Angrešt na Moravě likviduje padlí

Východní Morava - Na Moravě mají pěstitelé už nyní zničenou většinu úrody angreštu. Navíc je možné, že v příštích letech vymizí toto oblíbené ovoce z moravských zahrad a sadů úplně. Důvodem je cizopasná houba - americké padlí angreštové. To ničí plody i celé rostliny. Podle odborníků je situace rok od roku horší.

"S padlím angreštovým si letos nevíme rady. Je jím zasažena celá Morava. Angrešt letos nebude, snad s výjimkou některých starých odrůd, které však nejsou příliš chutné," povzdechl si Rostislav Šívara ze Státní rostlinolékařské správy v Kroměříži.

Velká část letošní úrody je podle něj zničena již nyní. "Plody napadené padlím jsou hnědé a listí dostane šedý povlak," vysvětlil Šívara.

Plody pak zasychají, listy se deformují a opadávají a nakonec může odumřít celá rostlina.

Speciální postřiky sice mohou rostliny zachránit, letošní úroda je však již ztracena. Podle Šívary to není poprvé.

"Minulé dva roky to bylo také špatné, ale ne tak, jako letos. Je to čím dál horší. Mnoho zahrádkářů už uvažuje o tom, že pěstování angreštu nechá," uvedl.

Letošní konec jara je navíc pro růst padlí obzvlášť příhodný. "Padlí má letos ideální podmínky, protože se mu nejvíc daří při teplotách mezi 18 a 23 stupni Celsia," dodal rostlinolékař.

Různé druhy padlí tak letos více než v jiných letech ohrožují i jiné ovocné druhy, ale také obiloviny.

Angrešt se vyskytuje ve dvou druzích, zelený a červený.
Keře angreštovníku jsou až 2 metry vysoké. Plody na keřích visí osamoceně nebo v párech a mají zhruba velikost třešní.
Jsou hladké a tvrdé a podle odrůdy méně či více pokryté chmýřím. Zralé plody jsou zbarveny světle zeleně, dozlatova nebo světle hnědě až červeně a potaženy podélnými světlými čarami.
Měkká šťavnatá dužina obsahuje mnoho jedlých jadérek a chutná podle zralosti a druhu kysele až božsky sladce.
Angrešt se vyskytuje v Euroasii a Severní Americe a odborně šlechtěn začal být od poloviny 18. století. Nejvíce se pěstuje ve střední Evropě a Anglii. Sklizeň začíná koncem května a vrcholí v druhé polovině června, přičemž některé odrůdy dozrávají až v září.
Zralý angrešt obsahuje po hroznovém víně největší množství cukru z u nás rostoucích bobulovin. Příjemnou kyselou chuť způsobuje vysoký obsah kyseliny vinné, jablečné a citronové, které mj. také povzbuzují apetit a urychlují trávení. Z nejdůležitějších složek zmiňme také vitamíny B1 a C, pektin, vápník, železo, sodík, draslík a fosfor.Zralý čerstvý angrešt se hodí k přímé konzumaci, výrobě kompotů, marmelád, rosolů, při přípravě studených pohárů a k náplni koláčů.