Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příměří skončilo, hlásí separatisté po mohutné explozi v Doněcku

  13:26aktualizováno  19:50
Doněckem v pondělí otřásla mohutná exploze, která podle šéfa radikálů Alexandra Zacharčenka znamená konec příměří na východě Ukrajiny. Povstalci z útoku viní ukrajinskou armádu, nicméně ta to popírá. Nejsou hlášeny žádné oběti. Amnesty International mezitím informovala, že masové popravy popisované ruskými médii, jsou zveličovány.

Boje o letiště v Doněcku sílí. Při útocích zemřelo několik proruských separatistů. Z oblasti kolem letiště ve středu stoupal po ostřelování hustý dým (1. října) | foto: Reuters

Povstalci podle ruské agentury Interfax tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla sklad chemických látek raketou Točka-U. Podle místních médií výbuch údajně rozbil okna v okruhu devíti kilometrů. Exploze údajně postihla i fotbalový stadion a budovu, v níž se odehrávala schůzka „vicepremiéra“ Andreje Purgina s voliči. Rozbité sklo prý poranilo dva lidi. Podle Purgina raketa dopadla „nedaleko kliniky pro onkologické pacienty“.

Podle agentury TASS „kvůli nepřetržitému ostřelování Doněcka těžkými děly“ muselo být evakuováno sídlo vlády povstalecké Doněcké lidové republiky v centru dříve milionového velkoměsta. Sama budova unikla vážnějšímu poškození s výjimkou několika rozbitých oken a lidé se po hodině strávené v krytu vrátili ke své práci.

Šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko v reakci na raketový útok na Twitteru napsal, že příměří pondělkem považuje za ukončené. „Po dnešním raketovém ostřelování Doněcka je třeba příměří, byť už bylo formální, považovat za ukončené,“ konstatoval. Ruské agentuře RIA Novosti pak řekl, že útoky Kyjeva sabotují jednací proces. „Žádná jednání o zastavení palby už nebudou, s vojáky už pochopitelně za jednací stůl zasednout nemůžeme,“ řekl Zacharčenko.

Armádní mluvčí Vladyslav Selezňov podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že ukrajinští vojáci nemají s explozí nic společného. „Po civilistech vojáci nestřílejí. Nevyužíváme takové věci, jako je Točka, jak se tvrdí na sociálních sítích,“ řekl Selezňov. Ukrajinští vojáci, kteří stále ovládají mezinárodní letiště u Doněcka, podle něj ještě před polednem odrazili další útok separatistů, avšak nestříleli na samotné město.

Mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko tvrdil, že dochází k bojům mezi povstalci, soupeřícími o moc na obsazených územích v Doněcké a Luhanské oblasti. Bojují prý mezi sebou příslušníci praporu Vostok, ruští kozáci a jednotka Oplot.

Na východě Ukrajiny od 5. září platí příměří mezi vládními jednotkami a povstalci, avšak často dochází k jeho porušování. Od vyhlášení příměří zahynulo podle OSN více než 300 lidí, půlroční konflikt si pak vyžádal více než 3600 životů.

 Pondělní exploze v Doněcku přerušila tiskovou konferenci proruských povstalců:

Zločiny na východě Ukrajiny páchají obě strany konfliktu

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International při vyšetřování zpráv o údajných popravách zajatců a civilistů na východní Ukrajině narazila na důkazy svědčící spíše jen o izolovaných incidentech. Na svědomí je mají obě strany konfliktu, tedy vládní vojáci i proruští separatisté.

„Není pochyb o tom, že zabíjení a dalších zvěrstev se na východní Ukrajině dopouštěli jak proruští separatisté, tak vládní síly, ale je obtížné získat věrohodnou představu o rozsahu těchto přehmatů,“ uvedl ředitel programů Amnesty International (AI) pro Evropu a Střední Asii John Dalhuisen.

Považuje přitom za pravděpodobné, že na mnoho zločinů se ještě nepřišlo, jiné zase byly úmyslně zfalšovány. Některé z nejvíce šokujících případů byly zvláště ruskými médií zveličeny, poznamenal aktivista a vybídl obě strany, aby se místo „spekulativního“ obviňování raději soustředily na vyšetřování zločinů připisovaných jejich jednotkám.

Ruská média minulý měsíc ohlásila nálezy údajných masových hrobů u dvou vesnic v Doněcké oblasti, které donedávna kontrolovaly vládní jednotky. V hrobech se údajně nacházela ženská těla se známkami mučení, jakož i mrtvola těhotné ženy. Ruský ministr zahraničí hovořil o více než 400 mrtvých a vyzval k mezinárodnímu vyšetřování.

Delegace AI místo navštívila o tři dny později a nalezla důkazy svědčící o tom, že vládní síly se dopustily mimosoudního zabití čtyř místních mužů, pohřbených do dvou hrobů. Ale dalších pět těl patřilo povstalcům, kteří podle spolubojovníků padli v nedávných bojích.

Zabíjení lidí z úřadů i zajatců

„Reálný obraz, který se skrývá za ruskými tvrzeními o masových hrobech, je skutečně otřesný. Vše naznačuje, že došlo k mimosoudní popravě čtyř místních obyvatel buď pravidelnými jednotkami, anebo dobrovolnickými prapory. Tyto skutečnosti musejí být pečlivě vyšetřeny. Avšak tento případ také ukazuje, nakolik se nařčení nafukují,“ uvedla ředitelka kyjevského zastoupení AI Taťjana Mazurová.

Od dubna, kdy boje na východě Ukrajiny propukly, obdržela AI také množství zpráv o údajném zabíjení stoupenců kyjevských úřadů a zajatců separatisty. První známkou potvrzující tato obvinění byl 19. dubna nález dvou mrtvol u města Rajgorodok v Doněcké oblasti. Těla, nesoucí známky mučení, patřila místnímu proukrajinskému politikovi a kyjevskému studentovi.

Separatisté je podle AI věznili nejprve v policejní cele a pak je převezli do Severodoněcka v Luhanské oblasti. Jejich spoluvězeň AI vypověděl, že jednou ráno je probudili povstalci výkřiky „Vstávat, evakuace!“ a pak slyšel otvírání dveří cel a šest či osm výstřelů.

AI nenašla důkazy o masovém zabíjení či masových hrobech, ale i izolované incidenty představují válečné zločiny, které musejí být vyšetřeny a pachatelé potrestáni, zdůraznil Dalhuisen.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.