Kdo tento týden sledoval novou hvězdu české politiky, bývalého novináře Johna, jak v pořadu Události, komentáře v ČT popisuje rozsáhlé změny ústavy i dalších zákonů, které by omezily politiky, a zároveň přitom ví, jak se v Česku zákony schvalují, byl zřejmě velmi udiven.
"Tohle jednoduše prohlasujeme 118 hlasy, to je dohodnutá věc. S tím už se nezdržujeme, s imunitou a se sníženými platy," řekl třeba John. (čtěte také Nejdřív návrh na nižší platy politiků, pak koaliční smlouva, řekl John)
Žádné zdržování s tím, že je předepsaná parlamentní procedura, jak se zákony schvalují - že existuje něco jako první čtení zákonů ve Sněmovně a potom jejich projednávání ve výborech. A že až potom v některých případech následuje i schválení zákona.
V případě omezení imunity či zavedení přímé volby prezidenta to navíc znamená najít ve Sněmovně hlasů alespoň 120, jimiž rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věci veřejné nedisponuje. A musí se tak ještě domluvit s ČSSD či s komunisty, o což se zatím nikdo ani nepokusil...
John ale po zisku 11 procent hlasů při volbách do Sněmovny neztrácí čas a zjevně už rozjel kampaň pro podzimní senátní a komunální volby. A voličům, kteří dali straně "protestní hlasy", vzkazuje, že myslí na témata, která právě je hodně zajímají.
Kolik peněz si sami politici seberou?
Jedním z těch, o kterých se politici při jednání o vládě baví, je - jak si sami "utáhnou" opasky, když zároveň chystají šetření na všech frontách.
Snížení platů o deset procent je prý neprůchozí, mluví se o pěti. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg zavedl do jednání o vládě termín "čertovo kopýtko", které se podle něj skrývá v tom, když se začne mluvit nejen o obecných principech, ale také o konkrétních detailech návrhu. Plně to platí pro rozhodování politiků o snížení platů, omezení imunity i zavedení přímé volby prezidenta.
Stačí vzpomenout na to, jak končící ministr financí Eduard Janota v minulém volebním období marně prosazoval zdanění náhrad, které politici dostávají k základnímu platu. Nakonec to poslanci a senátoři "skouleli" tak, že náhrady stále zdaněné nemají. Prý za to mohlo jen nedopatření, když změnu dali jen do jednoho zákona, ale druhý mu protiřečí. Kdo tomu věří, jistě uvěří i teď, že politici se teď omezí "hned".
U snižování platů politiků je problém i v tom, že jsou propojené s platy soudců a státních zástupců. A když bude škrt na jejich gusto velký, skončí spor o platy až u Ústavního soudu. (Snížení platů se budeme bránit, vzkazují soudci vládě)
Jen pár dní po volbách už také politici Věci veřejných přiznali, že nebudou moci vracet u příslušného "okénka" v parlamentu nezdaněné náhrady. Okénko neexistuje. Inovovaný plán zní - pobírat náhrady jen proti účtům a zbytek dají poslanci na charitu.
Na tomto místě malá nápověda pro nováčky za Věci veřejné ve Sněmovně, aby věděli, jak vysokou částku, která jim přijde na účet, mají podle momentálního postoje strany dát na charitu - spolu se základním platem dostávají poslanci nezdaněnou náhradu ve výši 31 900 až 43 300 korun (podle místa bydliště či poslanecké kanceláře), jejíž využití nemusí jakkoli dokládat.
Až do konce letošního roku jsou základní platy politiků, stejně jako v předchozích letech, zmrazeny. Úspěchem tak bude již to, když od 1. ledna "nerozmrznou" a místo snižování platů politiků nevyletí o desetitisíce korun nahoru.
Čekání na přímou volbu prezidenta. I na výsledky voleb do Senátu
Stojí za to se ještě krátce zastavit u slibu politiků jednajících o vládě, že se pokusí prosadit volbu prezidenta všemi občany. "Všechny tři strany začnou pracovat na legislativním návrhu který by měl umožnit přímou volbu prezidenta," řekl lídr ODS Petr Nečas po jednání o vládě. (více o plánu vznikající koalice na přímou volbu prezidenta najdete zde)
I když takový návrh nakonec nejspíš předložen bude, minimálně do doby, než bude znám výsledek letošních podzimních voleb do Senátu, nebude vůbec jisté, že na přímou volbu v roce 2013 opravdu dojde. Teprve po doplňovacích volbách do Senátu si budou moci strany vyhodnotit, jakou podporu mohou jejich zvažovaní kandidáti dostat v obou komorách parlamentu a zda by jim dala větší šanci přímá volba.
Ďábel je, jak připomněl staronový poslanec za ODS Marek Benda, i v případě přímé volby ukrytý v detailu. "Pokládali bychom za nejlepší, aby byla jednokolová volba, prostě vítěz bere vše. Nejsme příznivci řešení, kde se vybírá nejmenší zlo," řekl Benda. TOP 09, Věci veřejné i ČSSD by preferovaly volbu dvoukolovou, kdy do případného druhého kola postupují dva nejsilnější kandidáti z kola prvního. Přesně na tomto sporu se snaha prosadit přímou volbu v minulých letech vždy zasekla.
