Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Portugalci oprašují koloniální pouta a prchají za prací do Angoly

  11:30aktualizováno  11:30
Angola už dávno není chudá africká země zničená krvavou občanskou válkou. Někdejší portugalská kolonie bohatne díky příjmům z ropy a diamantů a láká tisíce Portugalců drcených ekonomickou krizí.

Luanda, hlavní města Angoly | foto: Profimedia.cz

"Angolané mají peníze a my je potřebujeme," svěřil se novinářům britského listu The Guardian José Luis Sousa. Sedmačtyřicetiletý Portugalec se do Angoly přestěhoval před čtyřmi lety a nyní zde provozuje tiskárnu. "Nakupují v Portugalsku i celém světě. Lidem v Portugalsku se tato situace nelíbí, ale oni mají peníze a my ne," vysvětluje.

Je jen jedním z desetitisíců Portugalců, kteří v uplynulých letech odjeli do své bývalé kolonie za prací. Důvod je jednoduchý. Lisabon válčí s nejhorší ekonomickou krizí od 70. let, nezaměstnanost dosahuje 15 procent a ekonomika se letos podle odhadů smrskne o 3 procenta.

Naopak Angola těží z bohatých zásob ropy, mědi, zlata a diamantů a její hospodářství vykazuje čísla, o kterých si Evropská unie může nechat jen zdát. Největší růst sice v posledních poněkud polevil, ale i tak se letos očekává až desetiprocentní zlepšení ekonomiky.

Podle konzervativních odhadů žije nyní v Angole asi 100 tisíc Portugalců, což je o 80 tisíc víc než před devíti lety. Využívají společného jazyka i pevných kulturních a obchodních vazeb, které vznikly během jejich koloniální nadvlády. Po zisku nezávislosti v roce 1975 se sice Angola propadla do vleklé občanské války, deset let se už ale těší míru a vyrostla v třetí největší ekonomiku subsaharské Afriky.

Mnoho pracovních příležitostí nabízí především stavitelství, Portugalci najdou uplatnění také v  IT a bankovnictví. "Jazyk stále hraje podstatnou roli," říká majitel pizzerie v Luandě Luis Ribeiro. "A kulturní porozumění je také velmi důležité. Během 500 let jsme ovlivnili úplně všechno, včetně chuti zdejšího vína. A nepřátelství vůči nám je už dávno minulostí," dodává Ribeiro.

Prezidentská dcerka na nákupech

Angolská prosperita má však i stinné stránky. Hlavní město Luanda je jedním z nejdražších měst světa, hamburger tu stojí přibližně 30 dolarů (asi 600 korun). Ohromné nerovnosti mezi bohatými a chudými a 26procentní nezaměstnanost hrozí přerůst v konflikt mezi místními a zahraničními pracovníky.

Zatímco Portugalci míří za prací do Afriky, angolský kapitál proudí opačným směrem. Luandské elity si v Lisabonu pořizují luxusní rezidence a investují do portugalských energetických závodů a bank. Jedním z těchto boháčů je i nejstarší dcera angolského prezidenta José Eduarda dos Santose, která je s odhadovaným jměním 170 milionů dolarů jednou z nejbohatších žen Afriky.

Lisabon ale kvůli tomu čelí kritice, že poklady své ekonomiky přenechává pod cenou představitelům autoritářského a korupčního režimu. Dos Santos je u moci už 33 let, což z něj dělá druhého nejdéle vládnoucího afrického politika. V netransparentních volbách pořádaných minulý týden si opět zajistil drtivé vítězství.

Portugalci jsou ochotní nad autoritářskými způsoby angolského prezidenta přimhouřit oči a příliv ekonomických uprchlíků do novodobého Eldorada stále sílí. "Možná že se Portugalsko jednou stane angolskou kolonií," říká Sousa.

Luanda, Angola

Luanda, Angola

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.