Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Analýza: Proč dal soud šanci osamocenému Melčákovi?

  10:06aktualizováno  10:06
Jedna ze základních otázek po zpochybnění termínu voleb Ústavním soudem zní: Jak může jediný poslanec donutit soud, aby se zabýval zákonem, který se mu nelíbí? Správný postup totiž je, že se domluví 41 zákonodárců a teprve taková skupina si může na příslušný zákon stěžovat.

Miloš Melčák | foto:  Dan Materna, MAFRA

Ostatně Petr Pithart se pokusil takovou skupinku nespokojenců sehnat, a neuspěl. Bylo jich málo. Takže podnět k Ústavnímu soudu na sporný zákon zkracující volební období odpískali.

krize kolem voleb pŘEHLEDNĚ

Co se nyní bude dít, kdo rozhoduje o termínu voleb

Nyní však stačil poslanec jeden: Melčák. A pravda je, že (zatím v první fázi) uspěl. Princip je jednoduchý: stěžuje si, že bylo zkráceno jeho ústavní právo účastnit se správy veřejných věcí, v tomto případě právo poslance na nerušený výkon svého mandátu. Nic zvláštního - každý, kdo má pocit, že nějakým zákonem bylo ukráceno jeho ústavní právo, si může stěžovat.

Ani Melčák není průkopníkem: když byla prezidentem odvolána předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, i ona si stěžovala Ústavnímu soudu. Vlastně ta situace byla podobná - i tehdy soud nejdřív pozastavil prezidentovo rozhodnutí. A Brožová nakonec ve funkci zůstala.

Na co si vlastně stěžuje?

Jenže ptejme se dál: jaká újma Melčákovi vznikla zkrácením volebního období? Samozřejmě přijde o poslanecký plat. Škodolibý pozorovatel by mu navíc připomněl, že si mohl stěžovat už v roce 1998, kdy byl schválen obdobný zákon, jako je ten nynější, a co víc: tehdy hlasoval dokonce pro něj a nevadilo mu to.

Dá se tedy Melčákovi vůbec věřit? Problém je, že nejde jen o něj. Jedním z klíčových ústavních principů je rovnost šancí v politické soutěži. A s tím souvisí i délka volebního období: co kdyby se strany, kterým by to momentálně vyhovovalo, domlouvaly na zkrácení období vždy podle svých potřeb? Jak by k tomu přišli ti ostatní?

Ústava totiž předepisuje jiný postup, jak se dopracovat k předčasným volbám. Jenže ten se zdál politikům příliš složitý a zdlouhavý.

Jakkoli působí rozhodnutí Ústavního soudu jako překvapení, ve skutečnosti to tak není. Že zkrácení volebního období zvláštním zákonem není ideální, upozorňovala řada právníků, málokdo jim však věnoval pozornost.

"Přijetím jednorázového ústavního zákona dávám najevo, že ústavu vlastně nepotřebuji," upozorňoval expert Jan Kysela. A varoval před širšími důsledky: "Jestliže je právní stát založen na úctě k právu, musíme se před ním sklonit všichni. Pokud někdo vymyslí metodu, jak se nesklonit, je to neblahé znamení pro ostatní," uvedl už před rozhodnutím Ústavního soudu.

"Tvrdé jádro"

Na druhou stranu může vypadat jako překvapení, že se Ústavní soud rozhodl - poprvé - zabývat ústavním zákonem. Což někteří zpochybňovali: má na to právo? Vede to i k diskusi mezi experty: Většina jich však zastává názor, že Ústavní soud může zasáhnout tehdy, kdy parlament chce měnit takzvané "tvrdé jádro" ústavy.

Jednoduše řečeno - kdyby se parlamentní většina dohodla, že například ústavním zákonem budou najednou zrušena všechna práva a svobody občanů. V takovém případě by přece bylo povinností Ústavního soudu zasáhnout! Ústavní soudci zřejmě dospěli k názoru, že to je i tento případ.

"Ústavní soud je oprávněn zrušit i ústavní zákon," napsal soudce Vojtěch Šimíček na internetových stránkách Jiné právo, kde se k tématu žhavě diskutuje. A nejspíš ještě bude. A nejen tam. Každý totiž hájí své.

Za připomínku stojí, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ještě jako senátor v roce 1998 obhajoval paradoxně nutnost přijetí obdobného zkracujícího zákona.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
Muž při nehodě zabil manželku a syna. Vězení není nutné, rozhodl ÚS

Ústavní soud se zastal muže, který při řízení v opilosti loni v březnu havaroval a usmrtil manželku a šestiletého syna. Soud zrušil rozhodnutí, podle kterého...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.