Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fikané urážky a štiplavé tweety. Trumpova kampaň má do chaosu daleko

  19:53aktualizováno  19:53
Předvolební kampaň Donalda Trumpa se jeví jako nesouvisející snůška agresivních výroků, jejichž cílem je šokovat. Miliardář však staví na propracované rétorice s jasně čitelnou linií. Skvěle využívá sociální sítě a Američanům nabízí alternativu k nenáviděným politikům. Populismus se mu však z dlouhodobého hlediska může vymstít.

O Mexičanech mluví jako o násilnících, vysmívá se republikánským protikandidátům, do senátora Johna McCaina se naváží kvůli jeho pověsti válečného hrdiny, muslimům by zakázal vstup do Spojených států a vzpomíná na to, jak vyznavači islámu z New Yersey údajně oslavovali pád Světového obchodního centra. Takto vypadá Trumpova předvolební kampaň.

Porovnání s kampaněmi v ČR

Podle politologa Miloše Gregora lze Donalda Trumpa s nadsázkou přirovnat ke kombinaci Andreje Babiše a Miloše Zemana. „Bohatý podnikatel, kterému se nelíbí stávající politici a který se rozhodl sám kandidovat. Lidé mají falešný pocit, že úspěšný podnikatel automaticky bude i dobrým politikem, proto jsou oba tak populární,“ myslí si Gregor.

Se Zemanem jsou si podobní v ostrém slovníku a výběru ožehavých témat, ke kterým zaujímají často populistická stanoviska. „Rozdíl je však v tom, že Zeman v kampani působil smířlivě a umírněně, zejména v prvním kole volby, zatímco Trump takto ostrou rétoriku volí již nyní,“ popisuje Gregor.

Experti mu před červnovým vstupem do boje o prezidentský úřad věštili debakl, který pošramotí jeho pověst úspěšného podnikatele. O půl roku později Trump s přehledem ovládá republikánské předvolební průzkumy. Jeho kampaň je přitom na první pohled chaotická a bez jasného sdělení. Po bližším zkoumání práce Trumpova týmu je však zřejmé, že je propracovaná a cílí na znechucení velké části Američanů, kteří odmítají okoukané politické tváře.

„V USA je teď spousta lidí, kteří nevěří stávajícím politikům a hledá alternativu. A tu jim nabízí bohatý podnikatel s jasně formulovanými řešeními,“ uvedl pro iDNES.cz politolog z Masarykovy univerzity v Brně Miloš Gregor.

„Trumpova popularita, která sice kolísá, ale neklesá, nám ukazuje, že se spíše než o improvizaci jedná o efektivní strategii, jak být ve středu zájmu,“ myslí si Gregor. Některé Trumpovy výroky podle něj pochopitelně vznikají spontánně, celkově však v jeho kampani a jejím vyznění vidí jasnou konzistentní linii

„Tou je pocit, že se postavení Spojených států oslabuje. Rázné projevy a nekompromisní postoje pak mají vzbudit dojem, že Trump je silným lídrem, který opět učiní silnými i USA. Ostatně, to je i heslem jeho kampaně,“ připomíná Gregor.

Testování výroků

Z kontroverzních výroků je patrné, že Trump nyní chytře cílí výhradně na republikánské voliče, což ostatně dobře ukazuje průzkum ohledně jeho prupovídek na adresu muslimů. Jeho slova podporuje 36 procent Američanů, mezi republikány je to však 59 procent. „Dovedu si představit, že pokud nakonec Trump opravdu nominaci získá, v souboji s demokratem už bude vystupovat o něco smířlivěji,“ myslí si Gregor.

Že Trump nejde do konfrontací bezhlavě, dokládá fakt, jak si na voličích testuje své výroky. Nedávno se pokusil lehce urážlivě zažertovat na adresu jednoho z demokratických uchazečů o Bílý dům, čtyřiasedmdesátiletého senátora Bernieho Sanderse, který podstoupil operaci kýly. Prostořeký magnát voličům sdělil, že za to mohlo příliš velké daňové břemeno, které se chystal uvalit na daňové poplatníky. Když se dvakrát dočkal vlažné reakce, přestal na Sandersův zdravotní problém poukazovat.

Trump mnohdy svá slova částečně upravuje, aby získal pozornost rozvíjením tématu. Například když zpochybnil McCainovo hrdinství za války ve Vietnamu, hned další den po kritice řekl, že mluvil o něčem jiném. A vzápětí odvedl pozornost, když se zaměřil na McCainovy politické omyly a neúspěšnou prezidentskou kandidaturu v předminulých volbách.

Pravda podle republikánských voličů

Nejparadoxnější v Trumpově kampani je podle mnohých amerických politologů fakt, že velká část jeho výroků se téměř nezakládá na pravdě. Stačí se podívat na rozbor poslední republikánské debaty, ve které podle serveru PolitiFact z více než 70 tvrzení není ani jedno vyloženě pravdivé (více o debatě se dočtete zde).

Trump svého času prohlásil, že podle statistik stojí za 81 procenty vražd bělochů Afroameričané. Později však vyšlo najevo, že čerpal z jediného účtu na Twitteru. Ukazuje se tak poněkud populistická taktika, ve které Trump jako pravdu prezentuje zejména to, co si myslí jeho voliči.

Podle Gregora je to dobře patrné na nekonzistenci Trumpových výroků. „Trump moc chce vyhrát a na jeho kampani a vystupování je to vidět. Vypadá to, že pro tento svůj cíl je ochotný jít přes mrtvoly. To zapříčiňuje situace, kdy si Trump v listopadu protiřečí s Trumpem v červenci, neboť se změnil názor Američanů na daný problém,“ vysvětluje.

Fotogalerie

Uškodit mu může také to, jak ostře se opírá do svých republikánských protikandidátů. Když v létě viděl jako svého hlavního rivala, bývalého floridského guvernéra Jeba Bushe, zaměřil twitterovou ofenzivu na něj a označil jej za „slabého“, „vážně slabého“, „přecitlivělého“ či „totálně ztraceného“. Jakmile začaly růst preference senátora Marca Rubia, přesměroval Trump svou palbu na něj. V listopadu se pak jeho terčem stal bývalý neurochirurg Ben Carson, jehož obliba mezi voliči začala nedávno po Trumpových útocích klesat.

Práce na sociálních sítích je ostatně další velkou zbraní týmu okolo současného nejdiskutovanějšího republikánského kandidáta. Od zahájení kampaně na Twitteru publikoval více než šest tisíc příspěvků. Z podrobné analýzy serveru The Washington Post vyplývá, že 11 procent z nich bylo vyloženě ofenzivních - 273 z nich mířilo na oponenty Trumpa, v těsném závěsu byla kritika konkrétních médií v čele se stanicí Fox News.

Na Instagramu mimo fotografií publikuje také krátká videa ze své pracovny.Ta se ostatně dostala do popředí zájmu médií před pár dny, když v ní během fotografování portrétu na Trumpa zaútočil orel (více o incidentu zde).

Sociální sítě v rámci volební kampaně poprvé v širším měřítku využil v roce 2008 Barack Obama. Od té doby se bez nich neobejde žádný z kandidátů na prezidenta. „I u Donalda Trumpa můžeme říci, že je na sociálních sítích jako doma. O něco profesionálněji spravovaný je jeho twitterový účet. Díky peprnému jazyku působí autenticky, zároveň reaguje a odpovídá na řadu dotazů. Na Facebooku vystupuje sice smířlivěji, ale působí odosobněně, neautenticky,“ míní Gregor.

Útok na sociálních sítích

Nutno dodat, že o sociální sítě se až na výjimky nestarají samotní prezidentští kandidáti. „Kandidát většinou ani neví, co konkrétně na svých sociálních sítích sdílí,“ upozorňuje Gregor a připomíná minulé prezidentské volby, kdy bylo v týmu Mitta Romneyho až 22 lidí, kteří museli schválit obsah každého sdělení na Twitteru.

Souboj o nejlepší kampaň

Dlouhodobě nejlepší kampaň na straně demokratů vede podle politologů Hillary Clintonová. „Vystupuje státnicky, sebevědomě, má politický program a co je v USA důležité - řadu podporovatelů a sponzorů,“ připomíná politolog Miloš Gregor, který oceňuje také práci se zajímavým logem kampaně. Zprvu bylo kritizováno, ale ukázalo se, že jej dokáže dobře využívat a přizpůsobovat jej různým tématům či událostem. V prospěch Clintonové podle Gregora také hraje skutečnost, že řada republikánů dlouhodobě tvrdí, že bude-li za ně nominován Trump, budou volit raději Clintonovou. Sice se s ní neshodnou ideologicky, ale aspoň podle nich rozumí fungování prezidentského úřadu (více o kampani Clintonové zde).

Na straně republikánů mají kromě Trumpa zajímavou kampaň také Ted Cruz a Marco Rubio. „Zejména proto, že vědí, o čem je politika, a dokáží s většími či menšími úspěchy věcně oponovat Trumpovi při jeho populistických projevech,“ vysvětluje Gregor. Smutným případem je podle něj Jeb Bush, u kterého se ukázalo, že jeho jméno a rodinné vazby na bývalé prezidenty jsou jeho největší devizou. „Byť má za sebou řadu významných sponzorů, jeho preference se stále propadají, neboť Bush není schopný řečník a jeho projev v debatách i v kampani je nevýrazný,“ myslí si Gregor.

Ač se může podle většiny výroků zdát, že Trump kolem sebe žádný tým nepotřebuje, opak je pravdou. Volebním manažerem jeho kampaně je zkušený Corey Lewandowski, píše server The Guardian. Jeho agresivní styl, pro který si vysloužil přezdívku „Vrhač bomb“ a talent pro inscenování velkých show, z něj dělá ideálního Trumpova partnera. „Navíc pochází z New Hampshire, což je jeden z prvních států, kde se budou konat primární volby. Dobře tak zná místní prostředí, což je pro kandidáta výhodou,“ vysvětluje Gregor.

S politickou agendou Trumpovi radí Sam Clovis, který do jeho týmu přešel od Ricka Perryho. Někdejší guvernér Texasu boj o post prezidenta před časem vzdal. V nejvyšším vedení volebního týmu za Trumpa bojuje také Michael Glassner, který roce 2011 spolupracoval s někdejší prezidentskou kandidátkou Sarah Palinovou, či tisková mluvčí Katrina Pearsonová, která dříve mluvila za Tea Party. Paersonovou Trump vysílá i na některá televizní vystoupení. Když před pár dny bránila jeho výroky ohledně zákazu vstupu muslimů na území USA, prohlásila: „No a co? Jsou to muslimové.“

Trump se podle všeho obklopuje lidmi, kteří jen minimálně zpochybňují jeho názory. Podle dosavadních úspěchů by se mohlo zdát, že je to správná volba. Podle experta na předvolební kampaně Chrise Barrona však taková taktika může skrývat i velké nebezpečí.

Bez oponenta ve svém týmu může Trump zajít za hranu. Pojistkou proti tomu byl politický poradce Roger Stone, který však Trumpův tým opustil už v srpnu. Podle svých slov tak učinil kvůli frustraci z bezhlavých výstupů miliardáře v médiích. Trump naproti tomu tvrdí, že Stona propustil.

„Můžete vést nekonvenční kampaň a Trump ji podle všeho vede. Pořád však musíte mít na vědomí, že se jedná o politickou kampaň,“ upozorňuje Barron. Naráží tak na zřejmě největší slabinu favorizovaného republikánského kandidáta. I přes jeho oblibu panují velké obavy nad jeho politickou nezkušeností. Zvládl by vést velmoc formátu Spojených států? Měl by šanci v druhém kole proti Hillary Clintonové? Odpověď alespoň na jednu z těchto otázek by měly dát primární volby, které začínají 1. února 2016 v Ohiu.

Harmonogram voleb v USA

Únor až červenec 2016 - primárky

V primárkách jsou vybíráni kandidáti na úřad prezidenta v rámci jednotlivých stran. Demokratické a republikánské primárky začínají 1. února 2016 v Ohiu.

Duben až srpen 2016 - konventy

Po skončení primárek zvolí straničtí delegáti prezidentského kandidáta na takzvaném konventu, a to dle výsledků voleb v jednotlivých státech Unie.

Září a říjen 2016 - debaty

Naplánovány jsou tři debaty prezidentských kandidátů a jedna diskuse viceprezidentských kandidátů.

8. listopadu 2016 - volební den

Volebním dnem je vždy první úterý po prvním pondělí v listopadu prezidentského volebního roku. Občané hlasují pro volitele kandidátů.

19. prosince 2016 - vyhodnocení hlasů volitelů

Volitelé vybraní občany během listopadové volby se scházejí v pondělí po druhé prosincové středě v hlavním městě unijního státu, aby příslušnému kandidátu odevzdali hlasy. Vítězným kandidátem se v každém státu stává ten, jenž od volitelů obdrží nejvyšší počet hlasů. Volitelé se při své volbě řídí hlasováním občanů, ačkoli v některých státech nejsou jejich preferencí ze zákona vázáni.

6. ledna 2017 - sečtení hlasů volitelů v Kongresu

Dne 6. ledna se uskutečňuje společná schůze obou komor Kongresu. Předseda Senátu ex officio, tedy viceprezident, předčítá došlé hlasy volitelů z unijních států. Kandidát, jenž dosáhne většiny, tedy překročí hranici 270 z celkových 538 volitelů, se stává prezidentem.

20. ledna 2017 - inaugurace

Zvolený prezident a viceprezident složí přísahu. Dle tradice by tak měli učinit do rukou předsedy Nejvyššího soudu.

Zdroj: Wikipedia







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.