Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amnesty kritizuje laxní svět i válku proti teroru

  12:01aktualizováno  12:08
Organizace Amnesty International, která se zabývá dodržováním lidských práv, vydala výroční zprávu. Mezinárodnímu společenství v ní vytýká nečinnost a laxnost, v Česku kritizuje segregaci a vyloučení Romů.

Lidskoprávní organizace vydala výroční zprávu. Místa pro optimismus v ní mnoho nezbývá. | foto: Profimedia.cz

Výroční zpráva také tvrdí, že některé vlády a ozbrojené skupiny záměrně podněcují strach mezi lidmi a snaží se svět kvůli vlastním zájmům polarizovat.

Loni se podle AI dále prohloubilo rozdělení muslimského a nemuslimského světa, na čemž se podílely i protiteroristické strategie západních zemí.

"Politika strachu je živnou půdou pro spirálu porušování lidských práv, v níž žádné právo není svaté a nikdo není v bezpečí," uvedla šéfka AI Irene Khanová v doprovodném textu vydaném u příležitosti zveřejnění zprávy. Válka
s terorismem a zásah v Iráku podle ní přispěly k rozdělení světa. "Řešení konfliktů a ochrana civilistů jsou proto těžší," poznamenala.

V Rusku jsou prý zase široce rozšířené nenávistné činy vůči cizincům a v Evropě segregace a vyloučení Romů, což AI vytýká i ČR a Slovensku.

Rozdělený a nedůvěřivý svět byl prý loni často bezmocný nebo projevil slabý zájem čelit vážným krizím - a to jak v "zapomenutých" konfliktech v Čečensku či na Srí Lance, tak v těch živějších na Blízkém východě.

AI připomněla, že OSN trvalo týdny, než se shodla na výzvě k příměří během konfliktu v Libanonu, kde zemřelo asi 1200 lidí. Svět prý také "neměl žaludek" vypořádat se s katastrofou v Palestině, kde byli civilisté stále vystavováni útokům Izraele i střetům znesvářených skupin.

Organizace uvedla, že každý rok se v Asii, v Latinské Americe, v Africe a na Blízkém východě prodají zbraně v průměru za 22 miliard dolarů (462 miliard Kč). Tato částka by tam přitom zajistila každému dítěti místo ve škole a snížila by do roku 2015 dětskou úmrtnost o dvě třetiny, uvedla AI.

"Dárfúr je krvácející ranou světového svědomí," uvedla Khanová k súdánskému regionu sužovanému násilnostmi a humanitární krizí. Svět podle ní není schopen ani chránit civilisty v Afghánistánu. V Iráku pak prý bezpečnostní síly sektářské násilí spíše přiživují, než aby mu byly schopny zabránit.

Tíživé situace často využívají politici, kteří zneužívají strachu lidí k ospravedlňování tvrdých opatření. V této souvislosti se AI ve zprávě, která zachycuje hlavní loňské události a milníky na poli dodržování lidských práv, zmínila o krocích vůči uprchlíkům v západní Evropě. "Po světě - od Íránu po Zimbabwe - byla v roce 2006 umlčena řada nezávislých hlasů v oblasti lidských práv," konstatovala Khanová.

Svoboda vyjadřování byla na světě potlačována v různých formách - od žalob na autory a aktivisty v Turecku po vraždy aktivistů na Filipínách, cenzuru v Číně či nové zákony regulující nevládní organizace v Rusku.

Pět let po 11. září 2001 se loni objevily podle AI i nové důkazy o způsobech, jak americká administrativa bere svět jako jedno velké bojiště pro svou válku s terorismem - tedy o unášení, zatýkání, svévolném zadržování, týrání a převážení vězňů z jedné tajné věznice do jiné přes
celý svět.

Fakta ze zprávy Amnesty International

Obchod se zbraněmi:
- V zemích Latinské Ameriky, Afriky, Asie a Blízkého východu se ročně prodají zbraně za 22 miliard dolarů (462 miliard korun). Za tuto sumu by se tam zajistilo každému dítěti místo ve škole a snížila by se do roku 2015 dětská úmrtnost o dvě třetiny.
- V 85 procentech případů zabití, které AI zaznamenala, byly použity lehké zbraně. 60 procent palných zbraní mají v rukou soukromí jedinci.
- Na Zemi se každý den vyrobí dvě kulky na jednoho člověka.

Trest smrti:
- Odhaduje se, že na světě na vykonání trestu smrti čeká 20 000 lidí.
- Loni bylo v 55 zemích světa popraveno 3861 lidí.
- Ve 128 zemích se už nepopravuje, v 69 státech stále ano.
- 91 procent exekucí absolutního trestu bylo provedeno v šesti zemích: Číně, Íránu, USA, Iráku, Súdánu a Pákistánu.

Válka s terorismem:
- Na konci roku 2006 bylo 400 vězňů z více než 30 zemí drženo na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě. 200 z nich od otevření věznice v táboře drželo protestní hladovky, 40 se pokusilo o sebevraždu. Tři lidé zřejmě kvůli tomuto pokusu zemřeli.

Domácí násilí:
- Každá třetí žena je během svého života týrána intimním partnerem.
- 50 procent zavražděných žen je zabito současným či minulým partnerem.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře a silný vítr v Hongkongu (23.8.2017)
Hongkong se chystá na silnou tropickou bouři, vlny už bičují pobřeží

Hongkong se připravuje na tropickou bouři Hato, která území zasáhne ve středu odpoledne. Uzavřeny byly také školy, obchody a burza, uvedla agentura Reuters....  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Tělo z ponorky patří pohřešované novinářce, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.