Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Randákovy průšvihy kazí rozvědce kulaté narozeniny

  10:08aktualizováno  10:08
Česká rozvědka slaví dvacet let "demokratické existence". V elitní organizaci pracuje necelých tisíc lidí, kteří ukrajují jen procento z rozpočtu ministerstva vnitra. A byť je jejich utajení takřka dokonalé, jejich pověst kazí skandály bývalého šéfa Karla Randáka.

Bývalý šéf české rozvědky Karel Randák | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je vrcholem kariéry lidí z bezpečnostní branže. Práci "českých Bondů" obestírá tajemství, pochopitelné z obav před prozrazením. Veřejnost tak vnímá jejich práci skrze aféry a spekulace, které vyplavou do médií.

"Jsme v poněkud nešťastné pozici, protože pomluvám a osočením se stejně jako všechny tajné služby u nás i ve světě nemůžeme bránit jasným prohlášením a vysvětlením," říká mluvčí služby Bohumil Šrajer.

Komunistická minulost

ÚZSI

Úřad pro zahraniční styky a informace. První rozvědka demokratického státu - ÚZSI FMV, vznikla oficiálně 16. února 1990 rozkazem tehdejšího ministra vnitra Richarda Sachra. Předtím prováděla špionáž takzvaná I. správa SNB, podléhající StB. Po rozdělení republiky vznikl 1. ledna 1993 ÚZSI MV. V roce 1994, po přijetí zákona o zpravodajských službách, vznikla současná rozvědka.
Úřad pro zahraniční styky a informace je součástí ministerstva vnitra, ředitele jmenuje ministr se souhlasem vlády. Civilní rozvědka shromažďuje a analyzuje informace mající původ v zahraničí, které jsou důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky.

Jisté stigma si služba nese od svého počátku. Podobně jako vojenská rozvědka totiž nevznikala na zelené louce, ale přerodila se z komunistické tajné služby. Se všemi následky. I ona se hájila ojedinělosti své práce a materiálů, které měla k dispozici. Odvolávala se na to, že nemá nic společného s šikanou disidentů a občanů Československa.

Měla i jednu výhodu: informace a kontakty, které se na rozdíl od kontrarozvědky hodily i novému demokratickému státu. Nahrála jí válka v Perském zálivu a další konflikty, kde noví spojenci potřebovali právě zdroje v oblastech, kde byla česká špionáž vždy silná v kramflecích.

Tento pragmatismus ale od počátku narážel na mravní dilema, zda tato výhoda vyvažuje faktické uznání lidí z StB a jejich agentů.

Rozvědce také škodí, že jako jediná služba nemá parlamentní kontrolu. Kontrola dalších služeb je sice spíše formální a poslanci nemohou do živých spisů, ale existuje. Na příkladu Bezpečnostní informační služby (tedy tajné služby působící na rozdíl od rozvědky na území Česka) lze vidět, že už pouhé pravidelné zpovídání se před poslanci a neustálé dotazy novinářů tajnou službu kultivují a učí ji komunikovat s veřejností i v rámci omezených možností.

"Navíc je stejně jako její komunistická předchůdkyně, špionáž StB, stále podřízena ministerstvu vnitra," upozorňuje na další problém bezpečnostní expert Andor Šándor.

Rozhněvaný exředitel

Rozvědka se dlouho větším skandálům vyhýbala. Citelnou ránu ji paradoxně zasadil její bývalý šéf Karel Randák. Byl zřejmě dobrým zpravodajcem; jeho práci ocenili i spojenci v NATO. Osobně se například účastnil vysvobození tří českých zajatců zadržených v Iráku.

Ve vedení ÚZSI se ale choval poněkud zvláštně. Nechal si narůst vousy, aby ho na fotografiích nikdo nepoznal, na druhou stranu osobně vyrazil do Rakouska pro podnikatele Tomáše Pitra a ještě se tím pochlubil.

Karel Randák

Randák na archivním snímku s vousy ...

Bývalý šéf české rozvědky Karel  Randák

... a na loňském snímku hladce oholen.

Vše vyvrcholilo po jeho odvolání exministrem Ivanem Langerem v roce 2006. Randák podle všeho tento krok osobně neunesl a stala se z něj neřízená střela.

"To, jak pan Randák vystupuje proti vládě, ale i způsob, jakým ho vláda odvolala, nás poškodil především u zahraničních partnerů. Například jeho kritika bezpečnostních opatření při hrozbě útoku na židovské město v Praze byla naprosto neprofesionální," tvrdí Šándor.

Podobně se vyjádřil i publicista a odborník na tajné služby Karel Pacner. "Je to smutné. Chování pana Randáka mne překvapilo a vůbec mu nerozumím," řekl Pacner.

Službu zpolitizovali jiní, hájí se Randák

Randáka se týká i kauza Savoy a ovlivňování poslední volby prezidenta. O jeho řídicí roli sice zatím nikdo žádné důkazy neukázal, ale otevřeně o ní mluví jak odborníci, tak politici. K další nepokrytě politické akci se už sám přihlásil. Do médií začal rozesílat fotografie zachycující expremiéra Topolánka, další politiky a lobbisty na dovolené v Toskánsku.

Takové selhání sice bývalého, ale přece jen vysoce postaveného státního úředníka, který velel rozvědce, je alarmující. Muž, který by měl být především loajální, ne k politikům, ale službě kterou řídil, ji naopak využil pro svou pomstu či osobní ambice.

Randák přitom takové motivy svého chování odmítá. "Já to nezpolitizoval. Naopak do politické roviny to dostali lidé, kteří mne odvolali," tvrdí bývalý ředitel. "Podle zákona musím mlčet o informacích, které jsem získal jako pracovník služby, a to dodržuji. Nikdo mi ale nemůže zakázat, abych využíval svých práv občana republiky," brání se.

Současný Randákův vztah k jeho bývalé službě odráží obraz doby, kdy politika zasahuje i do sféry, kam by prsty podobným způsobem strkat neměla. A lze si jen přát, aby ÚZSI měl příště při volbě lidí do vedení šťastnější ruku.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.