Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byl bych pro obnovení trestu smrti, řekl Babiš. Kvůli smrti školačky

  17:30aktualizováno  17:30
Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš Rádiu Impuls řekl, že když se zamyslí nad vraždou školačky z Klášterce nad Ohří a vžije se do role otce, byl by pro znovuzavedení trestu smrti. Takový trest ale v Česku vylučuje Listina základních práv a svobod.

 „Určitě ano, protože kdybych se vžil do role jejího otce, tak bych ho (vraha) taky asi chtěl zabít," uvedl v rozhovoru pro Impuls.

V Evropě jen Bělorusko

Ve světě v současné době má ve svých právních řádech trest smrti přes 90 zemí, z toho asi 35 států ho neuplatňuje, tedy nepopravilo nikoho během posledních deseti let. Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě Čína. Počet popravených v Číně je státním tajemstvím, podle odhadů je ale v této zemi každoročně vykonáno několik tisíc rozsudků smrti. V Číně se navíc trest smrti ukládá i za nenásilné zločiny (podvody či úplatky). Na druhém místě je Írán, kde bylo v loňském roce popraveno 369 lidí, následuje Irák se 169 popravenými. Z evropských zemí praktikuje trest smrti pouze Bělorusko.

Devítiletou dívku podle policie minulý týden znásilnil a zavraždil pětadvacetiletý muž, který patří k širšímu okruhu příbuzných. Od pátku je podezřelý muž ve vazbě.

Otázka znovuzavedení trestu smrti se opět otevřela po vraždě devítileté dívenky z Klášterce nad Ohří. Na facebookové stránce zdejších obyvatel se objevil odkaz na internetovou petici, která po znovuzavedení trestu smrti volala. Takové petice však velkou váhu nemají, nikdo se jimi zabývat nemusí. Trest smrti, který byl v v tehdejším Československu zrušen v roce 1990, navíc není možné zavést. Jeho zákaz trestu smrti obsahuje Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.

Trest smrti zakazuje i Charta základních práv Evropské unie. Je naopak obvyklý v některých afrických zemích, téměř celé Asii a v některých státech USA. V Česku se diskuse o obnovení trestu smrti rozpoutávají obvykle právě po brutálních zločinech. Pokud by ČR hrdelní trest znovu přijala, poruší mezinárodní dohody, k nimž se připojila.

Podle letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by přesto bylo pro obnovení trestu smrti v Česku 60 procent lidí. Pro obnovení trestu smrti byli častěji muži a lidé bez vyznání, proti vysokoškoláci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.