Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amnesty kritizuje laxní svět i válku proti teroru

  12:01aktualizováno  12:08
Organizace Amnesty International, která se zabývá dodržováním lidských práv, vydala výroční zprávu. Mezinárodnímu společenství v ní vytýká nečinnost a laxnost, v Česku kritizuje segregaci a vyloučení Romů.

Lidskoprávní organizace vydala výroční zprávu. Místa pro optimismus v ní mnoho nezbývá. | foto: Profimedia.cz

Výroční zpráva také tvrdí, že některé vlády a ozbrojené skupiny záměrně podněcují strach mezi lidmi a snaží se svět kvůli vlastním zájmům polarizovat.

Loni se podle AI dále prohloubilo rozdělení muslimského a nemuslimského světa, na čemž se podílely i protiteroristické strategie západních zemí.

"Politika strachu je živnou půdou pro spirálu porušování lidských práv, v níž žádné právo není svaté a nikdo není v bezpečí," uvedla šéfka AI Irene Khanová v doprovodném textu vydaném u příležitosti zveřejnění zprávy. Válka
s terorismem a zásah v Iráku podle ní přispěly k rozdělení světa. "Řešení konfliktů a ochrana civilistů jsou proto těžší," poznamenala.

V Rusku jsou prý zase široce rozšířené nenávistné činy vůči cizincům a v Evropě segregace a vyloučení Romů, což AI vytýká i ČR a Slovensku.

Rozdělený a nedůvěřivý svět byl prý loni často bezmocný nebo projevil slabý zájem čelit vážným krizím - a to jak v "zapomenutých" konfliktech v Čečensku či na Srí Lance, tak v těch živějších na Blízkém východě.

AI připomněla, že OSN trvalo týdny, než se shodla na výzvě k příměří během konfliktu v Libanonu, kde zemřelo asi 1200 lidí. Svět prý také "neměl žaludek" vypořádat se s katastrofou v Palestině, kde byli civilisté stále vystavováni útokům Izraele i střetům znesvářených skupin.

Organizace uvedla, že každý rok se v Asii, v Latinské Americe, v Africe a na Blízkém východě prodají zbraně v průměru za 22 miliard dolarů (462 miliard Kč). Tato částka by tam přitom zajistila každému dítěti místo ve škole a snížila by do roku 2015 dětskou úmrtnost o dvě třetiny, uvedla AI.

"Dárfúr je krvácející ranou světového svědomí," uvedla Khanová k súdánskému regionu sužovanému násilnostmi a humanitární krizí. Svět podle ní není schopen ani chránit civilisty v Afghánistánu. V Iráku pak prý bezpečnostní síly sektářské násilí spíše přiživují, než aby mu byly schopny zabránit.

Tíživé situace často využívají politici, kteří zneužívají strachu lidí k ospravedlňování tvrdých opatření. V této souvislosti se AI ve zprávě, která zachycuje hlavní loňské události a milníky na poli dodržování lidských práv, zmínila o krocích vůči uprchlíkům v západní Evropě. "Po světě - od Íránu po Zimbabwe - byla v roce 2006 umlčena řada nezávislých hlasů v oblasti lidských práv," konstatovala Khanová.

Svoboda vyjadřování byla na světě potlačována v různých formách - od žalob na autory a aktivisty v Turecku po vraždy aktivistů na Filipínách, cenzuru v Číně či nové zákony regulující nevládní organizace v Rusku.

Pět let po 11. září 2001 se loni objevily podle AI i nové důkazy o způsobech, jak americká administrativa bere svět jako jedno velké bojiště pro svou válku s terorismem - tedy o unášení, zatýkání, svévolném zadržování, týrání a převážení vězňů z jedné tajné věznice do jiné přes
celý svět.

Fakta ze zprávy Amnesty International

Obchod se zbraněmi:
- V zemích Latinské Ameriky, Afriky, Asie a Blízkého východu se ročně prodají zbraně za 22 miliard dolarů (462 miliard korun). Za tuto sumu by se tam zajistilo každému dítěti místo ve škole a snížila by se do roku 2015 dětská úmrtnost o dvě třetiny.
- V 85 procentech případů zabití, které AI zaznamenala, byly použity lehké zbraně. 60 procent palných zbraní mají v rukou soukromí jedinci.
- Na Zemi se každý den vyrobí dvě kulky na jednoho člověka.

Trest smrti:
- Odhaduje se, že na světě na vykonání trestu smrti čeká 20 000 lidí.
- Loni bylo v 55 zemích světa popraveno 3861 lidí.
- Ve 128 zemích se už nepopravuje, v 69 státech stále ano.
- 91 procent exekucí absolutního trestu bylo provedeno v šesti zemích: Číně, Íránu, USA, Iráku, Súdánu a Pákistánu.

Válka s terorismem:
- Na konci roku 2006 bylo 400 vězňů z více než 30 zemí drženo na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě. 200 z nich od otevření věznice v táboře drželo protestní hladovky, 40 se pokusilo o sebevraždu. Tři lidé zřejmě kvůli tomuto pokusu zemřeli.

Domácí násilí:
- Každá třetí žena je během svého života týrána intimním partnerem.
- 50 procent zavražděných žen je zabito současným či minulým partnerem.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.