, z toho téměř třetinu do Itálie. Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung. zdroj: ČTK |
Seehofer už dal najevo, že je připraven od začátku července uzavřít hranice. Merkelová by ho pak nejspíš zbavila funkce a CSU by odešla z vlády. Seehofer ve středu popřel, že by měl v úmyslu ohrozit spolkovou vládu či svrhnout Merkelovou. V diskuzním pořadu stanice ARD řekl, že chce pouze Němcům dokázat, že vláda už má migraci pod kontrolou.
NATO a Ukrajina
Merkelová ve svém projevu hovořila také o napětí uvnitř Severoatlantické aliance. „Není tajemstvím, že Severoatlantická aliance je v současné době pod tlakem, jsme ale přesvědčeni o tom, že Aliance zůstává tím nejdůležitějším pro naši společnou bezpečnost,“ prohlásila Merkelová.
Německá kancléřka ve svém projevu rovněž varovala, že je třeba, aby Evropa nepřestala mluvit se Spojenými státy, a vyhnula se tak obchodní válce. Vztahy mezi oběma kontinenty se zhoršily poté, co Donald Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníků. Americký prezident přitom nedávno pohrozil ještě dalším vyostřením sporů. Uvedl totiž, že zvažuje nová cla na dovoz aut do USA.
Trump v květnu Berlín kritizoval a označil Německo za člena Severoatlantické aliance, který nedostatečně přispívá k fungování organizace. Příští summit NATO se uskuteční 11. a 12. července v Bruselu.
Angela Merkelová se rovněž vyjádřila i k dění na Ukrajině. Zopakovala, že Berlín je připraven pomoci Rusku s dialogem ohledně ukončení konfliktu na východě Ukrajiny.
