Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Analýza „prokremelských“ webů: šíří vlnu zloby a půl procenta soucitu

  20:18aktualizováno  20:18
Na půdě brněnské Masarykovy univerzity vznikla studie technik prokremelské propagandy vybraných českých či česky psaných webů. Její závěry dávají číselnou oporu teorii, že propaganda ustoupila od průhledné adorace vlastní strany ve prospěch vzbuzování zloby a nejistoty v hodnotový systém Západu.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: koláž iDNES.cz

To, o čem se v souvislosti s weby označovanými jako prokremelské či proruské hovoří už léta, se na konkrétních číslech pokusil doložit tým vedený specialistkou na propagandu Petrou Vejvodovou a Milošem Gregorem, který se věnuje výzkumu politického marketingu a manipulativních technik.

Kritéria výběru zkoumaných webů

Tým pracující v rámci Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity podrobil zkoumání čtyři portály:

  • Sputnik - ruské státní médium s téměř čtyřmi desítkami jazykových mutací včetně české
  • Parlamentní listy - produkt společnosti Our Media (vlastníci: podnikatel Michal Voráček a senátor Ivo Valenta, který má 50% podíl)
  • AC24 a Svět kolem nás - produkty podnikatele Ondřeje Geršla (spolu s tištěným měsíčníkem Vědomí)

Kritérii pro výběr byla rámcová čtenost portálů a to, které weby jsou v obecném diskursu viněné z šíření „prokremelské propagandy“. Zkoumaný vzorek činil 2 364 zpravodajských textů publikovaných letos v březnu.

Analýza vznikla za podpory think-tanku Evropské hodnoty. Tiskovou i výzkumnou zprávu v plném rozsahu najdete zde.

Hlavní závěry výzkumu Vejvodová na pondělní tiskové konferenci shrnula takto: „Je jedno, zda se jedná o zpravodajství či komentáře, pomyslná hranice na těchto webech přestává existovat. Autoři používají emotivní figury nebo manipulativní techniky a například každý pátý článek vyjadřuje negativní emoci.“

Jak to vypadá v číslech? Sedmnácti procentům zkoumaných textů analýza přisuzuje vzbuzování negativních emocí - z toho každý pátý článek měl potenciál budit nenávist, každý čtvrtý strach a každý druhý rozhořčení.

Naopak potenciál vzbuzovat soucit mělo 0,5 % analyzovaných článků. Nejčastěji to byly texty týkající se migrační krize. Kromě ní se studie zaměřovala například na válku v Sýrii, konflikt na Ukrajině a dvě obecnější kategorie zahraniční a domácí politiky (celá studie je k přečtení zde).

Primitivní propagace Kremlu? Vůbec ne

Podle Vejvodové jsou používané propagandistické techniky velmi důkladné. „Jednotlivé weby se téměř vůbec neuchylují k primitivní propagaci ve prospěch Kremlu nebo jeho představitelů. Nevyskytují se ani podvrhy fotek nebo videí, které si lidé s propagandou spojují nejčastěji,“ uvádějí výzkumníci.

Dokládá to například míra zastoupení Ruska ve zmíněných více než dvou a půl tisíci textů. Země je zmiňovaná poměrně často - ve 30 % zpráv - z čehož dvě třetiny (63,6 %) zmínek jsou neutrální. Míra zastoupení Ruska v pozitivním či negativním kontextu je statisticky vzato vyrovnaná.

Nijak zásadně v číslech nevyčnívají ani zmínky o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi: sice je třetím nejzmiňovanějším politikem, ale zmínky o něm byly veskrze neutrální (průměr „školního známkování“ jednotlivých zmínek 2,86, přičemž například čeští politici Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek a Miloš Zeman se vešli do intervalu od 3,01 do 3,16.

Klíčem je výběr a rámování témat

V čem tedy podle Vejvodové a Gregora manipulace na zmíněných webech spočívá? Prokremelská optika se u sledovaných webů odráží především ve výběru a rámování témat - a v líčení obrazu nefungujícího politického systému na Západě.

Zmínit, že s těmito kartami hraje prokremelská propaganda, samozřejmě není popřením existence problémů západního světa a chyb jeho politiků. Zmíněný výběr a rámování témat ale mohou způsobit, že se některé problémy zdají naléhavější a důležitější, než reálně jsou.

Takovou zbraní samozřejmě může „střílet“ kdokoliv. Český generál Petr Pavel, šéf Vojenského výboru NATO, například říká, že by Západ mohl reagovat stejnými nástroji - ale že to není v souladu s jeho hodnotami.

„Ruská propaganda se v moderní době mnohem více orientuje na polopravdy a spíše než na zvýrazňování kvalit vlastního systému na poukazování nedostatků systémů ostatních. Zaměřuje se na relativizaci všech pojmů tak, aby lidé v podstatě nenacházeli žádnou jistotu a byli uvedeni do stavu, kdy si řeknou - ‘tak čemu mám vlastně věřit?’ V tomto prostředí nejistoty a nedůvěry se propagandě daří nejlépe,“ řekl Pavel v lednu serveru Neovlivní.cz.

V obdobném duchu popsal techniky takzvané hybridní války i portál NATOAktual.cz či portál Armádní noviny.

Parlamentní listy místy „předčily“ i Sputnik, tvrdí analýza

Analýza dospěla k závěru, že ve 40 % zkoumaných článků je obsažena technika svalování viny (na cíl znevěrohodnění), 34 % článků obsahuje fabulace nejrůznějších druhů. Poměrně častým jevem, zastoupeným v 18 % článků, je podle analýzy nálepkování, tedy zkreslující přisuzování nějakého kolektivního postoje či viny různorodým subjektům.

O něco méně četné jsou apely na strach či názory autorů promítnuté ve zpravodajských textech.

Relativně málo dezinformačních technik ve srovnání se zbylými třemi weby analýza připsala českojazyčné mutaci ruského serveru Sputnik (psali jsme o něm zde), který zejména ve srovnání přítomnosti nálepkování a apelů na strach vyšel výrazně lépe než Parlamentní listy. Manipulativní obrázky a videa jsou doménou zejména Světa kolem nás.

Schází porovnání s „mainstreamem“

Analýza neposkytuje referenční rámec - obdobnou studii webů, platících za mainstreamové či systémové (média hlavního proudu). Takové srovnání by napovědělo, nakolik se čísla vzešlá z výzkumu „prokremelských“ webů liší nikoliv od ideálního stavu, ale od žité praxe.

„Referenční vzorek by bylo dobré mít a my ho chceme mít,“ uznává Gregor. „Studii lze vnímat jako svého druhu pilotní, rádi bychom udělali i druhý krok, sledovali dané servery dlouhodobě a v případě dostatku zdrojů zařadili i referenční vzorek v podobě mainstreamových médií - může se ukázat, že problém je větší, než se zdá, že zkreslování je i jinde. Zatím jsme toho nebyli schopni kvůli časovým možnostem a rozpočtu,“ řekl iDNES.cz Gregor.

Jeho lidé také neměli kapacitu prověřovat přítomnost vyložených lží, případně toho, zda - a jak - se na produkci daných webů projevují další faktory, například vlastnická struktura či pracovní zátěž píšících autorů. Že by ale varovná čísla z analýzy byla dílem pouze souhry náhod, to se Gregorovi nezdá. „Apel na strach málokdy vyvoláte omylem,“ soudí.

Šéf Parlamentních listů: Jsme vlivní, někomu to jistě vadí

„Od roku 2015 o nás píšou lépe“

Parlamentní listy (PL) očima ruské analýzy

Analýza, kterou zmiňuje Jan Holoubek (celá je zde, viz str. 64-66) uvádí, že PL měly v roce 2014 mezi zkoumanými českými weby jeden z nejvyšších indexů agresivity (podílu negativních ku neutrálním zprávám o Rusku).

V roce 2015 jsou už PL hodnoceny jako server s jedním z nejnižších indexů agresivity mezi většími weby (klesl z 9 v roce 2014 na 2,5 v roce 2015).

Index nezohledňuje poměr pozitivních ku negativním zprávám o Rusku. Ten měly v roce 2014 i v roce 2015 PL pro Rusko nejvstřícnější ze všech větších zkoumaných médií.

Institut RISI byl původně součástí ruské rozvědky.

Předseda představenstva společnosti Our Media (vydavatele Parlamentních listů) Jan Holoubek závěry analýzy odmítl.

„V březnu 2016 ČT odvysílala reportáž, v níž využila informace ruského think-tanku RISI. Parlamentní listy jím byly vyhodnoceny jako české médium s největším množstvím protiruských materiálů,“ uvedl pro iDNES.cz s tím, že ruský think-tank tehdy až za Parlamentní listy zařadil například Český rozhlas, Aktuálně.cz či Lidovky.cz.

Zařazení mezi prokremelské weby šířící ruskou propagandu označil Holoubek za „nesmysl, stejně jako údajné zkreslování informací ze strany redakce“.

„Proč byly PL zařazeny mezi ‚prokremelské weby‘? Protože jsme velké a vlivné médium, což dozajista někomu vadí. Nebýt toho, že byly Parlamentní listy ve ‚studii‘ Evropských hodnot, nikdo by se o ty bláboly nezajímal. Pro nás je násobně důležitějších a cennějších těch 300 tisíc denních čtenářů. Ať si každý z nich udělá vlastní závěr sám,“ sdělil iDNES.cz Holoubek.



International Trading and Consulting Company s.r.o.
Pracovnice čistírny oděvů - žehlířka

International Trading and Consulting Company s.r.o.
Královéhradecký kraj, Pardubický kraj
nabízený plat: 19 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.