Iniciativa Vraťte nám stát a další organizace v otevřeném dopisu píšou, že farma Čapí hnízdo prý není jediným sporným projektem Andreje Babiše a jeho holdingu Agrofert. Také další Babišovy podnikatelské aktivity vzbuzují podezření, že jsou ukázkovým příkladem nešvarů, proti kterým razantně vystupoval při vstupu do české politiky.
Předseda hnutí ANO by měl proto uvést například celkovou výši dotací, které Agrofert získal, prozradit skutečné vlastníky švýcarské společnosti O.F.I., která se v roce 1995 stala majoritním majitelem Agrofertu, nebo personální strukturu divize vnitřní bezpečnosti Agrofertu, požadují organizace.
Tvůrci dopisu uvádějí, že volební kampaň ANO stála v roce 2013 podle odhadů a svědectví lidí z Babišova okolí zhruba 650 milionů korun. Po Babišovi chtějí vysvětlení, „proč se tato suma nepromítla do účetní uzávěrky kampaně“ a z jakých zdrojů kampaň financoval.
„Ty nesmysly a lži nemá cenu komentovat,“ uvedl Babiš pro iDNES.cz a dodal: „Například naše kampaň do Poslanecké sněmovny stála 119 080 399 korun a ne 650 milionů, jak tito najatí aktivisté lžou.“
Babiš také kritizuje jednoho ze signatářů otevřeného dopisu Petra Havlíka. „Je to jeden z prvních členů ODS, který mi nabídl, že bude řídit hnutí ANO za 200 tisíc měsíčně,“ tvrdí ministr financí.
Kritika a zastání v Evropském parlamentu
Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová lituje, že se střet zájmů v případě Čapího hnízda neřešil už dřív. Podle ní je nepřípustné, aby členové vlády měli prospěch z evropských fondů, když mají být garanty řádného využívání dotací.
„Je důležité vzít v potaz, že to budou čeští daňoví poplatníci, kdo zaplatí za to, když nebudou dodržována pravidla o zadávání veřejných zakázek i další předpisy,“ uvedla Grässleová. Vítá, že případem se zabývá jak Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), tak také česká policie.
„Paní Grässleová zneužívá politicky svoji funkci. Je součástí kampaně proti mně a já zásadně odmítám to, co říká,“ uvedl Babiš pro iDNES.cz a zdůraznil, že se ho zastal Guy Verhofstadt šéf liberální frakce (ALDE) v Evropském parlamentu.
Finanční dary pro ČSSD i slovenský Směr
V souvislosti s privatizací Unipetrolu by měl Babiš podle dopisu mimo jiné popsat způsob převzetí společnosti Lovochemie, potvrdit pětimilionový dar na činnost ČSSD v roce 1997 nebo ozřejmit své vztahy s ministry Zemanovy vlády a podnikateli. Podobně by měl podle dopisu Babiš vysvětlit podmínky kolem dotace a daňových úlev pro Duslo, podíl na financování slovenské vládnoucí strany Směr a styky se slovenskými politiky.
Autoři dopisu poukazují také na předlistopadovou minulost šéfa dozorčí rady Agrofertu Libora Širokého, bývalého důstojníka komunistické tajné policie. V jejích svazcích byl Babiš veden jako agent, podle soudu neoprávněně. Chtějí také vědět, zda byl Babišovým právním zástupcem ve sporech kolem Unipetrolu advokát Radek Pokorný, který je spojován s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
Otázky by podle tvůrců dopisu měl Babiš zodpovědět přinejmenším poslancům při středeční mimořádné schůzi Sněmovny k Čapímu hnízdu. Vedení ANO se má sejít v dolní komoře ještě v pondělí večer.
Kamera iDNES.cz nahlédla do Čapího hnízda:
