A nezní to od něj ani urážlivě, ani nepatřičně. A byla to také první slova, která na rozhovoru pronesl. "Tak vy chcete mluvit o Angele Merkelové, o té prima dívence!"
Vy o Angele Merkelové mluvíte jako o své někdejší vědecké kolegyni, ona o vás jako o svém učiteli. Jak to vlastně bylo?
Asi před pětatřiceti lety jsem si začal dopisovat s jejím současným mužem, Joachimem Sauerem. Ptal se mě, jestli bych jej nepřizval do naší vědecké skupiny. Pro vědu u nás byly tehdy lepší podmínky než v bývalé NDR, a spousta studentů proto stála o stáže v tehdejším Československu. Byl velmi znalý v matematice, fyzice i chemii. Technický typ. Později se mě zeptal, jestli by bylo místo i pro jednu jeho kolegyni. Tak se k nám dostala Angela Merkelová.
Takže jste byl jejím učitelem.
Ale uvnitř skupiny vládly velmi demokratické poměry. Studenty, kteří přicházeli, jsem vždy předem odrazoval: U nás se začíná v pondělí ráno a končí v neděli večer. Pro mě to byli vždy více spolupracovníci a měl jsem na ně neuvěřitelné štěstí. Navíc Angela Merkelová přišla tehdy už v době, kdy měla doktorát. Objevila se a tak, jak si počínala na začátku, si počíná až do dnešních dní.
Přiznal byste nyní, kdyby se nechtěla učit a byla na chemii levá?
To určitě. Ale ona byla výborná fyzička orientovaná na chemické procesy. Přitom měla opravdu široké vzdělání. Bylo možné s ní mluvit o divadle, literatuře i muzice. K tomu má vynikající paměť. A ještě něco. Možná jsem staromódní, ale já jsem vždy požadoval po svých spolupracovnících i určité chování. A ona měla a dosud má krásné ženské chování a zároveň je také energická. Dovede být rázná, ale v provedení, které odpovídá opravdové dámě.
Před rokem byla v Praze a v aule Karolina ve svém proslovu zmínila, jak moc pro ni studium v Česku znamenalo. Děkovala přímo vám osobně. Jak jste se v tu chvíli cítil?
Byla to velmi dojemná chvíle. Víte, ona je velmi vřelá. Vždy, když nás se ženou vidí, udělá si chvilku, přijde, mou ženu Milenu obejme. Není moc lidí, které by takový úspěch nezměnil. U ní se to povedlo.
Vy jste učil ji i jejího současného muže. On je pro veřejnost tak trochu záhadou, moc věcí se o něm neví.
Já myslím, že cesta, kterou zvolili v tomto případě, je správná. Joachim Sauer je vynikající vědec. Věnuje se teorii katalyzovaných reakcí a v tomto oboru je opravdovou kapacitou ve vědeckém světě. Vlastně se dá říct, že dosáhl ve svém oboru stejného úspěchu jako Angela Merkelová v tom svém.
Dokázala by uspět ve světě vědy?
Ona byla velmi houževnatá, pracovitá, nic jí nebylo zatěžko. Pracovala do roztrhání těla, ale dokázala přitom číst i beletrii. Vědu dělala se stejnou horlivostí, s jakou se pak vrhla na politiku. A šlo jí to stejně dobře. Věda a politika nejsou tak vzdálené.
Souhlasíte s jejími politickými rozhodnutími?
Ona je více doprava než já, ale takového politika, jemuž jsou úskoky a lumpárny cizí, by chtěla každá strana. Zvláště mi však imponuje její postoj vůči jaderným elektrárnám.
Co se týče podpory jaderných elektráren, stojí na německé scéně spíše osamocena. Před měsícem se konala demonstrace proti možnému prodloužení životnosti jaderných elektráren, která byla největší od nehody v Černobylu.
Jestli je osamocená, je to proto, že je mimořádně vzdělaná a rozumí některým věcem více. Každý si musí uvědomit, že kdyby nebyla jaderná energetika, skončila by civilizace, jak ji známe dnes. Nafta i uhlí dojde.
I přes svá nepopulární rozhodnutí a názory, i například v jaderné energetice, nyní opět vyhrála německé volby. Ona přitom není mimořádně charizmatická. Co na té Angele tedy je?
Ona je velmi vzdělaná. Je skvělá organizátorka a také ohromně půvabná. Když se s ní setkáte, musí vám imponovat silou svého rozumu.
Prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc.- Čestný předseda Akademie věd České republiky. V osmdesátých letech vedl skupinu studentů, v níž pracovala i Angela Merkelová a její současný manžel Joachim Sauer. - Německá kancléřka na léta strávená v Praze vzpomínala i před rokem při své návštěvě Česka, kdy profesoru Zahradníkovi veřejně poděkovala v aule Karolina. - V roce 1988 publikovali Merkelová, Zdeněk Havlas a Rudolf Zahradník společnou studii ve vědeckém časopise Journal of American Chemical Society. |
