Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amnesty International bije na poplach: finanční krize přinese politickou represi

  6:04aktualizováno  6:04
Finanční krize, která hýbe celým světem, se výrazně podepsala na stavu lidských práv. Ve své výroční zprávě to uvádí organizace Amnesty International, která důsledky krize přirovnala k časované bombě. "Ekonomická recese přinese politickou represi," soudí generální tajemnice organizace Irene Khan.

Civilisté se snaží před boji ve své zemi zachránit útěkem, v uprchlických táborech jich žijí stovky milionů. | foto: Reuters

Zatímco se političtí lídři snaží zachránit skomírající ekonomiky, miliardy obyčejných lidí drtí nejistota, hlad, diskriminace či pronásledování. "Vidíme sílící náznaky nepokojů a politického násilí," komentovala Irene Khan tvrdé reakce vlád na protesty proti zhoršení situace v Tunisku, Egyptě a jiných zemích.

Krize totiž nejvíce dopadla na chudé země třetího světa, kde loni prudce stouply ceny potravin. A podle Amnesty International používají některé vlády potravinovou krizi jako politickou zbraň.

Týká se to například Barmy, Severní Korey či Zimbabwe. Protesty kvůli nedostatku potravin tu státní aparát tvrdě potlačil, v Evropské unii zase narostla v důsledku zvýšené nezaměstnanosti netolerance vůči migrantům. Útokům extremistů byli v Evropě vystaveni i Romové, Židé a muslimové.

smutná data pro 157 zemí

- V  nejméně 81 zemích    světa byla omezena svoboda projevu
- 27 zemí vrátilo uprchlíky do zemí, kde jim hrozí uvěznění, mučení nebo dokonce smrt
- Vězni svědomí jsou zadržováni v nejméně 50 zemích světa
- Ve 24 zemích byli lidé nedobrovolně vystěhováni ze svých domovů
- V 55 zemích docházelo k mimosoudním popravám či nezákonnému zabití
- V 78 zemích bylo zdokumentováno mučení nebo špatné zacházení
- V 50 zemích byli lidé vystaveni nespravedlivým soudním procesům

Podle tajemnice se dosud lidská práva porušovala v zájmu zajištění bezpečnosti, nyní se přidal i motiv ekonomického růstu. Příkladem uvedla Čínu a Rusko, které sice otevřely dveře volnému trhu, opoziční hlasy ale tvrdě potlačují.

Kritika dopadla na hlavu vrcholných politiků i kvůli lhostejnosti, s níž přehlížejí porušování lidských práv v Gaze a Dárfúru, na východě Konžské demokratické republiky či na severu Srí Lanky.

Právě na bývalém Cejlonu skončila před několika dny čtvrt století trvající válka proti tamilským rebelům, vítězství si ale ještě v posledních momentech vybralo daň několika tisíc zabitých civilistů. - čtěte Při bojích na Srí Lance zemřelo o víkendu přes tisíc civilistů včetně dětí

"Lhostejná reakce mezinárodního společenství je šokující," prohlásila Khan.

Podobnou dvojakost vidí Amnesty International i v boji proti somálským pirátům. "Zatímco se do něj investují obrovské prostředky, nikdo neprokázal vůli zastavit dodávky zbraní, které zabíjejí somálské civilisty," píše se ve výroční zprávě. Stejnou lhostejnost vůči civilistům vidí Khan i v případě vojenských akcí v Afghánistánu a Pákistánu. - čtěte OSN: Exodus uprchlíků v Pákistánu je nejhorší od genocidy ve Rwandě

"Světoví představitelé musí stejně odhodlaně, jako investují do růstu ekonomiky, investovat i do ochrany lidských práv," vzkazuje závěrem Amnesty International.

negativní trendy roku 2008

Vysvědčení světu podle AI

Přestože země jako Brazílie, Mexiko či Indie zaznamenaly ekonomický růst, domorodým a marginalizovaným skupinám obyvatel byla upírána základní práva na důstojný život.

Ve jménu ekonomického rozvoje došlo k nedobrovolnému vystěhování stovek tisíc obyvatel ze slumů a venkovských oblastí.

Prudký vzestup cen potravin zapříčinil rostoucí hlad a nemoci. Zejména v Barmě, Severní Koreji a Zimbabwe vlády zneužily potravní krizi jako politickou zbraň.

Nadále přetrvávala diskriminace a násilí na ženách.

Vlády potlačovaly stále častější demonstrace proti zoufalé sociální a ekonomické situaci.

V důsledku rostoucí migrace zavedly přijímající a tranzitní země přísná opatření s cílem zamezit příchodu migrantů. Významnou roli v této iniciativě hrála Evropská unie, která navázala spolupráci s vládami Mauritánie, Maroka a Libye.

Miliony obyvatel musely opustit své domovy v důsledku ozbrojených konfliktů, extremistického násilí a nestabilní politické situace.

Navzdory mírnému pokroku zůstala problémem beztrestnost pachatelů vážného porušování lidských práv včetně válečných zločinů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Kateřina Janouchová  v Show Jana Krause
Literátka Janouchová urážela švédskou političku, ta podala trestní oznámení

Poslankyně švédské Levicové strany Rossana Dinamarcaová podala trestní oznámení na spisovatelku a novinářku českého původu Kateřinu Janouchovou žijící ve...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.