Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většinu uprchlíků si bere pouze deset zemí, vyspělé státy jim mají pomoct

  6:23aktualizováno  6:23
Zátěž, kterou zemím způsobuje světová uprchlická krize, je nerovnoměrně rozložená. Většina uprchlíků žije v pouhých deseti státech světa, uvedla organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Zároveň vyzvala vyspělé státy, aby navýšily poskytovanou pomoc a přijaly takový počet uprchlíků, který odpovídá jejich možnostem.

Uprchlíci, kteří cestují přes Středozemní moře, ve většině případů skončí v jednom z přístavů na Sicílii. | foto: Profimedia.cz

Boje v Sýrii, Afghánistánu, Burundi a Jižním Súdánu zvýšily podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos počet uprchlíků na světě na rekordních 21,3 milionů. Více než polovinu z 21 milionů uprchlíků žijících mimo svou vlast přijalo podle Amnesty International (AI) pouhých deset zemí světa, které přitom nepatří k nejbohatším - na světovém HDP se podílejí dohromady jen asi 2,5 procenty.

„Pouhých deset ze 193 zemí světa hostí více než polovinu uprchlíků,“ uvedl generální tajemník AI Salil Shetty. Podle něj by světoví lídři měli vysvětlit, jak je možné, že svět může zachraňovat zkrachovalé banky, vyvíjet nové technologie, vést války, a přitom nedokáže zajistit bezpečný domov pro 21 milionů uprchlíků, tedy pouhé 0,3 procenta světové populace.

Osmapadesát procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni UNHCR, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa. Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika.

Fotogalerie

„Zodpovědnost ochraňovat uprchlíky je velmi nerovnoměrně rozdělená,“ uvedl mluvčí UNHCR William Spindler.

Zpráva AI přiblížila mimo jiné nerovnoměrné rozdělení syrských uprchlíků, jichž podle ní například Velká Británie přijala od roku 2011 pouze necelých osm tisíc. Zatímco Jordánsko, které má téměř desetkrát méně obyvatel než Británie a produkuje jen 1,2 procenta jejího HDP, poskytlo útočiště více než 655 000 běženců ze Sýrie.

Čtyřapůlmilionový Libanon podle AI přijal přes 1,1 milionu syrských uprchlíků, zatímco třeba Nový Zéland, který má zhruba stejně obyvatel jako Libanon, přijal dosud jen 250 syrských běženců. AI jmenovala i čtyřapůlmilionové Irsko, která má sedmkrát větší rozlohu a pětkrát silnější ekonomiku, a přitom podle AI hostí jen 758 uprchlíků ze Sýrii.

Právě nerovnoměrné rozdělení zátěže způsobené miliony uprchlíků krizi ještě zhoršuje, uvedla Amnesty International ve své zprávě, kterou zveřejnila v úterý. Hostitelské země, z nichž většina patří k těm chudším na světě, totiž nemají dostatek prostředků na to, aby se o uprchlíky postaraly. Řada z lidí na útěku se tak chtě nechtě vydává na nebezpečnou cestu do Evropy či Austrálie.

„Dětem se nedostává vzdělání, lidé nemají dostatek jídla,“ uvedla Audrey Gaughranová, ředitelka Amnesty International pro globální otázky. Současná situace je podle ní „nespravedlivá a neudržitelná“. Organizace proto vyzvala vyspělé země, aby přijaly více uprchlíků a to na základě své schopnosti se o ně postarat.

„Problémem není počet uprchlíků na světě, ale to, že řada nejbohatších zemí světa jich přijímá nejméně a dělá pro ně minimum,“ uvedl generální tajemník Amnesty International Salil Shetty. „Pokud by každá z nejbohatších zemí světa přijala takový počet uprchlíků, který odpovídá její velikosti, bohatství a míře nezaměstnanosti, bylo by nalezení domova pro větší množství uprchlíků řešitelnou výzvou,“ dodal.

Podívejte se do jednoho z největších uprchlických táborů na světě:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.