Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvíc hlasů konkurenci dokázali odsát Zeman a Babiš, ukázala analýza

  11:52aktualizováno  11:52
Potvrzení dosavadních předpokladů v konkrétních číslech, ale i vyvrácení některých tezí, dosud pokládaných za pravdivé. Takový výstup má analýza chování českých voličů, kterou MF DNES exkluzivně poskytl datový analytik a politolog Kamil Gregor.

Miloš Zeman svému umu získat nejvíc nespokojených voličů vděčí za politickou kariéru. Vynesla mu post předsedy vlády (na snímku jako premiér u indického Tádž Mahalu v roce 1998). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Zemanova a Babišova schopnost přetáhnout voliče konkurence lépe než kdo jiný je nyní doložená konkrétními čísly, která říkají i to, odkud se voliči vzali.

V roce 1996 získala ČSSD, do té doby menší strana se zhruba sedmi procenty hlasů, přízeň 1 602 250 voličů. Z toho milion a 218 tisíc tvořili noví voliči. Nejvíce, 159 tisíc, přišlo z dnes už víceméně zapomenutého Levého bloku.

O dva roky později se Zeman stal premiérem, když ČSSD vyhrála předčasné sněmovní volby s bezmála dvěma miliony hlasů. Největší přírůstek tehdy měl podobu 125 tisíc hlasů bývalých voličů republikánů, radikální opoziční strany s nacionalistickým étosem, v jejímž čele stál Miroslav Sládek.

V České republice samozřejmě platí, že hlasování je tajné, tedy že nelze ztotožnit voliče s konkrétním hlasem. Gregorova čísla jsou výsledkem matematického modelu, který pracuje s volebními výsledky z jednotlivých okrsků v čase.

Přehled, koho nové strany "obraly" o voliče.

Přehled, koho nové strany "obraly" o voliče.

Výrazný úspěch, podobně jako Zeman v letech 1996 a 1998, zaznamenal i Andrej Babiš se svým hnutím ANO v roce 2013. Z 927 tisíc voličů, kteří dali Babišovi hlas, bylo nejvíce, bezmála dvě pětiny, těch, kteří o tři roky dříve volili Věci veřejné. Pětina voličů ANO v tomto roce volila v předchozích sněmovních volbách ODS, pětina TOP 09. Od ČSSD získal Babiš jen několik desítek tisíc voličů.

A ještě jiná strana byla velmi úspěšná v „luxování“ voličů Věcí veřejných: z těch, kteří dali v roce 2010 hlas partaji kolem Víta Bárty a Radka Johna, šla o tři roky později pětina lidí volit Úsvit Tomia Okamury.

Podobné projekty mívají často krátký život. „Po volbách si svou voličskou podporu nějakou dobu drží. Ale pak ji rychle ztratí, proto se některé začnou poměrně rychle rozpadat. Preference ztrácejí patrně i proto, že strana není v postavení, kde by dokázala splnit své sliby a uspokojit očekávání,“ vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES Kamil Gregor.

Výjimkou podle něj dosud je ANO. „Jeho voličská základna je stále poměrně stabilní. Myslím, že to je i tím, že ANO má obrovské množství peněz na to, aby udržovalo permanentní kampaň. Aby neustále zjišťovalo, jaké jsou názory lidí na různá témata a modifikovalo svoji pozici podle toho,“ dodal Gregor.

A ačkoliv třeba zeleným vstup do vlády v roce 2006 nepomohl, roli samozřejmě hraje i to, že strana ocitnuvší se v opozici má minimální šanci prosadit svůj program.

„V případě Úsvitu jsou voliči často lidé, kteří ne úplně dobře rozumějí fungování politického systému. Takže neodhadnou, jestli ta strana bude po volbách schopná jejich očekávání naplnit. Myslí si, že když dají hlas Okamurovi (v posledních volbách předseda Úsvitu, později z něj odešel, pozn. red.), tak se vše změní. Jenže on skončí v opozici a nestane se nic,“ vysvětluje Gregor, proč jsou voliči nových subjektů často zklamaní a rozzlobení.

Gregorův matematický model nepotvrdil předpoklad, že vznik a volební úspěch TOP 09 byl zásadní příčinou lidoveckého fiaska v roce 2010 - tehdy KDU-ČSL vypadla ze Sněmovny. Miroslav Kalousek „přetáhl“ od křesťanských demokratů k TOP 09 jen 12 % voličů. Za úspěch a etablování na politické mapě republiky vděčí TOP 09 především tomu, že ji v roce 2010 volilo 24 % bývalých voličů ODS a 30 % bývalých voličů Strany zelených.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.