Herečka Regina Rázlová

Herečka Regina Rázlová | foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Amnestie by mohla ukončit i vleklou kauzu herečky Rázlové

  • 6
Amnestie Václava Klause definitivně ukončí zřejmě i kauzu herečky Reginy Rázlové, která od poloviny devadesátých let čelí obvinění pro machinace s akciemi společnosti Skloexport. Kauza se protahovala i kvůli tomu, že se Rázlová opakovaně stěžovala na zdravotní potíže.

"Je to jeden z případů, kterých by se amnestie mohla týkat," konstatoval ústecký krajský zástupce Jan Jakovec. Pod ústecké státní zastupitelství spadají i případy v Liberci.

Rázlová se stala předsedkyní představenstva Skloexportu v březnu 1996. O dva roky později ji začali policisté stíhat, protože známá herečka podle nich v letech 1996 a 1997 pod záminkou revitalizace sklářského průmyslu ještě s dalšími lidmi převáděla majetek Skloexportu na firmu Skloexport Group, kterou založila její rodina.

Část získaných peněz však podle policistů i žalobce skončila na soukromých účtech nebo na účtech dalších firem. Skloexport tak údajně přišel o půl miliardy korun. Herečka se od začátku bránila, že zákon nepřekročila a celý případ označovala komplot.

V červnu 1998 poslala soudkyně Reginu Rázlovou do vazby.

V případě nakonec figurovalo šest lidí a soudci se ho opakovaně snažili ukončit. Jenže Rázlová se vždy vymlouvala na zdravotní potíže, nejčastěji na psychické obtíže. I kvůli tomu se kauza vlekla a na finální verdikt nedošlo. V případě Rázlově byl dokonce kvůli jejím zdravotním potížím přerušen. Spadl proto do kategorie starších osmi let a proto se na něj nejspíš vztahuje i Klausova amnestie.

Bez trestu zůstane i vývoz zbraní bez licence

Ústečtí žalobci kvůli amnestii přijdou zřejmě i o další případy. Například bývalým manažerům Agroplastu Petru Perničkovi a Zbyňku Švejnohovi hrozilo až osm let vězení. Obžaloba tvrdila, že jejich firma Agroplast v letech 1994 až 1999 obchodovala se zbraněmi bez povolení a licence.

V případu hrál důležitou roli ruský trh. Na Agroplast v minulosti uvalila americká vláda přísné sankce kvůli podezření z prodeje 40 bojových letounů MiG-21 do Severní Koreje. Pernička i Švejnoha od počátku vinu odmítali, proces s nimi trval přes devět let.

"Případ se rozdělil na dvě části. Jedna kauza se vrátila do přípravného řízení a podle všeho vyhlášením amnestie končí. Rozhodnout chceme do deseti dnů," uvedl Jakovec.

Amnestie by se měla vztahovat i na druhou část kauzy, která se týká prodeje několika migů. O jejím ukončení bude rozhodovat soudce Martin Omelka z Krajského soudu v Liberci, který měl ve středu dovolenou.

Sliboval lukrativní práci v zahraničí. Odejde nepotrestaný

Amnestie se bude zřejmě vztahovat i na podnikatele Karla Rajnohu a jeho komplice obviněné z podvodu. Hrozilo jim deset let. Podle obžaloby nalákali na výnosné zaměstnání na ropných plošinách 581 lidí z Česka.

V roce 2003 vyinkasovali od uchazečů o dobře placené zaměstnání ve Venezuele zálohy, nikdo ze zájemců však do Jižní Ameriky neodjel. Obnovené řízení mělo začít 8. ledna. "Jednání jsem zrušila," uvedla soudkyně Krajského soudu v Liberci Eva Drahotová.

Důvodem je podle ní právě amnestie. Rozhodnutí, zda se na tento případ skutečně amnestie vztahuje, chce vydat ještě tento týden.

Do vězení by neměli jít ani dvaačtyřicetiletý Josef Dousek a osmatřicetiletý Martin Pšenička. Krajský soud v Liberci jim sice loni na podzim uložil tresty 7,5 roku za pašování heroinu, rozsudek však zatím není pravomocný. Podle obžaloby byli oba v 90. letech členy mezinárodní skupiny pašeráků drog a podíleli se na pašování více než 350 kilogramů heroinu.

,

Video