Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Když se u Ústavního soudu řeší mimoběžnosti

  17:24aktualizováno  17:24
Jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě sledoval Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Hned na začátku procesu jej překvapila diskuze nad podjatostí předsedy soudu pavla Rychetského. Během jednání si všiml i několika "mimoběžností".

Jan Kysela | foto:  Dan Materna, MAFRA

Úterní jednání Ústavního soudu přineslo sice jen jedno překvapení, tedy námitku podjatosti proti předsedovi soudu a současně soudci-zpravodaji Pavlu Rychetskému, přesto bylo zajímavé. Ukázalo totiž několik mimoběžností v procesu i jeho předmětu.

 

Ústavní soud odložil Lisabon

Verdikt soudu má padnout v úterý 3. listopadu

Snad nejzřetelnější je různorodost vyjádření účastníků řízení, kdy lze na jednu stranu postavit prezidenta republiky a vládu, a na stranu druhou početné parlamentní komory.

Ústavní soudci naslouchají závěrečné řeči právníka Aleše Pejchala, který na jednání zastupoval prezidenta Václava Klause (27. října 2009)Zatímco prezident republiky a vláda obšírně souhlasí či nesouhlasí s navrhovateli, protože je pro ně snadné písemné vyjádření zpracovat, resp. schválit, předsedové komor se omezují na popis jednání o smlouvě, nikoliv na její obhajobu.

Nejen zde, ale zvláště v řízení o ústavnosti zákonů a jiných právních předpisů, by bylo účelné si ujasnit, k čemu vlastně vyjádření účastníků slouží.

Suverenita v pravém slova smyslu neexistuje

Mnohem významnější je však mimoběžnost užívání pojmů typu suverenita. Budeme-li na ni hledět jako na nejvyšší, neomezenou a výlučnou moc státu nad svým územím, pak jde již jen o takřka prázdný pojem, jemuž neodpovídá žádný reálný stát.

V této podobě byla suverenita prolamována smlouvami již ve 2. polovině 19. století, versailleským systémem po 1. světové válce a rozvojem mezinárodního práva po 2. světové válce. Tedy nejdříve garancemi práv náboženských a etnických menšin, posléze garancemi práv jednotlivců, kogentními zásadami mezinárodního práva atd.

Ohlasy na dnešní Ústavní soud

Co říkají politici i právníci na odložení verdiktu:

Je proto namístě uvažovat spíše o různých pojetích suverenity, tu oslabené, tu nějak zhodnocené. Svědčí tomu ostatně i srovnání, když se jiné členské státy v souvislosti s Lisabonskou smlouvou zjevně o svou holou suverenitu neobávají.

Výlučnou moc státu popírá Unie, ne smlouva

Zřejmě z této názorové diference vyplývá odlišnost pohledů na Evropskou unii. EU jako taková, a nikoliv až Lisabonská smlouva, popírá zásadu výlučné moci států, jejich podřízení se pouze určitému pravidlu, jemuž se podřídit chtějí, apod.

Svobodná vůle států a jejich občanů je zachována, takříkajíc, na vstupu a na výstupu, tedy při vstupu a možném vystoupení z EU. Začlenění do systému s sebou nese nutnost podřízení se jeho pravidlům tvorby vůle, jež jsou vcelku pochopitelně odlišná od pravidel systémů jednotlivých členských států.

Ministr Štefan Füle v obležení novinářů po skončení jednání Ústavního soudu (27. října 2009)To ovšem platilo již v letech 2003, kdy bylo referendum, a 2004, kdy jsme vstoupili do Unie. Mění se to kvantitativně, nikoliv kvalitativně.

Vrátíme-li se k procesu, je zajímavý různý způsob práce s loňským "lisabonským nálezem" Ústavního soudu. Vláda jej používá k vyvracení námitek stěžovatelů, což samo o sobě svědčí, že Ústavní soud se vesměs vyslovil i k tomu, co je předmětem tohoto řízení.

Zástupce vlády místy kulantně upozornil Ústavní soud na účelnost zpřesnit některá jeho tvrzení o rozsahu přezkumu a přípustnosti jeho opakování.

Naproti tomu právní zástupce navrhovatelů k soudcům a jejich loňskému postupu přistoupil značně kriticky, což nebývá úplně běžné, protože se zpravidla vychází z toho, že soud ví, co má dělat, přičemž kritizovat je jej možné v odborné komunitě, nikoliv však domáháním se konkrétních prohlášení v nálezu.

Obdobně neobvyklé je i požadování odpovědí na otázky, ledaže je chápeme jako argumenty, jež mají směrovat úvahy soudců.

Ať už rozhodne Ústavní soud jakkoliv, přispěje snad k odlišení možných výhrad proti Lisabonské smlouvě. Zabývat se totiž může jen problémy ústavními, které jsou výsečí problémů právních. Vedle nich ovšem existuje bezpočet výtek věcných, jejichž posuzování přísluší vládám a parlamentům, nikoliv soudcům.

Jednání Ústavního soudu sledovalo sedmdesát novinářů, z toho polovina zahraničních (27. října 2009)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.