Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Angličtina se stává hlavním jazykem EU

  18:11aktualizováno  18:11
Nikdo nehodlá ani po rozšíření EU zpochybnit právo obyvatel unie komunikovat s evropskými institucemi ve svém jazyce. V praxi ale bude hlavním dorozumívacím jazykem definitivně angličtina. Ve svém nejnovějším čísle to napsal bruselský čtrnáctideník La Quinzaine Européenne.

Každý občan má právo kontaktovat instituce EU a získávat dokumenty ve svém národním jazyce, což podle Smlouvy EU musí platit i po rozšíření. To ale k jedenácti stávajícím jazykům přinese nejméně osm nových řečí.

"Evropská unie nemá jinou volbu, než ctít vícejazyčnost a rozvíjet výuku jazyků", říká představitel EK Jesús Martínez. "Ve skutečnosti se ale hlavním dorozumívacím jazykem v unijních úřadech stane angličtina, která se od vstupu severských zemí stále více prosazuje v Bruselu," míní úředník.

Ten označil za štěstí, že Smlouva Evropské unie vylučuje oficiální nadvládu jednoho jazyka nebo skupiny jazyků. Líbí se mu i to, že angličtina nikdy nebude mít v několika metropolích EU výsadní postavení.

Češi na tom nejsou s řečmi nejlépe
Ze dva roky starých údajů Národního zdělávacího fondu a Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že téměř čtyřicet pět procent obyvatel Česka ovládá pouze svou rodnou řeč. A rozhovor v angličtině je schopno vést pouze patnáct procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů se nedomluví ani německy, francouzsky či španělsky.

Češi tak v jazykových znalostech stále výrazně zaostávají za obyvateli zemí Evropské unie. Například v Nizozemí mluví anglicky téměř sedmdesát procent obyvatel a v Belgii více než jedna polovina populace. Žádný světový jazyk neovládá jen 23,2 procenta Nizozemců a 32,3 procenta Belgičanů.

I když jsou na tom Češi s anglickým jazykem na štíru, stejně v jeho znalosti předčí své severské sousedy. Poláků se totiž anglicky domluví jen necelých pět procent.

Nejlépe si přitom v Shakespeareově jazyce vedou čeští vědci, tvůrčí pracovníci a pedagogové.

Aby jazyk přežil, musí jím mluvit alespoň 100 tisíc lidí

Globalizace nezruší jen hranice mezi státy, ale setře i rozdíly mezi jednotlivými národy. Podle vědců je do budoucna vážně ohrožena až polovina národních jazyků. Experti organizace UNESCO říkají, že konkrétní národní jazyk má jistotu, že přejde z jedné generace na druhou, jen pokud jím hovoří nejméně sto tisíc lidí. Polovina z 6800 jazyků světa přitom připadá jen na osm států. Těmi jsou Papua-Nová Guinea, Indonésie, Nigérie, Indie, Mexiko, Kamerun, Austrálie a Brazílie.

Autoři: ,


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.