Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Anglie roztrhala mírovou dohodu, říká Adams

  19:58aktualizováno  19:58
- Vůdce Sinn Fein Gerry Adams po skončení rozhovorů s britským premiérem Tony Blairem uvedl, že na jednání nebylo dosaženo sebemenšího pokroku, a obvinil britskou vládu, že roztrhala mírovou dohodu. Zdůraznil, že unionisté hrají svou vlastní hru a britská vláda se přizpůsobuje jejich pravidlům.

Adams se účastnil schůzky britského premiéra Tonyho Blaira s jeho irským protějškem Bertiem Ahernem.

Schůzku v Downing Street si vyžádalo rozhodnutí Irské republikánské armády (IRA) přerušit styky s mezinárodní komisí dohlížející na odzbrojení.

Vůdce unionistů David Trimble, který byl v Downing Street rovněž, řekl, že podmínkou dalšího pokroku je odzbrojení IRA .

Uvedl, že unionisté udělali vše pro to, aby mírová dohoda fungovala, avšak republikáni na to náležitě neodpověděli.

Vůdce Sociálně demokratické a labouristické strany John Hume, který také přijel do Londýna k rozhovorům s Blairem, řekl, že krize je sice vážná, neznamená však konec mírového procesu.

Britská vláda dnes oznámila, že zrušení přímé vlády v Ulsteru nelze očekávat, dokud IRA nevyjasní svůj postoj k odzbrojení a nepředloží časový plán na složení zbraní.

IRA zbraně nedá

Neochota republikánských extremistů je sice ranou mírovému procesu, podle pozorovatelů však příměří, které IRA vyhlásila v červenci 1997, není ohroženo.

Události posledních dnů poněkud zkomplikovaly vztahy mezi Británií a Irskem. Zatímco irská vláda požaduje, aby byla činnost politických institucí v Severním Irsku ihned obnovena, britská vláda dává přednost přechodnému období s přímou správou území, během něhož by měla politická teplota poklesnout.

Napětí mezi protestanty a katolíky poznamenalo v uplynulých třech desetiletích vývoj v Severním Irsku a vyžádalo si více než 3600 obětí na lidských životech.

Situace se podstatně zlepšila až v roce 1998, kdy byla přijata tzv. velikonoční mírová dohoda. Ta však byla uzavřena pod silným tlakem Londýna a nejdůležitější problém - odzbrojení teroristů - v podstatě obešla. Po necelých dvou letech se tento problém vrátil jako bumerang.

Katolíci v Severním Irsku (je jich tam necelá polovina) mají pocit, že by si ve své zemi měli o svých záležitostech rozhodovat sami a že by se jim do toho britská vláda neměla vměšovat. Protestanti, jejichž angličtí nebo skotští předci přišli na sever ostrova již před mnoha staletími, naopak v pevné vazbě na Británii spatřují záruku, že jejich kultura a tradice budou náležitě respektovány.

Severní Irsko bude podle mírové dohody tak dlouho součástí Spojeného království, dokud si to bude přát většina jeho obyvatel. S případným sjednocením irského ostrova by musela souhlasit také většina obyvatel Irské republiky.

Mírový proces v Severním Irsku

1968 Katolické hnutí za občanská práva v Severním Irsku zahájilo kampaň za dosažení lepší dohody s protestanty. Následovaly ostré srážky s protestantskými extremisty.
1969 Do Severního Irska vyslána britská armáda na žádost místní vlády. Nejhorší ozbrojené srážky za posledních 50 let, navzdory reformám občanských práv.
1972 Britští vojáci zabili 14 katolických demonstrantů během "Krvavé neděle" v Londonderry.
1974 V lednu ustaveno Severoirské shromáždění; zvoleno 78 poslanců. V květnu exekutiva selhala po stávce protestantských dělníků; obnovena přímá vláda Británie v provincii prostřednictvím ministra pro Severní Irsko.
1979 IRA vystupňovala násilí proti prominentním Britům, v jejích útocích zahynuli: velvyslanec v Nizozemí Sir Richard Sykes, mluvčí Konzervativní strany pro Severní Irsko Airey Neave a bratranec královny Elisabeth Lord Mountbatten.
1984 Bomba IRA na konferenci britské Konzervativní strany zabila pět lidí. Premiérka Margaret Thatcherová vyvázla bez zranění.
1985 Anglo-irská smlouva poskytla Dublinu určitý poradní hlas v záležitostech Severního Irska.
1991 Vražedný útok IRA na Downing Street číslo 10. Žádní zranění.
1993 V prosincové anglo-irské deklaraci z Downing Street Británie prohlásila, že nebude bránit ukončení britské nadvlády v Ulsteru, bude-li si to přát většina jeho obyvatel, a nabídla Sinn Fein, politické složce IRA, účast na mírových rozhovorech, pokud IRA ukončí násilí.
1994 V září IRA vyhlásila příměří. O týden později se přidaly i obě hlavní probritské teroristické skupiny Ulsterský dobrovolnický sbor (UVF) a Bojovníci za svobodu - Ulsteru (UFF).
1996 Příměří IRA ukončilo v únoru odpálení bomby ve východní londýnské čtvrti Docklands; exploze zabila dva lidi a zranila 100. V červnu začaly v Belfastu mnohostranné rozhovory o budoucnosti Severního Irska s vyloučením Sinn Fein.
1997 IRA ohlásila "obnovení příměří" v červenci, o dva měsíce později smetli Labouristé Tonyho Blaira Majorovu Konzervativní stranu z vlády. Po dalších šesti týdnech se poprvé k mírovým rozhovorům připojila i Sinn Fein.
1998 10. dubna - Velkopáteční dohoda uzavřená mezi britskou a irskou vládou a osmi politickými stranami.

22. května - Mírová dohoda schválena v referendu, získala podporu 71 procent voličů provincie.

25. června - Volby do nového Severoirského shromáždění; podle konečných výsledků získali stoupenci mírové dohody 80 křesel a její odpůrci 28.

15. srpna - Exploze automobilu v severoirském Omaghu zabila 29 lidí a zranila 220 při nejhorším atentátu v historii provincie. K odpovědnosti se přihlásila frakce Pravá IRA, o den později vyhlásila okamžité příměří.

14. září - První zasedání Severoirského shromáždění.

18. prosince - První z hlavních teroristických organizací, probritský Sbor loajalistických bojovníků (LVF), začala skládat zbraně.
1999 2. července - Británie a Irsko oznámily plán - nikoliv formální dohodu - ustavit koaliční severoirskou vládu a odzbrojit extremisty.

15. července - Dohoda z 2.července ztroskotala, když ji ulsterští unionisté odmítli a nedostavili se na zasedání parlamentu, kde měla být zvolená nová vláda; vicepremiér regionální vlády Seamus Mallon rezignoval.

6. září -
Mírový vyjednavač USA George Mitchell ohlásil nové kolo mírových rozhovorů.

17. listopadu -
IRA ohlásila připravenost odzbrojit, pokud se ustaví nová severoirská vláda.

27. listopadu -
Probritští unionisté podpořili zformování severoirské vlády z protestantů a katolíků.

1. prosince -
Severní Irsko má novou vládu, konec sedmadvacetileté nadvlády Londýna.

13. prosince -
Historické setkání irské a severoirské vlády v Belfastu.
2000 6. února - Exploze bomby v hotelu v severoirském hrabství Fermanagh. IRA nadále odmítá složit zbraně, dokud Británie neskončí s nadvládou nad provincií.

8. února - Britský parlament začal projednávat návrh zákona o obnovení přímé vlády Británie v Ulsteru.

11. února -
Britský ministr pro Severní Irsko Peter Mandelson rozpouští Severoirské shromáždění.

15. února -
IRA odstupuje od rozhovorů o odzbrojení.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Útočník s nožem zranil v Mnichově osm lidí, policie ho zadržela

Neznámý pachatel zaútočil v sobotu ráno v Mnichově nožem na lidi, šest jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Oznámila to agentura DPA s odvoláním na...  celý článek

Deštivý čtvrtek v Barceloně (19. října 2017)
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.